Důchody se skládají ze dvou částí. Pevný díl je pro všechny stejný a nyní činí 3270 korun. V procentní výměře se odráží odpracovaná doba a výše odvodů. Aby průměrné zvýšení činilo slibovaných 900 korun, navrhuje Maláčová znovu změnit složení penze. Pevná výměra by měla podle novely odpovídat 10,6 místo deseti procent průměrné mzdy. Polepšili by si lidé s nízkou penzí, ostatním by důchody od příštího roku rostly pomaleji než dosud. Složení důchodu Babišův kabinet už jednou měnil a zásluhovost oslaboval. Od letoška pevný díl odpovídá deseti procentům průměrné mzdy místo dosavadních devíti procent, jak si vláda stanovila v programovém prohlášení.

Nízkou zásluhovost penzí kritizoval v minulosti Ústavní soud. Zákonodárci ji pak museli od roku 2012 posílit. Aby chystaná novela neskončila kvůli oslabení zásluhovosti u ústavních soudců, všem příjemcům starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů by se musela pevná část penze od ledna zvednout ještě o 200 korun. Příští rok by to stálo 7,5 miliardy navíc, v dalších dvou letech každoročně osm miliard a v budoucnu 23 až 24 miliard ročně, spočítalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Stejně se postupovalo už letos, kdy všichni důchodci dostali do pevné části 300 korun navíc. Tento rok to stojí dodatečně zhruba 11 miliard, v dalších letech bude částka vyšší.

S dalším oslabováním zásluhovosti, s navyšováním výdajů a zhoršováním udržitelnosti systému penzí nesouhlasí Ministerstvo financí i další resorty. Výhrady měli také někteří poslanci hnutí ANO. Poukazovali na to, že kabinet už svůj závazek z programového prohlášení splnil. Proti další nivelizaci důchodů se staví pravicová opozice.

Maláčová má kabinetu přinést návrhy, jak by se dalo přidat nad zákonnou valorizaci bez oslabování zásluh a budoucího výrazného zatěžování rozpočtu. Ministerstvo práce možné modely nezveřejnilo. Z jakých variant bude vláda vybírat, není tedy jasné.

Jednou z cest by mohl být jednorázový příspěvek. Ten dostali penzisté už v roce 2016. Kvůli nízké zákonné valorizaci, v níž se odrážel malý pokrizový růst mezd a cen, jim zákonodárci poslali 1200 korun.

Na konci loňska pobíralo nějaký důchod 2,9 milionu lidí, z nich víc než 2,4 milionu mělo starobní penzi. Pokud by vláda každému důchodci chtěla přidat na mimořádném příspěvku 200 korun měsíčně – tedy za celý rok 2400 korun, stálo by to také sedm miliard, ale jen příští rok. Pokud by peníze dostali třeba jen senioři, vyšlo by to asi na šest miliard. Další variantou je, že by se slibovaných asi 200 korun nad valorizaci mohlo rozdělit. Část by putovala do zvýšení důchodu, část do příspěvku.

Jednorázový příspěvek by se nezapočítal do příjmů při posuzování nároku na dávky či při stanovení nezabavitelného minima při splácení dluhů. Pokud by se přidání stalo součástí penze, do příjmu by se zahrnovalo.

Jak vysoká bude zákonná valorizace a kolik nad ni by se mělo přesně do slíbených 900 korun přidávat, se také zatím neví. Ukazatele růstu cen a mezd, které jsou potřeba pro výpočet, statistici zveřejňují v létě.

Loni tvořila pevná část zhruba 22 procent důchodu, zásluhová výměra 78 procent. Po změně ve složení penze, kterou prosadila Babišova vláda, se od letoška pevný díl dostal na 25 procent a podíl zásluhového dílu klesl na 75 procent. Podle navrhované novely by pevná část měla od příštího roku činit zhruba 27 procent důchodu a procentní výměra podle zásluh 73 procent.