"Do prvního typu s označením 'věznice' mají být sloučena současná zařízení s dohledem, dozorem a ostrahou. Pod 'věznice se zvýšenou ostrahou' pak budou spadat současné věznice se zvýšenou ostrahou a vězění doživotně odsouzených," upřesnila ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

O zařazení do typů věznic či o přeřazení by stále rozhodoval soud. Pokud však sněmovna novelu schválí, Vězeňská služba nově získá u typu 'věznice' samostatné oprávnění rozhodovat o zařazení do oddělení s nízkým, středním a vysokým stupněm zabezpečení.

"To je také moment, který by měl také výrazně odlehčit soudům,“ uvedl náměstek ministryně Daniel Volák. Vězeňská služba má pro zařazování odsouzených zpracován i návrh řádu výkonu trestu odnětí svobody.

Volák dodal, že přeřazování vězňů bylo dosud zdlouhavé a nákladné, někdy spojené se zbytečnými eskortami. Ročně se projednává bezmála 2000 návrhů na přeřazení, které trestní agendu soudů nepřiměřeně zatěžují. "Nadto soudy vycházejí v podstatě pouze z podkladů poskytnutých Vězeňskou službou," podotkl náměstek.

Systém, kdy o zařazení nebo přeřazení vězňů rozhoduje výlučně soud, v Evropě kromě Česka funguje už jen na Slovensku, v Maďarsku či Polsku.

Posílení bezpečnosti

Novela schválená vládou má za úkol zvýšit vnější i vnitřní bezpečnost věznic, posílit prevenci recidivy, dosáhnout úspornějšího využívání kapacity věznic i větší objektivity při umísťování odsouzených. "Zlepšit by měla také možnosti v oblasti zaměstnávání odsouzených a celkově tak pomoci naplnit požadavky evropských vězeňských pravidel," uvedla Čechová.

V českých věznicích je 16 305 odsouzených a vazebně stíhaných lidí, z toho 908 žen. Nejvíce vězňů je v druhém nejpřísnějším typu věznic - s ostrahou, následují vězni v káznici s dozorem. V nejpřísnějším typu věznic si odpykává trest celkem 1093 lidí.