V úvodním projevu pražská primátorka Adriana Krnáčová připomněla, že Praha čelí podobným výzvám současnosti jako další evropská města. Nejpalčivějším problémem je rostoucí exkluzivita měst spojená s rostoucí poptávkou po bydlení. „Metropole rostou, lidé v nich chtějí bydlet. Toto máme všichni společné. Praha však na rozdíl od většiny velkých měst nyní zažívá vlnu poklesu výstavby generující prudký růst ceny bydlení. Našim úkolem je hledat cesty, jak nepříznivou tendenci obrátit,“ uvedla pražská primátorka Adriana Krnáčová.
„V loňském roce se v Praze podařilo prosadit přijetí nových Pražských stavebních předpisů, což nebylo vůbec samozřejmé. Současnou prioritou je přijetí nového územního plánu Prahy – Metropolitního plánu. Jeho příprava přesahuje více volebních období a nemůže podléhat okamžitým politickým nebo společenským výkyvům,“ doplnila primátorka
Své příspěvky přednesli hosté předchozí konference Martin Klamt (Mnichov) a Wigbert Bengtsson (Fürstenwalde Spree) a odborníci z dalších evropských měst: Jelena Ricov (Záhřeb), Peter Gero (Hamburg), Cristoph Braumann (Salzburg), Koos van Zanen (Amsterdam) a Peter Austin (Oslo). Metropole dnes vytvářejí stabilní síť v „tekutých časech“ globálního světa. Na jedné straně mezi sebou soutěží, ale zároveň se navzájem podporují a sdílejí zkušenosti s hledáním odpovědí na výzvy rychle se proměňujícího světa. Každá metropole je v něčem výjimečná a všechny zároveň si chrání své „místo na mapě“.
V odpoledním bloku nastínili čeští odborníci současné problémy Prahy a středočeského regionu. Pavel Kliment z KPMG provedl srovnání vývoje Prahy a evropských měst z ekonomického hlediska. Architekt Pavel Hnilička zmínil úskalí české legislativní cesty získávání stavebního povolení. Délka procesu od záměru k realizaci projektu může v Praze trvat pět až osm let. V délce schvalování jsme na 130. místě na světě, poslední z rozvinutých zemí. Neúnosná zátěž vychází především ze stavební legislativy, kterou města samotná mohou jen obtížně ovlivňovat. Praha má jako jediné české město právo upravovat výstavbu vlastní stavební vyhláškou, Pražskými stavebními předpisy, na jejichž přípravě se Pavel Hnilička významně podílel. Docent Jan Jehlík z Fakulty architektury ČVUT spojil téma bydlení a obytnosti města jako základní vlastnosti vystavěného prostředí. Architekti Michal Leňo a Jaromír Hainc z Institutu plánování a rozvoje Prahy promluvili o kapacitě využívání potenciálu Prahy a nových obytných souborech na její periferii. Praha se nepotýká s nedostatkem volných ploch jako některá jiná města. Má velký problém s jejich přípravou pro nové využití, hlavně v transformačních územích. Výstavba na periferiích není ekonomicky výhodná.
Architekt Roman Koucký, vedoucí Kanceláře Metropolitního plánu, představil budování obytného města v kontextu Metropolitního plánu. Dnešní město po éře Moderny nebude vypadat stejně jako město počátku 20. století, stejně jako Vinohrady nejsou replikou Nového Města, anebo Nové Město nekopíruje strukturu Starého města a Malé Strany.
Konference pokračovala debatou se zahraničními hosty, kteří formulovali několik doporučení. Dynamické společenské změny si vyžádaly změny přístupů k územnímu plánování. Ty v Evropě probíhají už posledních 20 let. Stabilní a předvídatelná společnost druhé poloviny minulého století je minulostí. Význam měst roste, exkluzivita měst a ceny bydlení se prudce zvyšují. Územní plán nezmůže vše, je třeba používat další vrstvy a nástroje územního plánování. Praha potřebuje zklidnit emoce, dokončit stabilizující a iniciační územní plán a obrátit nepříznivou tendenci stavebního vývoje. Takový úkol může zvládnout jen ve spolupráci s městskými částmi (příprava konkrétních území pro výstavbu), Středočeským krajem (společný potenciál rozvoje i hrozby neuvážených rozhodnutí) a vládou a ministerstvy (příprava nové stavební legislativy).
Konferenci organizovalo hlavní město Praha ve spolupráci se spolkem Člověk a prostor a platformou Metropolitní Praha a pod odbornou záštitou Fakulty architektury ČVUT. Záznam z konferencí je dostupný na stránce Metropolitní Praha (ZDE).
