Opozice se bouří, protože Ústavní soud (ÚSČR) ve věci ústavních stížností ČSSD ani KSČM ještě nerozhodl, a zákon tak může být Ústavním soudem zrušen.

Bárta věří, že může dojít k vymáhání uzavřených smluv i přes zásah ÚSČR

„Žádáme, aby se případné smlouvy o finančních náhradách s církvemi podepisovaly až poté, co Ústavní soud rozhodne o stížnostech opozičních stran, Věcí veřejných a ČSSD, kolem zákona tzv. církevních restitucích," říká předseda Věcí veřejných Vít Bárta. Pokud se, jak říká, uskuteční podpis jakýchkoli smluv ještě před nálezem Ústavního soudu, může dojít k nárokům církví, bez ohledu na to, že Ústavní soud může zákon zrušit.

Co dělá vláda, zavání trestným činem, tvrdí Foldyna

S tím ale nesouhlasí Jaroslav Foldyna. Je přesvědčen, že zrušujícím nálezem Ústavního soudu ztratí platnost i smlouvy již uzavřené. Jak konstatoval, i občan s průměrným právním vědomím ví, že když Ústavní soud zákon o narovnání s církvemi zruší, budou smlouvy uzavřené i před verdiktem soudu neplatné. „Úkony, které byly provedeny v rozporu s právem, jsou neplatné. Jestliže někdo uzavře smlouvu, kterou Ústavní soud rozporuje, ty stížnosti byly navíc podány ještě před schválením smluv, a na základě takových smluv získá majetek, a ten třeba prodá i dál, dochází podle mne jen k dalším trestným činům a smlouvy jsou samozřejmě neplatné,“ je přesvědčen Jaroslav Foldyna.

„Ostatně způsob, jak rychle se vláda snaží tuto věc vypořádat, svědčí o tom, že vláda dělá něco, co není obvyklé,“ řekl redakci poslanec za ČSSD Jaroslav Foldyna. „Spíše bych řekl, že je si vědoma toho, že to co dělá, zavání trestným činem,“ dodal.

Zruší-li Ústavní soud zákon, jsou smlouvy neplatné, tvrdí poslankyně KSČM

Podobné stanovisko zastává i poslankyně a právnička KSČM Zuzka Bebarová-Rujbrová. „Ty stížnosti jsou tam ostatně dvě, protože my (KSČM) jsme podali stížnost na tento zákon dříve, než Věci veřejné se sociálními demokraty,“ říká poslankyně.

Pokud by, jak vysvětluje poslankyně, zrušil Ústavní soud svým nálezem zákon jako celek, byly by smlouvy neplatné. „Ruší se tím všechny akty, které z něho vycházejí. Už z hlediska právní jistoty účastníků by proto bylo vhodné, aby soud přijal předběžné opatření o pozastavení zákona o takzvaných církevních restitucích,“ dodává. Je přesvědčena, že je tento krok důležitý, aby pak nedocházelo k nějakým sporům a dohadům.

Podle zdroje redakce ParlamentníListy.cz, došlo také ke změně ústavního soudce, který bude mít tento zákon v gesci. Místo Pavla Rychetského se bude zákonem zabývat ústavní soudkyně Vlasta Formánková. Její jméno zaznělo v médiích hlavně ve chvíli, kdy ji v minulosti označila obhájkyně nejznámějšího českého vězně Jiřího Kajínka za podjatou, tím spíše, že se za takovou označila soudkyně sama.

Nyní bude soudkyně Vlasta Formánková rozhodovat o takzvaných církevních restitucích.