„Je třeba zintenzivnit úsilí k potírání nenávistných projevů na internetu,“ napsalo Ministerstvo vnitra v dokumentu. Ze zprávy o extremismu za minulý rok totiž například vyplynulo, že na šíření rasistických a xenofobních myšlenek se výrazně podílely weby přinášející konspirační teorie a dezinformace. Úřad proto musí nabídnout alternativu k nenávistným mobilizačním kampaním – lépe informovat o migraci a integraci cizinců, o extremistické scéně a protiextremistických opatřeních. Policie se pak musí zlepšovat ve vyšetřování kybernetické kriminality.

Účinným prostředkem v boji proti extremismu by podle vnitra mělo být také lepší začleňování menšin a cizinců do společnosti. „Extremisté mimo jiné zneužívají pocitu ohrožení v rámci veřejnosti. Je třeba, aby stát zaštítil aktivity k prevenci kriminality zejména v souvislosti se sociálně vyloučenými lokalitami,“ píše ministerstvo v koncepci. Stát podle úřadu zároveň musí pomoci obcím při zvládání extremistických shromáždění.

Mezi další opatření v boji s radikalismem počítá vnitro s lepším vzděláváním mládeže a proškolováním policistů, lepším rozpoznáním a prokazováním nenávistného motivu trestných činů a zajištěním pomoci obětem.

Počet trestných činů s extremistickým podtextem loni oproti předchozímu roku mírně stoupl. Policie zaznamenala 179 takových skutků, v roce 2017 o 26 méně. Nejčastěji se extremisté dopouštěli trestného činu podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Policisté loni řešili také 11 trestních oznámení souvisejících s obsahem konspiračních webů. Nejčastěji kvůli podezření na šíření poplašené zprávy, hanobení národa, rasy či jiné skupiny osob a podněcování k nenávisti proti skupině obyvatel.