Premiér Bohuslav Sobotka v úterý svým projevem zahájil Čínské investiční fórum (China Investment Forum, CIF) na Pražském hradě. V programu ministerského předsedy o tom není ani slovo.

Marně byste jakoukoli zmínku o účasti na česko-čínském investičním fóru hledali rovněž na oficiálním facebookovém i twitterovém profilu premiéra Sobotky. Oba kanály přitom obsahují fotky i komentáře k akcím, které byznys fóru předcházely a následovaly po něm.

Na webových stránkách Úřadu vlády není ani Sobotkův projev, s nímž na čínském fóru vystoupil. Archiv premiérových projevů přitom obsahuje celou řadu proslovů minimálně stejné důležitosti.

Redakce se dotázala mluvčího kabinetu Martina Ayrera, zda mají projev Bohuslava Sobotky k dispozici a mohou ho ParlamentnímListům.cz poskytnout. Zajímalo nás také, zda byla premiérova účast na investičním fóru plánována tak narychlo, že nebyla v programu. Mluvčí Ayrer ani po urgencích na otázky nereagoval. Později přinesla útržky z proslovu ČTK. (více ZDE)

Důvod, proč početné tiskové a PR oddělení premiéra, které čítá 15 úředníků, tuto Sobotkovu akci veřejně nepropagovalo, když pár dní před tím byl premiérův Twitter zasypán snímky třeba i ze soutěže v pojídání meruňkových knedlíků, se patrně nedozvíme. Patrně jediný veřejný snímek zachycující premiéra Sobotku při projevu na China Investment Foru zveřejnil na sociální síti jihomoravský exhejtman Michal Hašek.

Foto - Facebookový profil Michala Haška

Čínského investičního fóra, jehož několikátý ročník v těchto dnech probíhá na Hradě, se zúčastní též prezident Miloš Zeman. Jeho účast nicméně byla veřejně předem avizována.

Nyní se podívejme na případ číslo dvě. V pondělí se v Mladé Boleslavi uskutečnilo setkání předsedy Poslanecké sněmovny a místopředsedy ČSSD Jana Hamáčka s členem Ústředního výboru Komunistické strany Číny Liuo Yunshanem. Žádný oficiální kanál ČSSD ani předsedy Sněmovny o tom nereferoval. Informaci přinesla pouze čínská média.

Podrobně o jednání referuje článek na serveru agentury Nová Čína v angličtině. V textu stojí, že setkání Liu Yunshana s Hamáčkem bylo na stranické bázi, tedy mezi Komunistickou stranou Číny a ČSSD. Yunshan podle agentury zdůraznil spolupráci čínské komunistické strany s českou sociální demokracií a vyzval obě politické strany k bližšímu udržování kontaktů.

O setkání není jediná zmínka ani na webu ČSSD, ani na stránkách Poslanecké sněmovny, a stejně tak mlčí i oficiální facebookové a twitterové účty Jana Hamáčka. Poněkud pikantní je, že poslední Hamáčkův text na Twitteru se Číny sice týká, ale je zaměřen spíše proti čínským komunistům.

Šéf Sněmovny v příspěvku kondoluje vdově po zemřelém čínském disidentovi Liou Siao-po. „Liou Siao-po si zaslouží velký respekt za odvahu a ideály, které prosazoval. Hlubokou soustrast jeho ženě,“ napsal Jan Hamáček.

Hned několik komentářů celé věci na sociálních sítích věnoval hradní mluvčí Jiří Ovčáček, který dohledatelné informace o akcích obou sociálních demokratů zveřejnil.

„Špičky ČSSD jdou před volbami do sebe. Jsou natolik skromné, že se nechtěly s českou veřejností podělit o svá setkání s představiteli Ústředního výboru Komunistické strany Číny a s účastí na China Investment Forum. Tato chvályhodná skromnost je ovšem někdy zbytečná. A tak jsem se zcela zdarma věci zhostil a o důležitých a pro Českou republiku přínosných aktivitách vrcholových představitelů ČSSD veřejnost informuji,“ napsal Ovčáček.

Proč vrcholní sociální demokraté setkávání s čínskými partnery tají, není jasné. Přitom to byla právě ČSSD a její ministři, kteří začali těsné vztahy s Čínskou lidovou republikou před lety budovat. Iniciátorem takto těsné spolupráce nebyl prezident Miloš Zeman, jak by se mohlo zdát. Ten do Číny zavítal až po cestě některých sociálnědemokratických ministrů.

Zeman naopak své styky s Číňany nijak netají. Transparentní byl i jeho kompletní program během všech tří dosavadních návštěv v Číně. Stejně tak Hrad zveřejnil nejen Zemanovu účast na Čínském investičním fóru, ale i chystané setkání s delegací čínských představitelů, kteří kvůli obchodnímu fóru do Prahy zavítali.

Svými četnými styky s oficiálními čínskými funkcionáři se netají ani ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Ta se nedávno v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz podivovala, proč by Česko mělo „kvůli některým partám, kterým se to nelíbí“, stát osamoceno vedle zbytku Evropy, který s Čínou spolupracuje. „Svět by jel dál, ale bez nás,“ řekla.

„Byl pan prezident první, kdo do Číny jel? Jezdili tam ministři, premiér, jezdili tam zákonodárci. Proč všichni pořád obviňují prezidenta? Asi se jim do něho nejlépe strefuje. Být novinářem, spíš se ptám, kdo tam všechno jezdil, co tam dělali, jaký měli program, co tam dělali po večerech. Prezident má minutovník, jede dle programu od rána do večera a pak jde spát. Proč se média nezaobírala i tím, co v Číně dělali třeba ti zákonodárci nebo jiní ústavní činitelé?“ konstatovala také Šlechtová. Právě tyto výroky se ve světle výše popsaného utajování některých akcí zdají být ještě aktuálnější.