Vláda prý porušila Ústavu. Doktory na Slovensko poslala bez dovolení

Levic bije na poplach. Podle ní není ve hře totiž nic menšího, než porušení Ústavy a tak lze očekávat ještě bouřlivá projednávání této vojenské mise na půdě obou našich zákonodárních komor.

K nasazení vojáků na Slovensko: I přes jejich bílé pláště to jsou armádní experti s vojenskými hodnostmi, podléhající vojenským zákonům a vojenské části trestního zákona prostě jsou. K jejich vyslání na území cizího státu je nutné nejen rozhodnutí vlády, ale i souhlas celého parlamentu. Jinak je taková mise nezákonná. Správný postup je zcela jasně popsán v článku 43 nejvyšší zákonné normy českého státu, totiž Ústavy a jakékoliv jiný je prostě mimo všechny české zákony.

Kromě všech právníků oslovených ParlamentnímiListy.cz to tvrdí i předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD), který se kvůli tomu obrátil i na premiéra Petra Nečase (ODS). Ten však jakékoliv pochybení své i své vlády briskně a bez sebemenšího zaváhání odmítl: „Bratislava o pomoc oficiálně požádala, a proto není namístě, aby Praha pitvala důvody," uvedl na vysvětlenou. Podle premiéra je to prý stejné, jako kdyby šlo o pomoc třeba při živelných katastrofách typu povodně. Se slovenskou premiérkou Ivetou Radičovou situaci prý Nečas několikrát konzultoval.

Co je však zajímavější, je informace, která přitom utekla z úst samotného premiéra, že se ve skutečnosti o nasazení českých armádních lékařů dohodl už předběžně s ministrem obrany Alexandrem Vondrou (ODS). Teprve pak do Prahy dorazila ze Slovenska oficiální žádost. Zdá se tedy, že si Vondrovi podřízení i sám ministr z nějakých ustanovení Ústavy příliš velkou hlavu nedělají.

Také podle stínové ministryně zdravotnictví KSČM Soni Markové je krok české vlády velmi sporný. „Chápala bych to v případě, že by Slovensko postihla živelní katastrofa, nebo bylo po válečném konfliktu. Ale v situaci, kdy si Slovensko jen řeší své vnitropolitické problémy, mi vyslání vojenských lékařů nepřijde jako vhodné," uvedla pro ParlamentníListy.cz Marková.

„Česká armáda by neměla být tím, kdo bude aktivně řešit a potlačovat vnitropolitické spory a protesty profesních skupin za svá práva v cizí zemi," souhlasí také stínový ministr obrany Jan Hamáček (ČSSD).

Stávkokazové, zní z Čech i ze Slovenska

Nasazení na Slovensku se ovšem příliš nelíbí nejen českým lékařů, kteří zůstali doma a musí teď překopávat své služby a pracovat i za své odvelené kolegy. Navíc se svými slovenskými kolegy, kteří od nich okoukali i značně kontroverzní taktiku vymáhání svých už tak oproti většině společnosti nadprůměrných platů, silně stavovsky cítí. Což je jev, který je všeobecně známý. Pro příklad, v Čechách nebyl přes mnohačetná poškození zdraví pacientů na základě revizního posudku od jiného lékaře odsouzen jeden jediný „bílý plášť". Povinnost nastoupit na rozkaz však nicméně i vojnou nepolíbení civilní lékaři vesměs chápou. Vědí, že odmítnout jej by mělo pro jejich vojenské kolegy naprosto fatální důsledky.

Vyslání českých vojenských lékařů kritizoval i šéf lékařských odborů Martin Engel. Ten už ve čtvrtek upozornil, že i když lékaři- vojáci dostanou přesun na Slovensko rozkazem, ostatní čeští civilní lékaři by na východ jako „stávkokazi" jezdit neměli. Na pomoc Slovensku zřejmě nepřijedou ani lékaři sloužící ve fakultních nemocnicích, ačkoliv je o to požádal ministr zdravotnictví Leoš Heger.

Působení českých armádních felčarů ovšem ostře kritizují i sami jejich slovenští kolegové. Taky oni to totiž považují za zradu spáchanou na nich, i když z ní neviní samozřejmě na rozkaz nastoupivší české armádní lékaře, jako spíše naše a hlavně slovenské politiky. Jedním z těch, kteří se ohradil proti povolání českých lékařů do země, je i šéf tamních lékařských odborů Marian Kollár. „Vláda k zamaskování své neschopnosti ukázala, že je ochotna použít finanční prostředky našich daňových poplatníků spíš k zaplacení zahraničních lékařů, než na spravedlivé odměňování vlastních, slovenských lékařů," prohlásil Kollár.

Držet hubu a krok

Výhrady ovšem mají i ony tři desítky vybraných felčarů, byť musí kvůli obavám před pomstou svého nadřízeného, ministra obrany Alexandra Vondry, držet jazyk za zuby. Nejen, že jim vadí jejich působení v cizině v době těsně před Vánocemi, kdy nechávají doma své rodiny a děti samotné, ale ještě se museli zabalit a opustit své blízké jako za války zčista jasna, prakticky jen za několik hodin od vydání rozkazu. Není tedy divu, že jejich úsměvy do televizních kamer při odjezdu a jejich prohlášení byly značně strnulé a nejisté. „O rozkazu jako vojáci, právě na rozdíl od civilistů, kteří jej mohou odmítnout, a nic se jim v době míru nestane, my nemůžeme diskutovat," řekl ParlamentnímListům.cz pod podmínkou anonymity jeden z vojenských lékařů pražské Ústřední vojenské nemocnice ve Střešovicích, který teď má kvůli odchodům svých kolegů za hranice mnohem více práce a s vidinou Vánoc v rodinném kruhu se už kvůli tomu rozloučil.

Jeho slova potvrzuje i právník Aleš Čermák: „Neuposlechnutí rozkazu nastoupit službu v zahraniční misi a nenastoupit do transportu trestá zákon sazbou jeden, respektive až pět let vězení. I kdyby ale české soudy, které s tím nemají dosud prakticky žádné zkušenosti, byly vzhledem k okolnostem velmi mírné a souhlasili by jen s podmínečným potrestáním, samozřejmostí je okamžité propuštění z armády nebo minimálně postavení mimo službu až do vynesení rozsudku. To by mělo pro vojenské lékaře a jejich rodiny fatální následky," řekl ParlamentnímListům.cz Čermák.

Co bude dál, nikdo neví

Česká vláda poslala na Slovensko v pátek narychlo 30 vojenských lékařů, aby pomohli tamnímu zdravotnictví, ochromenému hromadnými výpověďmi tamních lékařů kvůli neuspokojeným finančním požadavkům. O svém kroku rozhodla na mimořádném zasedání, ale bez souhlasu parlamentu. Rozkaz k okamžitému odsunu postihl celkem 25 lékařů, z toho 11 chirurgů, 10 anesteziologů a po dvou internistech a traumatolozích. Původně sloužili ve vojenských nemocnicích v Praze a Hradci Králové a na armádou stavěné letecké záchranné službě v Plzni-Líních. Nyní budou zaskakovat na nejvíce ochromená místa v Bratislavě, Trnavě, Žilině, Ružomberoku a Nitře.

Na Slovensku dalo výpověď původně přes 2000 lékařů, kteří marně požadovali v době krize navýšení svého platu až o 30 procent. I když část z nich kvůli vládou vyhlášenému nouzovému stavu, který jim pod trestem vězení přikázal vrátit se zpět do práce, svou výpověď stáhla, ve středu jich bylo ve výpovědi ještě 1200 z celkových asi 7000 lékařů. Mnozí lékaři navíc vyhlášení nouzového stavu a svou pracovní povinnost ignorovalo a buďto se sami hodili „marod" nebo nepřevzali úřední dopis. Kritický stav kvůli tomu panuje ve čtyřech velkých slovenských nemocnicích, ale ohrožen je chod dalších 16 z 90 nemocničních zařízení. Slovenské lékařské odbory se zatím s vládou premiérky Radičové dohodly jen na částečném navýšení mezd. Do Čech, ale i do Rakouska už v obavách před zhoršením zdravotnické péče míří první slovenští pacienti.

Související:

Foto: Hans Štembera

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE