Samoživitelky a samoživitelé, kterým druhý rodič dítěte neplatí výživné, dostali po mnoha letech diskusí konečně naději, že nezůstanou bez finančních prostředků. Podle návrhu zákona o náhradním výživném, který do Parlamentu pošle vláda Andreje Babiše, budou moci, pokud předtím využijí všech zákonných možností, požádat stát o finanční pomoc. Jednou z nutných podmínek například bude, že na svého bývalého partnera podali kvůli dlužnému výživnému návrh na exekuci.
„Myslím, že je to úspěch. My jsme o tom ještě vyjednávali dnes ráno. První myšlenka na návrh takového zákona byla v roce 2005, takže patnáct let poté to konečně vláda schválila. Bylo to složité, i za minulé vlády jsme se snažili to řešit. Faktem je, že 31 procent všech samoživitelek nedostává alimenty vůbec a 13 procent samoživitelek dostává alimenty nepravidelně a každý rok je podáno asi 8000 trestních oznámení kvůli neplacení,“ připomněl premiér Andrej Babiš.
Samoživitelé budou mít nárok na vyplacení náhradního výživného ve stejné výši, v jaké ho stanovil druhému rodiči soud. Maximální částka náhradního výživného bude 3000 korun. „Já jsem velice rád, protože ty maminky si to zaslouží. A jak je všeobecně známo, od vstupu do politiky veškeré své příjmy posílám samoživitelkám, takže doufejme, že i ve Sněmovně tento zákon bude přijat a že pomůžeme maminkám, ale i tatínkům, kteří jsou samoživitelé,“ doplnil předseda vlády. Více informací naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí ZDE.
Vláda schválila také záměr Ministerstva zemědělství finančně přispět obcím na opravy místních komunikací, které byly nebo budou poškozeny v důsledku nadměrné těžby dřeva vyvolané kůrovcovou kalamitou. Ministerstvo pro místní rozvoj pro tyto účely využije svého podpůrného programu Podpora rozvoje regionů 2019+, podprogramu Podpora vládou doporučených projektů v oblasti rozvoje regionů v roce 2020 a letech následujících. Ministři schválili, že pro letošní rok bude na tyto dotace k dispozici 140 milionů korun a že obce budou moci od státu vyinkasovat až 60 procent uznatelných nákladů a dalších 20 procent přispějí kraje. První výzva bude určena obcím v nejvážněji zasažených krajích – Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském, které v současné době vykazují výrazné poškození místních komunikací.
Vláda rovněž jmenovala s účinností od 1. července 2020 nového náměstka ministra vnitra pro státní službu. Na základě výsledků výběrového řízení a rozhodnutí předsedy vlády se jím stane JUDr. Petr Hůrka, Ph.D., dosavadní náměstek na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Jmenován je na šest let. „Doufejme, že ve funkci přinese zefektivnění naší státní správy, protože si myslím, že jsou tam velké rezervy,“ řekl premiér Babiš.
Kabinet rovněž odsouhlasil druhou fázi dofinancování sociálních služeb v souvislosti s epidemií covid-19. Zatímco v květnu vláda schválila mimořádné navýšení finančních prostředků pro sociální služby určené na zvláštní odměny jejich zaměstnancům za mimořádné pracovní nasazení v období epidemie, tentokrát Ministerstvo práce a sociálních věcí uvolní peníze na úhrady zvýšených nákladů, které provozovatelé sociálních služeb v době epidemie měli. Provozovatelé sociálních služeb tak dostanou navíc téměř 989,8 milionu korun. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí ZDE.
Ministři se zabývali rovněž jednou ze stěžejních vládních strategií – Digitální Česko a schválili implementační plány tohoto programu pro rok 2021. Schválený rámec investic na digitalizaci je bezmála 2,5 miliardy korun nad rámec rozpočtů jednotlivých úřadů. „Priority směřují především do oblasti digitalizace služeb státu tak, aby byl občan schopen vyřídit maximum svých záležitostí bez nutnosti navštívit úřad. Takže hodně investujeme do propojení dat mezi rezorty, abychom měli předvyplněné formuláře, jak to požaduje na počátku tohoto roku schválený zákon o právu na digitální služby. Tento zákon předpokládá digitalizaci všech služeb pro občany a firmy v horizontu pěti let,“ podotkl premiér Babiš.
Potřeba urychlené digitalizace se významně projevila i v době epidemie koronaviru, kdy v rámci preventivních opatření byl styk občanů s úřady po několik týdnů povolen pouze prostředky vzdáleného přístupu. Mezi úspěšně se rozvíjející konkrétní projekty patří například Portál občana či projekt BankID. „Musíme digitalizaci propagovat, musíme o tom mluvit, možná ještě víc to dostat do povědomí našich občanů, aby se naučili tyto služby využívat. Zasadíme se o to, aby digitalizace probíhala co nejrychleji,“ slíbil předseda vlády.
Vláda řešila také několik legislativních předloh. Schválila návrh novely zákona o ochraně utajovaných informací, která mimo jiné podstatně snižuje administrativní zátěž pro žadatele, návrh nového zákona o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území Evropské unie či návrh novely nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Zabývala se také dvěma poslaneckými předlohami, návrhem novely zákona o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020 a návrhem novely školského zákona. K oběma ministři zaujali nesouhlasné stanovisko.
Vláda vzala na vědomí také pět mimořádných opatření ministra zdravotnictví. Čtyři z nich už platí od půlnoci 15. června. Páté, které se týká školní docházky, vstoupí v platnost 22. června. Umožní žákům a studentům vyzvednout si ve škole vysvědčení za uplynulý školní rok, rozloučit se se závěrečnými ročníky a také udělat si společnou fotografii třídy. Přehled mimořádných opatření ministra zdravotnictví naleznete ZDE.
Kompletní výsledky jednání vlády 15. června 2020 naleznete ZDE.
