Politika soudržnosti je klíčový investiční nástroj Evropské unie. Potvrdili to znovu představitelé 17 zemí na summitu Přátel koheze, který se konal v sobotu 1. února 2020 v portugalském městě Beja nedaleko Lisabonu.
Setkání na nejvyšší úrovni navázalo na summit, který zorganizoval v listopadu 2019 v Praze český premiér Andrej Babiš. Cílem jednání bylo potvrdit společnou pozici zemí podporující silnou politiku soudržnosti před finální fází vyjednávání víceletého rozpočtu EU pro období 2021–2027.
Hlavním výstupem sobotního summitu je společná deklarace k víceletému finančnímu rámci (celý text deklarace naleznete v příloze). Deklarace znovu podtrhuje klíčové požadavky kohezních zemí, na kterých se lídři shodli v Praze. Odmítá škrty v rozpočtu politiky soudržnosti a klade důraz na to, aby žádný členský stát neutrpěl razantním snížením kohezních prostředků. Jednoznačný nesouhlas s navrženými škrty zdůraznil na summitu i český premiér Andrej Babiš.
„Ve svém vystoupení jsem kritizoval návrh rozpočtu, protože bývalá Evropská komise nám vlastně nikdy nevysvětlila, jaké jsou jeho priority. Rozpočet na příští období 2021 až 2027 je vyšší o 52 miliard, ale tradiční politiky, jako jsou koheze, ty investice, a zemědělství klesají o 95 miliard, a centrálně řízené programy stoupají o 150 miliard. To nemá logiku, protože sedmnáct členských států jasně říká: Chceme kohezi, nechceme snížit rozpočet o 37 miliard, naopak chceme navýšit. Myslím, že by to Komise měla respektovat. Dokonce si myslím, že Komise měla napřed přijít na Evropskou radu a zeptat se: Jaké jsou vaše priority, což se nestalo,“ uvedl předseda vlády po jednání.
Země uskupení Přátel koheze také znovu zdůraznily nezbytnost dostatečné flexibility pro efektivní využívání prostředků v kontextu konkrétních hospodářských podmínek v daném členském státě či regionu. Předsedové vlád zúčastněných zemí se také jednoznačně vyslovili pro zrušení takzvaných rabatů, neboli úlev z příspěvku do rozpočtu, které zvýhodňují některé bohaté státy Unie.
„Já tam vidím množství peněz, které by se daly přerozdělit. My si nemyslíme, že by se měly hledat nějaké nové zdroje, protože tam se těžko domluvíme – na odvodech za povolenky, za plasty. To jsou všechno věci, které by byly na úkor národních rozpočtů. Určitě trváme na zrušení rabatů. Nevidím důvod, proč by na ně Česká republika měla přispívat. To znamená, že my za vybrané státy doplácíme tu jejich výhodu. A to by mělo konečně skončit. Není to málo peněz, je to 14,5 miliardy eur,“ zdůraznil Andrej Babiš.
Kohezní politika má podle zúčastněných států nezastupitelnou úlohu v odstraňování rozdílů mezi jednotlivými regiony EU, a významným způsobem tak přispívá k dobudování jednotného trhu, ze kterého profitují všechny členské státy.
„Je extrémně důležité, a nejen pro naši vládu, ale i pro vládu, která přijde po nás po roce 2021, abychom dostali peníze, které potřebujeme na investice,“ uzavřel premiér.
Pod společné prohlášení se podepsalo 15 členských států Unie. Mezi kohezní země se řadí, protože mají na svém území regiony, které více či méně zaostávají za evropským regionálním průměrem.
SPOLEČNÁ DEKLARACE k víceletému finančnímu rámci 2021–2027
My, zástupci Bulharska, České republiky, Estonska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Portugalska, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska a Španělska, jsme se sešli v portugalském městě Beja dne 1. února 2020 u příležitosti summitu Přátel koheze, abychom diskutovali o společných názorech týkajících se víceletého finančního rámce 2021–2027. Uvítali jsme přítomnost Chorvatska jako stávajícího předsednictví EU, Itálie a také evropského komisaře pro rozpočet a správu a evropského komisaře pro soudržnost a reformy.
- Odkazujeme na deklarace pražského a bratislavského summitu Přátel koheze ze dne 5. listopadu 2019 a 29. listopadu 2018, v nichž jsou nastíněny hlavní zásady budoucího víceletého finančního rámce, které zůstávají nadále platné,
- vybízíme v souladu se závěry Evropské rady ze dne 12. prosince 2019 předsedu Evropské rady k úsilí o vyvážení negociačního balíčku předloženého finským předsednictvím tak, aby příští víceletý finanční rámec poskytl dostatečnou úroveň financování pro implementaci cílů a priorit Strategické agendy EU,
- uznáváme, že je nezbytné dosáhnout co nejrychlejší shody nad víceletým finančním rámcem, aby byl zajištěn hladký přechod mezi oběma programovými obdobími,
- vítáme v tomto ohledu mimořádné zasedání Evropské rady, které svolal její předseda na 20. února 2020 s cílem dosáhnout dohody o příštím víceletém finančním rámci,
- bereme na vědomí dopis předsedy Evropského parlamentu ze dne 14. ledna 2020 adresovanému předsednictví Rady EU,
- znovu potvrzujeme, že politika soudržnosti a společná zemědělská politika se již úspěšně přizpůsobují vyvíjejícím se okolnostem, přičemž budou mít stále významnější úlohu v souvislosti s důležitými výzvami, jako jsou změna klimatu, demografické trendy, inovace, tvorba pracovních míst a udržitelný růst, a že jsou navíc klíčové k tomu, abychom byli schopni čelit hospodářským a sociálním nerovnostem, které by mohly vzniknout v důsledku digitální a klimatické transformace,
- zdůrazňujeme, že jakékoli snížení investiční kapacity regionů soudržnosti by bylo nepřijatelné; s přihlédnutím k tomu, že stávající rozdíly v úrovni rozvoje mezi regiony a členskými státy jsou stále značné, a že dopad krize stále přetrvává, Evropa musí zesílit úsilí o zvýšení investic, jež zajišťují hospodářskou, sociální a teritoriální konvergenci,
- poukazujeme na to, že politika soudržnosti a společná zemědělská politika mají pozitivní dopad na každodenní život evropských občanů a představují vysoce hodnotný přínos zvyšující jejich důvěru a propojení s evropským projektem, a proto vyžadují dostatečnou úroveň financování,
- zdůrazňujeme, že závazky a platby zvláštních nástrojů by měly být umístěny mimo stropy VFR,
- upozorňujeme na potřebu překonat rozpory a usilovat o dosažení kompromisu na víceletém finančním rámci 2021–2027, který bude efektivně reagovat na zásadní potřeby a výzvy nadcházejícího období;
shodujeme se, že
1. Hlavní cíle politiky soudržnosti, jako je podpora sbližování méně rozvinutých členských států a regionů, zůstávají nadále platné. Investiční kapacita politiky soudržnosti má zásadní význam pro řešení problémů, kterým Evropská unie čelí, a je neoddělitelně spjata s vnitřním trhem. Souhlasíme s tím, že je třeba dále zefektivnit a zjednodušit fungování politiky, je však nezbytné zajistit ostatečné prostředky, které zaručí její efektivitu. Financování politiky soudržnosti pro období 2021–2027 by proto mělo zůstat na úrovni víceletého finančního rámce 2014–2020 v reálném vyjádření. Žádný členský stát by neměl čelit prudkému a nepřiměřenému snížení přidělených kohezních prostředků.
2. Vhodné implementační podmínky jsou zásadní pro úspěch politik a nemají dopad na rozpočet EU. S cílem předejít rizikům při implementaci by měla být míra spolufinancování zachována na úrovni současného období, předfinancování by mělo být zachováno na dostatečně vysoké úrovní a neměly by být prováděny žádné náhlé změny pravidla pro zrušení závazku. Tím by se zajistilo účinné a efektivní využívání fondů politiky soudržnosti, aniž by to zatěžovalo vnitrostátní rozpočty. Adekvátní podmínky jsou zvláště důležité pro zlepšení výkonnosti méně rozvinutých regionů a regionů, které čelí trvalým výzvám.
3. Koherenci mezi požadavky EU a odlišnými podmínkami v členských státech a jejich regionech je nutné podpořit zajištěním větší flexibility, zejména pokud jde o tematickou koncentraci na regionální a vnitrostátní úrovni především v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, a u míry převodu mezi fondy v rámci sdíleného řízení. To umožní, aby každý členský stát lépe reagoval na výzvy v oblasti klimatu a investiční potřeby.
4. Vytváření nových nástrojů, jakým je rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost, nástroj pro konvergenci a reformy nebo Fond pro spravedlivý přechod, je důležité pro dosažení konkrétních cílů, které by doplňovaly cíle kohezní politiky. Jejich fungování musí být v souladu se zachováním rovných podmínek v Unii a mělo by zabránit prohloubení stávajících nerovnováh. Jejich financování by mělo být zajištěno nad rámec návrhu Komise a nemělo by být prováděno na úkor kohezní politiky a společné zemědělské politiky.
5. Systém fungování vlastních zdrojů musí být jednodušší a spravedlivější. Všechny rabaty by měly být zrušeny od počátku příštího víceletého finančního rámce.
Na tomto základě vyzýváme všechny vedoucí představitele a instituce EU, aby se účinně zapojili do produktivních jednání s cílem dosáhnout dostatečně ambiciózní, vyvážené a spravedlivé dohody o dlouhodobém rozpočtu EU a zajistili tak včasné zahájení příští generace programů, což by vyslalo jasný signál důvěry a jednoty občanům a evropskému hospodářství.
