Verdikt Ústavního soudu může výrazně zvýšit důchody lidí s nadprůměrnými příjmy. Rozhodnutí soudu je totiž precedentní.

Ústavní soud zrušil s platností od 30. září 2011 výpočet důchodů, který byl údajně méně výhodný pro lidi s vysokými příjmy. Návrh na zrušení jednoho sporného ustanovení zákona o důchodovém pojištění podal Krajský soud v Ostravě.

Krajský soud v Ostravě se zabýval případem muže, jemuž Česká správa sociálního zabezpečení vyměřila od 1. února 2006 plný invalidní důchod 13 346 korun. Částku tvořila základní výměra 1470 Kč měsíčně a procentní výměra 11 876 Kč. Úředníci předtím zjistili, že muž v letech 1986 až 2005 vydělával průměrně 68 635 korun.

Invalida napadl výši důchodu žalobou. Poukázal na to, že celková výše důchodu činí pouze 19 procent z jeho příjmu, což nepovažuje za přiměřené hmotné zabezpečení. Krajský soud v Ostravě projednávání invalidovy žaloby přerušil a předložil problém Ústavnímu soudu.

Odložením platnosti svého nálezu Ústavní soud většinou dává zákonodárcům čas na to, aby normu uvedli do souladu s ústavními zásadami. Do stanoveného data zákon platí beze změn.

Důchody se v Česku skládají ze dvou složek, a to z pevně stanovené základní výměry a procentní výměry, která závisí na příjmech člověka v rozhodném období pro výpočet důchodu. Ústavní soud řešil druhou z těchto složek. Podstatou problému je to, že pokud má člověk v životě vysoké příjmy, tak při výpočtu důchodu dochází k takzvaným redukcím.

Podle současného znění sporného ustanovení zákona se osobní vyměřovací základ do 10.500 korun započítává do penze v plné výši. Z částky nad 10.500 Kč do 27.000 Kč se počítá 30 procent a z částky osobního vyměřovacího základu nad 27.000 deset procent. Osobní vyměřovací základ je v podstatě průměrný měsíční příjem v rozhodném období.

Ještě před verdiktem soudu ekonomové upozorňovali na to, že verdikt soudu o zrušení zákona může mít značný dopad na veřejné finance.

Více: Na důchody pro dnešní třicátníky nebude, varuje Kalousek