„Jedno z nejhloupějších zdůvodnění, které jsem v rámci obhajoby nového rozpočtového určení daní slyšel, je to, že politik a starosta Petr Gazdík nechápe, proč vesnice do dvou set obyvatel na Šumavě budují vodovody, kanalizace, či čističky odpadních vod,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Antonín Schubert, starosta Modravy. Ten označuje připravované změny za nekoncepční a populistické rozhodnutí, které povede k rušení obecních úřadů. „Jediným možným vysvětlením je záměr jejich likvidace,“ hledá opodstatnění změn modravský starosta.

Právě Modrava patří mezi obce s rozsáhlým katastrálním územím a malým počtem obyvatel - tedy mezi obce, které ministr financí Miroslav Kalousek označil za přefinancované.

Obce uvnitř NP Šumava přijdou o více než 19 miliónů korun

„Šumava byla v roce 1991 vyhlášena jako mimořádně cenné přírodní území a měla šanci být příkladem pro Českou republiku a celou Evropu. Všech deset obcí uvnitř Národního parku Šumava si však v rámci nového RUD pohorší - celkem o více než 19 miliónů korun,“ říká Schubert. Starosta Modravy zároveň dodává, že propad přijmů negativně ovlivní kvalitu péče o NP Šumava.

Schubertovi se navíc nelíbí, že politici Modravu často zmiňují jako příklad dosud přefinancované obce. „Oblíbené zdůvodnění pana ministra financí Kalouska zní: Podívejte se na Modravu, je nemorální, aby tak malá vesnička s tak velikým katastrem získávala v přepočtu na obyvatele v rámci stávajícího systému RUD tolik finančních prostředků!“ okomentoval situaci Schubert. Zároveň dodal, že si velké katastry nenadělily malé obce, ale navalil je na ně stát.

Čeká nás 10 let „ticho po pěšině“, říká starosta Únětic

Některé obce se zadlužily, aby mohly pro své obyvatele vybudovat potřebnou infrastrukturu. Nyní obcím hrozí, že nestačí plnit splátky. „Naše obec by měla přijít zhruba o 100 000 korun. To nám ztíží situaci při splácení plynofikace obce, na kterou jsme si vzali desetiletý úvěr 2,5 milionu korun. Měli jsme spočítané, že bychom při stabilním příjmu mohli splácet úvěr a ještě by nám nějaké finance zbyly na menší akce. Takto u nás bude 10 let ticho po pěšině,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Jiří Česal, starosta Únětic.

S takovými finančními podmínkami by Únětice měly problém přilákat nové obyvatele. Efekt by byl spíše opačného rázu. „Chtěli jsme podpořit rozvoj obce, a tak jsme přistoupili k pořízení územního plánu. Potřebovali bychom opravit místní komunikace a dokončit druhou část plynofikace. Takto to však vidím černě,“ řekl  Česal.

Starosta obce Horšice: Dotace jsou mizerné

Většina obcí na změnách v RUD získá. Navýšení rozpočtu je však často nepatrné a chudým obcím příliš nepomůže. To je případ obce Horšice v okresu Plzeň-jih. „Máme špatné komunikace, bylo by dobré mít napojení celé obce na čistírnu odpadních vod, nemůžeme si dovolit větší kulturní akce a dotace na zvelebování obce a obecních budov jsou mizerné nebo žádné,“ okomentoval situaci starosta obce Miroslav Čepický.

Čepický se navíc domnívá, že by se v budoucnosti mohlo dramaticky změnit složení obyvatel obcí. „Venkov byl vždycky schopný uživit tento národ.  Pokud se nevýhodně změní podmínky pro život na venkově, tak zde budou vesnice chalupářů a na okrajích nebo v blízkosti velkých měst obce prominentů všech typů,“ svěřil se Čepický.

Problémy trápí obce po celé republice

Problémy, které mají nejmenší obce v Plzeňském kraji, trápí obce po celé republice. Například na Karlovarsku se změny RUD citelně dotknou obce Šindelová. „My touto změnou přicházíme o jednu třetinu rozpočtu, což je okolo 900 000 korun. Máme 270 obyvatel a velké katastrální území, v přepočtu na obyvatele tedy nedostáváme skoro nic,“ řekl starosta obce Jan Benda. Ten rovněž zastává názor, že změny v RUD mohou být cílenou likvidací malých obcí.

Proti Kalouskovi nedávno ostře vystoupil Svaz měst a obcí České republiky. Ten ministrovi financí vzkázal, že se nenechá tahat za nos a uvedl, že bude požadovat finanční kompenzace pro poškozené obce. Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny bude konkrétní návrhy RUD řešit v červenci na mimořádné schůzi.