Česká republika by se tak podle Řežábka neměla zavázat ke vstupu do něčeho, co nepřijala od začátku. „Eurozóna se proměnila a již není tím, čím byla, když Češi případný budoucí vstup do ní přislíbili," uvedl. Také  připomněl, že je na centrální bance a kabinetu, aby o členství v eurozóně zažádaly.

Jenže to právě Česká republika nehodlá učinit. Země pro to nyní nemá stanovený ani žádný termín. Že takto představitelé Česka uvažují, nedávno popisovala i agentura Reuters. "Fakticky si sami rozhodujeme, zda a kdy tento krok uděláme," připomněl na konci minulého měsíce premiér Petr Nečas.

Zatím poslední zemí, která vstoupí do tzv. eurozóny, se v lednu stane Estonsko. Tallin od záměru přijmout euro neodradily ani problémy některých zadlužených zemí této skupiny. Evropská unie již v květnu poskytla spolu s Mezinárodním měnovým fondem pomoc Řecku ve výši 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč). O víkendu oznámila plán finanční pomoci Irsku a spekuluje se také o sanaci Portugalska či sousedního mnohem většího Španělska.

Klaus chce pro euro výjimku. Měnu odmítá

Výjimku pro zavedení eura si přeje hlavně prezident Václav Klaus. Ten je známý tím, že nechce v žádném případě, aby Česko do budoucna vůbec euro přijalo. Jenže podle premiéra Petra Nečase by ČR jen těžko vyjednala takovou změnu přístupové smlouvy k Evropské unii, která by znamenala výjimku pro zavedení eura.

"Já bych v tuto chvíli nepředjímal žádné řešení. Byl by to naprosto uměle dělaný politický akt, navíc velmi těžko dosažitelný," řekl nedávno Nečas na dotaz, jak vnímá požadavek prezidenta Klause, aby se Česko pokusilo vyjednat opt out, tedy podobnou výjimku pro euro, jakou nyní mají Dánsko či Velká Británie.

"Vyžadovalo by to změnu přístupové smlouvy schválené všemi 27 členskými zeměmi," připomněl premiér.

Čtěte také:

• O euru má rozhodovat vláda. Ne Klaus ani ČNB
• Klaus by chtěl výjimku pro zavedení eura. Nečas nesouhlasí
• Fajmon (ODS): Výjimka z eura? Proč ne