Čím déle bude trvat zákaz prodeje alkoholu, s tím větší nespokojeností obchodníků bude nutno  počítat. Nemohou prodávat zboží, které nakoupili, přičemž náklady s provozováním obchodu, ať už v podobě nájmu, energií či platu zaměstnanců zůstávají povětšinou konstantní. Začínají se ozývat hlasy, že jde o zásah do svobody podnikání a že by vláda měla saturovat ztráty těch podnikatelů, které jim teď vznikají.  

Nejkrajnějším krokem by mohla být žaloba na stát o náhradu škody, vzniklou jako důsledek zákazu prodeje alkoholických nápojů. „Byť třeba chápu, že u někoho to může mít i likvidační důsledky pro jeho podnikání, zvlášť u malých provozovatelů, tak je třeba ochránit veřejné zdraví, což je vyšší hodnota než majetek. Nenašel jsem žádný argument, o který by se mohli ti, co by stát chtěli žalovat, opřít,“ říká pro ParlamentníListy.cz advokát Boris Vršinský.

Při povodních poskytl stát některé úlevy

Poukazuje na to, že z hlediska mezinárodního práva existují mezinárodní smlouvy o ochraně investic, kde jsou státní záruky, kde hrozí mezinárodní arbitráže, tam to je upravené. „Ale v rámci vnitrostátního práva jsem neslyšel o tom, že by existoval nějaký zákon na ochranu podnikatelů v podobných případech, takže si nemyslím, že by mohli uspět,“ dodává šéf Advokátní kanceláře JUDr. Boris Vršinský.

Advokát vidí šanci ne v jednotlivých žalobách, ale v tom, že podnikatelé či živnostníci vyvinou potřebný tlak na politiky, a ti jim budou škody částečně kompenzovat některými úlevami. „Podobný je příklad u povodní v roce 2002. Ty vzaly spoustě lidem domovy i podnikání a vláda pak stanovila povodňové oblasti a v nich zmírnila některé následky. Byly prominuty některé lhůty nebo penále za opožděné daňové přiznání, přiznány slevy na daních. Tenhle mechanismus ale vláda nastavila jen na vymezeném území, aby se to nezneužívalo,“ připomíná Boris Vršinský.

Argument, že stát nekonal, by u soudu nestačil

Nyní stála vláda před rozhodnutím, zda prodej alkoholu zakáže a zachrání tím lidské životy, nebo nezakáže, čímž bude hájit svobodu podnikání, ale přitom budou umírat lidé. I v novém trestním zákoníku se promítá na prvním místě ochrana života a zdraví, pak teprve následují jiné trestné činy, zatímco ve starém trestním zákoníku byla nejprve ochrana státu, hospodářství a teprve za nimi ochrana života a zdraví.

Ti, co vládě zavedení prohibice vytýkají, argumentují tím, že stát léta nelegálnímu obchodu s alkoholem jen přihlížel a nic proti němu nepodnikl. „Postavit žalobu na tom, že stát nezabránil černému trhu s lihovinami, by nestačilo. Čistě po právní stránce musím brát jen to, co je prokazatelné pro soud. Proti obecným argumentům, že to toleroval, by se stát ohradil a odkázal by na omezené množství prostředků a počet lidí s tím, že nemůže kontrolovat každého podnikatele den co den,“ vysvětluje Boris Vršinský.

Ústavní soud uznal, že stát má omezené prostředky

Žaloba by neuspěla právě proto, že je potřeba na to nahlížet s nadhledem a logikou. „Vždyť i Ústavní soud už v minulosti rozhodoval v některých případech tak, že ve svých nálezech řekl, že je potřeba mít na paměti, že stát má omezené prostředky,“ podotýká advokát, že pokud nejsou ve státním rozpočtu peníze a stát nemá lidi na kontroly, tak sice musí i tak vynakládat maximální úsili, ale nikdy nebude moci zajistit ochranu stoprocentně.

Úplně odlišná situace by nastala, pokud by stát rozhodl o tom, že je třeba zlikvidovat všech cca 20 milionů lahví, které museli obchodníci zatím přesunout do skladů. Podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera by to bylo extrémní řešení, protože by se jednalo o velké ztráty a škody by se daly počítat v miliardách korun.

Opatření o likvidaci by mělo provázet sdělení o náhradě škod

„Pokud bude rozhodnuto o likvidaci tohoto alkoholu, tak by součástí vydaného opatření mělo být i sdělení, jaká peněžitá náhrada bude poskytnuta těm, kteří budou nuceni své zásoby alkoholu zlikvidovat. Stát by měl zvážit svoje finanční možnosti a na základě toho rozhodnout o kompenzaci, která by byla přijatelná pro obě strany,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Boris Vršinský.

Kdyby ale ze strany státu zaznělo, aby byl veškerý uskladněný alkohol zlikvidován bez jakýchkoli náhrad, tak by měli obchodníci šanci se svými žalobami na stát uspět. „Tím by je stát připravil o vlastnictví, které mohou vyčíslit do koruny, protože mají doklady, za co je nakoupili. Kdyby jim nařídil, aby zlikvidovali zboží, které legálně nabyli, tak to by byl nepřípustný zásah,“ konstatuje závěrem advokát Vršinský.