„Uzákonila se sice přímá volba prezidenta, ale některé nejdůležitější věci v tom zákonu chybí. Ten, kdo se do té volby bude chtít zapojit, může využít této mezery ve svůj prospěch, třeba tak, jak to dosud nebylo u nás možné ani přípustné. Dejme tomu, pokud by svoji kandidaturu na Hrad skutečně potvrdil třeba Karel Gott nebo Daniel Landa, ještě před oficiálním termínem, kdy lze kampaň zahájit, by mohli získávat hlasy lidí na svých koncertech. Těžko by se dalo věřit tomu, že by na těch svých koncertech nevyužili možnosti diváky o svých záměrech a plánech informovat, a tudíž být o krok napřed před ostatními kandidáty. Opravdu by se dalo hovořit o předvolební kampani, jaká dosud u nás nebyla. Zvláštností by pak bylo to, že by tok peněz probíhal poněkud opačným směrem. Zatímco politici si na kampaň musí sehnat finance, jmenovaní zpěváci, ale třeba i v poslední době často jmenovaný Tomio Okamura, by ještě nějaké finance získali ze vstupného,“ popsal ParlamentnímListům.cz nový možný volební fenomén politolog Zbořil.

Dlouhodobý záměr o cestě na Hrad?

Ačkoli ani Tomio Okamura dosud oficiálně svoji kandidaturu na Hrad nepotvrdil, a říká, že není stále na pořadu dne, o jeho ambicích ověřit si důvěru lidí v něj při podzimních volbách do Senátu, už štěbetají i vrabci na střeše. A i když to Okamura nepřiznává, z jeho vyjádření v minulosti se také dá usuzovat, že jistý tah na „politické mety“ mu není zcela cizí.  

Například když vloni v srpnu dělal Tomio Okamura rozhovor pro ParlamentníListy.cz,  odpověděl na přímý dotaz na to, zda se nechystá usilovat o post hlavy státu, takto:  "Ptáte se, co říkám na výzvy, že bych měl jít na Hrad? Co se týká mé osoby, tak si myslím, že prezidentem by měl být člověk, který mnohem více pracuje pro veřejnost, mnohem více ukáže, že je společensky prospěšný pro tuhle společnost. Že pro ni dlouhodobě pracuje, že se snaží špatné věci posouvat k řešení a změně, že má dlouhodobě pevné názory. Takového člověka si já představuji jako prezidenta. Necítím se na to...," řekl tehdy.