Podle právníka Marka Šrámka totiž nebyly žádné důvody k zadání veřejné zakázky (auditu) jakožto jednacího řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 4 písmeno b, neboť tento druh je primárně určen pro řešení živelných pohrom a dalších nenadálých událostí, u kterých hrozí škody na zdraví a majetku. Podle Šrámkova výkladu je zároveň lichý důvod časový, podle něhož prý nemohla být zakázka realizována normální cestou.

„Pokud má zadavatel (MO) obavu, že doba nutná k zadání veřejné zakázky zároveň ztíží nebo znemožní vyšetření hospodaření kontrolovaného objektu (LOM), může na něj jakýmsi předběžným opatřením uvalit dočasné krizové řízení, zabavit mu veškerou dokumentaci, nutnou k došetření, a tím se vyhnout nebezpečí z prodlení," píše Šrámek.

Skutečnost, že se nejednalo o časovou tíseň podporuje i Šrámkův další argument. Kdyby byl totiž případ prý opravdu naléhavý, nemělo by ministerstvo čas na hodnocení dvou nabídek, ale pravděpodobně by vybralo neprodleně jen jednoho auditora. 

"Stojím si za vším, co je v té analýze napsáno," hájí se i dnes Šrámek, přestože od září na ministerstvu již nepracuje.    

Měl špatné informace

Podle generálního sekretáře MO Jana Vylity, který je pod auditem podepsán, vychází právní názor Šrámka z nedostatku informací. "Správnost zvoleného postupu potvrdila Sekce správy majetku MO, která za realizaci veřejných zakázek v resortu odpovídá," uvedl pro ParlamentníListy.cz Vylita. (Sekce správy majetku organizačně spadá právě pod generálního sekretáře)

Vylita trvá na tom, že musel jednat urgentně, neboť prý dozorčí rada LOM (složená částečně ze zaměstnanců ministerstva) měla indicie, že LOMu mají v návaznosti na údajné špatné hospodaření v listopadu dojít peníze na výplaty.