omlouvám se všem za zpoždění, řešil jsem koronavirus. Všichni odborníci tvrdili, že je to jen otázka času, kdy dorazí k nám a divili se, že ho tu už dávno nemáme. Tak teď je tady.

Bohužel.

Máme první 3 potvrzené případy nákazy. Všichni nakažení si ho přivezli z Itálie. Jeden pán tam byl na konferenci, druhý na dovolené, třetí je turistka cizí národnosti, která v Itálii studuje. Opravdu si myslím, že by lidi neměli jezdit do Itálie, kde je centrum nákazy, ani do zemí, kde počet nakažených významně stoupá, jako je Francie, Německo, Španělsko, Švýcarsko nebo Rakousko.

Z případu zahraniční turistky by se měli poučit všichni, kteří pronajímají byty na Airbnb, ale taky majitelé hotelů, kteří by měli instruovat svoje ředitele a recepční, aby v případě, kdy se u hostů vyskytnou příznaky, zůstali na pokoji, nebo v případě Airbnb v bytě, a kontaktovali lékaře, který zařídí, aby odběry proběhly buď přímo na pokoji nebo je budou transportovat do nemocnice, podle toho, jak to lékař vyhodnotí.

Podle mého názoru by se měli i učitelé zítra ráno zeptat žáků, jestli nebyli na prázdninách s rodiči v postižených oblastech, to znamená Emilia-Romagna, Lombardie, Piemont a Benátsko.

Z centra nákazy v Itálii se virus bohužel šíří po celé Evropě, proto zítra na Bezpečnostní radě státu navrhnu zákaz letů z Benátek, Milána a Boloně.
27. 2. bylo v Evropě 817 nakažených, z toho v Itálii 655
28. 2. bylo v Evropě 1100 nakažených, z toho v Itálii 889
29. 2. bylo v Evropě 1474 nakažených, z toho v Itálii 1128
1. 3. narostl za jeden den v Itálii dramaticky počet nakažených o 566 na 1694 a počet úmrtí stoupl z 29 na 34.

Vy, kdo cestujete z Itálie, podívejte se na web Ministerstva zdravotnictví, odkaz dávám do komentářů. Prosím v následujících 2 týdnech pečlivě sledujte svůj stav. Pokud tedy budete mít dušnost a teplotu nad 38 stupňů, tak okamžitě TELEFONICKY kontaktujte svého lékaře a ten vám zajistí pomoc. NECHOĎTE DO ORDINACE ANI DO NEMOCNICE, lékař pro vás zkoordinuje pomoc ve spolupráci s krajskou hygienickou stanicí. Nově připravujeme systém, že nebudeme pacienty, v případě, že jim to zdravotní stav dovolí, vozit do nemocnic, ale odebírat vzorky přímo u nich doma. K tomu se sejde zítra v 11:00 na Úřadě vlády komise pod vedením pana náměstka Romana Prymuly a budou na ní i ředitelé všech krajských záchranných služeb a infekčních klinik.

Speciálně pro Pražany a hlavně ty, kteří se vrátili z Itálie, je zřízená tato non-stop linka s informacemi:
773 782 856

Ostatní můžete volat non-stop na infolinky Státního zdravotního ústavu:
724 810 106
725 191 367

Na webu Ministerstva zdravotnictví se dočtete, jaká je nejlepší ochrana proti nákaze.

Je to, myslím, každému jasné:
Vyhýbejte se těm, kdo jsou zjevně nemocní.
Dodržujte základní hygienická pravidla.
Používejte dezinfekci, pokud jste v kontaktu s lidmi, kteří akutními respiračními potížemi trpí.
Nezdržujte se v místech s vyšším počtem lidí.
Vy, kdo trpíte respiračním onemocněním, používejte při kýchání jednorázové kapesníky, pokud je u sebe nemáte, tak si zakrývejte ústa paží.
Nedotýkejte se rukama obličeje, pokud jste si je pečlivě neumyli. Udržujte doma i ve svém okolí čistotu a hodně větrejte.

Taky se na webu dočtete, jaký je vývoj ve světě a v reálném čase můžete sledovat, jak u nás stoupá počet testovaných pacientů. Dávám do komentářů i mapu celého světa neustále doplňovanou novými údaji.

Prosím vás teď všechny, přečtěte si VELMI POZORNĚ moje hlášení. Dozvíte se, že jsme na tuto situaci maximálně připravení.

Rozhodně se nenechte přemoct naprosto iracionálním strachem. Vykoupené krámy. Roušky za desítky tisíc korun. Lidi zbytečně vykupují základní potraviny, někteří i za desetitisíce korun. To už je trochu moc. ČESKU NEDOSTATEK POTRAVIN NEHROZÍ. Klid. Není důvod kvůli koronaviru panikařit. Ani v Itálii, která je epicentrum nákazy, s nedostatkem potravin problém nemají a oblast s 50 tisíci lidmi, kterou uzavřeli do karantény, zásobují speciálními kamiony. To je ale extrémní situace a my už měsíc děláme opatření, aby k ničemu takovému u nás nemohlo dojít.

Naopak, co ohrožuje nás všechny, je panika a jediný, kdo z toho profituje, jsou šmejdi, kteří vykoupili zásoby roušek a respirátorů a zkouší je teď prodávat po internetu i na ulici několikanásobně dráž. Za pět tisíc na ruku. Takže po šmejdech s hrnci a životním pojištěním už máme i šmejdy s respirátory. Které samozřejmě potřebují hlavně naši lékaři a zdravotníci.

Že není důvod panikařit, říkám s plným vědomím, protože naše vláda zareagovala na zprávy o epidemii v Číně OKAMŽITĚ. Možná si ještě pamatujete moje hlášení z 26. ledna. Tehdy ještě nebylo v Evropě hlášené jediné úmrtí, ale i tak jsem svolal hned další den Bezpečnostní radu státu, přijali jsme tvrdá opatření na letištích, zakázali lety s Čínou a uvedli celý státní aparát do pohotovosti. Od té doby tahle opatření vylepšujeme a rozšiřujeme. Provedl jsem inspekci všech důležitých zařízení, která jsou na boj s případnou epidemií určená. Civilní i vojenská. A hlásím vám, že jsou maximálně připravená. Bezpečnostní radu státu jsme měli i tenhle týden v úterý 25.2. budeme ji mít i zítra.

Chápu obavy našich lidí. Všichni každý den sledujeme zprávy o tom, že koronavirus je už na šesti světadílech. První nakažené novým typem koronaviru má už i Brazílie. Nejvíc trpí samozřejmě Čína, šíření viru se tam ale zpomaluje, následuje Jižní Korea. Naše lidi ale nejvíc znepokojuje, že centrum epidemie na evropském kontinentu je pár hodin autem od nás. Ve Švýcarsku zrušili všechny akce nad 1000 lidí čili i všechny fotbalové zápasy 1. a 2. ligy a slavný Ženevský autosalon. V Berlíně zrušili cestovní veletrh.

My budeme v pondělí muset rozhodnout, co se světovým pohárem v biatlonu, který se má konat v Novém Městě na Moravě od 5. do 8. března a očekává 100 tisíc diváků. Domnívám se, že taková koncentrace lidí na tak malém prostoru může být riziková. Akce se má zúčastnit i italská delegace a my budeme chtít od organizátorů záruky, že udělali dostatečná opatření. Je důležité si uvědomit i tahle FAKTA.

Po celém světě je nakažených přes 80 tisíc lidí. Z nich skoro 3000 zemřelo. Úmrtnost je tak méně než 4 procenta a jak píše Světová zdravotnická organizace, byli to v drtivé většině starší lidé s již podlomeným zdravím, například s rakovinou nebo jinými vážnými chronickými chorobami. U 80 procent nakažených se koronavirus projevuje s mírnými příznaky a odezní. A to si vemte, že toto je celosvětová statistika, do které spadají i země s podstatně horším zdravotnictvím, než máme v Evropě.

V preventivním boji proti rozšíření koronaviru jsme nechali umístit 14 velkých informačních tabulí na dálnicích a přechodech z Itálie: Dolní Dvořiště, Strážný a Halámky. Jsem v kontaktu s premiéry sousedních zemí a ptám se, jaká opatření dělají. Ve středu to budu řešit s premiéry V4.

Z šesti Čechů, kteří uvízli v karanténě v hotelu na Tenerife, se už pět vrátilo domů, protože přišli do hotelu až po doktorovi ze střediska nákazy. Byli vyšetření, nález je negativní, ale stejně si pobudou 14 dní v domácí karanténě.

Vím, že zdraví se nedá přepočítávat na peníze, ale tohle je důležité pro vás všechny, kdo máte koupené zájezdy do oblastí s koronavirem a kde jsou vyhlášená ochranná opatření. V takovém případě můžete zájezd zrušit BEZ STORNO POPLATKŮ. Zákon totiž pamatuje na to, kdyby v místě pobytu, nebo v jeho bezprostředním okolí nastaly tyto mimořádné okolnosti a pokud mají vliv na čerpání služeb nebo dopravu. Cestovka má taky povinnost vám poskytnout pomoc, pokud se v průběhu zájezdu ocitnete v souvislosti s onemocněním v nesnázích. Pokud jste si koupili samostatné letenky nebo ubytování, bylo by fajn, kdybyste se o možnostech zrušení cesty informovali u letecké společnosti, ubytovatele, nebo poskytovatele vašeho cestovního pojištění. Zprávu k tomu dávám do komentářů. A určitě sledujte i web Ministerstva zahraničí, které sleduje aktuální stav.

Ministr zdravotnictví taky domluvil se všemi operátory, aby všem našim občanům, kteří se v zahraničí dostanou do oblastí zasažených koronavirem nebo se vrací domů, přišla poprvé v historii automaticky varovná smska s informacemi Ministerstva zdravotnictví. Dostali ji v už Itálii, Číně, Hongkongu, Íránu, Japonsku, Singapuru, Jižní Koreji.

Tenhle týden 25. 2. jsem opět svolal Bezpečnostní radu státu, vyměnili jsme si informace a domluvili na dalším postupu. Ministr zdravotnictví dostal úkol na dalším zasedání podat čerstvé informace a stejně tak za všechny kraje hejtman Jiří Běhounek. S ním se taky budeme radit o světovém poháru v biatlonu, protože se pořádá u něj na Vysočině. Dál probíhá přísná dezinfekce a informační kampaň na všech letištích v Česku, cílený screening, všechny cestující instruují i posádky během letu. Zadali jsme Správě státních hmotných rezerv, aby navýšila zásoby roušek, respirátorů a ochranného materiálu. Nemocnice dostaly úkol předzásobit se rouškami a respirátory na 4 měsíce jejich běžné spotřeby.

Je potřeba, aby si každý uvědomil, že roušky potřebují naši lékaři a zdravotníci. Tenhle týden jsem využil výjezd do Královéhradeckého kraje a navštívil jsem firmu Batist Medical v Červeném Kostelci. Vyrábí roušky, respirátory a hygienické potřeby. Vyvinuli zdokonalenou roušku s nanotechnologií, která je schopna bránit i přenosu virových onemocnění. Teď investovali do nové výrobní technologie, aby mohli produkovat až půl milionu roušek měsíčně. S majitelem firmy se známe dlouho a přímo z jeho kanceláře jsem zavolal prezidentovi České lékárnické komory Aleše Krebse a propojil je.

Kvůli koronaviru zasedla i Ústřední epidemiologická komise. Na ní byl nejen ministr zdravotnictví a hlavní hygienička, ale i zástupci obrany, vnitra, financí, školství, místního rozvoje, Správy státních hmotných rezerv, Národní referenční laboratoře SZÚ, Hygienické stanice hl. m. Prahy a Nemocnice Na Bulovce, i ředitel české kanceláře Světové zdravotnické organizace Srdan Matic. Ministr Vojtěch taky vyzval orgány státní správy, aby bezodkladně rozpracovaly Typový plán pro mimořádné situace.

Národní referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu a krajské hygienické stanice jsou v pohotovostním režimu. Kapacita laboratoře, kde se testují lidi na koronavirus, je až 100 vzorků denně a zatím stačí. Přes 300 lidí je v karanténě. Dopředu jsou domluvené i laboratoře v Brně a Ostravě, kdyby bylo potřeba. Doporučil jsem ministrovi Vojtěchovi, aby se Krajské hygienické stanice líp koordinovaly a jejich zástupci scházeli pravidelně.

Po celé republice máme připravená infekční oddělení s celkem 1139 lůžky, koukněte na mapu v komentářích. Klíčové je specializované pracoviště Nemocnice Na Bulovce. Jsme připravení aktivovat specializovanou vojenskou nemocnici v Těchoníně, v rezervě máme i Karlovu Studánku. A kdyby bylo potřeba ještě víc, tak lze velmi rychle přeměnit další oddělení nemocnic na infekční.

Hlavní hygienička je neustále v kontaktu s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí, komunikuje s ostatními zeměmi EU přes speciálně zřízený kanál, má pravidelné telekonference s Výborem pro zdravotní bezpečnost EU a probíhají pravidelně brífinky WHO v Ženevě.

Nechci vyvolávat paniku, ale myslím, že bychom všichni měli omezit cesty do zahraničí. Počet nakažených v Číně, kde nákaza začala, klesá, ale tam, kde nákaza vypukla později, včetně Evropy, počty případů neustále stoupají.

Jsem pevně přesvědčený, že koronavirus zvládneme.

Když jsme u tématu zdravotnictví, tenhle týden jsem navštívil další dva kraje a taky Prahu a všude jsme se s ministrem zdravotnictví zastavovali v našich nemocnicích. V Benešově je Nemocnice Rudolfa a Stefanie. O ní jste určitě slyšeli v souvislosti s nedávným kybernetickým útokem. Bavili jsme se s vedením nemocnice o opatřeních, jak takovým situacím zabránit. Ve spolupráci s EU už Ministerstvo zdravotnictví investovalo 2,2 miliardy do kyberbezpečnosti. V rámci Digitálního Česka má 18 záměrů za 6 miliard a z toho 2 miliardy by měly jít právě na kyberbezpečnost.

Mluvil jsem i se zaměstnanci benešovské nemocnice a poděkoval jim za to, jak skvěle zvládli provoz, který musel po útoku probíhat v omezeném režimu. Podíval jsem se i na internu a rozestavěný pavilon komplexního rehabilitačního centra za 230 milionů, které by mělo být dokončené v srpnu. Centrum přinese mimo jiné nové patro lůžkové rehabilitace s kapacitou 40 lůžek.

Hlavně jsem tu ale s vedením řešil téma zdravotních sester. Na to se teď ptám všude, kam chodím. Máme jich skoro všude nedostatek. Podobně jako v jiných evropských zemích. Britský premiér Boris Johnson řekl po svém zvolení, že Británii chybí 50 tisíc sester, to samé říká německá kancléřka Angela Merkelová. Měla by jich asi ještě míň, kdyby se nám domů vrátily všechny naše sestry. No nic. Každopádně je to asi nejdůležitější pozice, kde nám chybí lidi. A tak jsem chtěl vědět názor hlavní sestry a ptal se jí na její názor. Co sestry chtějí a potřebují. Řešili jsme kapacity škol, délku studia, stipendia, možnosti praxe i to, že náš příplatek na vícesměnný provoz funguje. A samozřejmě i výsluhy a možný předčasný důchod.

Zajel jsem do Příbrami. Loni v březnu tu jako jedni z prvních v Česku otevřeli Paliativní centrum. V něm můžou pacienty nepřetržitě navštěvovat jejich rodiny. Otevřeli jsme nový babybox s ministrem zdravotnictví Vojtěchem a zakladatelem tohoto projektu Ludvíkem Hessem.

Dál jsem byl ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, které jsme schválili investici 2,4 miliardy do modernizace chirurgických oborů. Je to už třetí schválená strategická investice ze sedmi plánovaných a naprosto zásadní pro celý kraj. Další velké investice jsou infekční klinika za 643 milionů a perinatologické centrum za 480 milionů. Dohromady tedy 3,5 miliardy.

A teď Praha. Zajeli jsme do Nemocnice Na Homolce a do Motola, které mají schválené investice v rámci našeho Národního investičního plánu. V Motole začnou stavět Národní onkologické centrum, na které jsem slíbil státní podporu, probíhá rekonstrukce střešního pláště objektu F za 55 milionů a obměna lineárních urychlovačů za 236 milionů. Další velké investice jsou snížení energetické náročnosti budovy Modrého pavilonu za 976 milionů, podpora vysoce specializované péče v oblasti perinatologie za 70 milionů, podpora vysoce specializované péče v oblasti onkogynekologie za 66 milionů, snížení energetické náročnosti budovy Pneumologické kliniky za 54 milionů.

Na Homolce zase bylo potřeba zmodernizovat nemocniční informační systém za 91 milionů a rekonstruují 12 výtahů za 24 milionů. Na Homolce jsem zjistil, že máme jednoho z největších odborníků na světě na gama nůž, pana docenta Romana Liščáka. Gama nůž je nejmodernější metoda léčby onkologických onemocnění. Nejnovější hi-tech gama nůž americké výroby stojí 4 miliony euro, ale já rozhodně takovou investici podporuji. Chci, aby naše zdravotnictví bylo na nejvyšší úrovni a byli první země v Evropě, která takovou technologii má. Navíc k panu Liščákovi už teď jezdí na školení lékaři z celého světa. Proto jsem požádal ředitele nemocnice a ministra Vojtěcha, aby věnovali této investici maximální pozornost.

Mluvili jsme taky o nedostatku zdravotních sester. Konkrétně v Motole chybí 150 sester, Na Homolce 40.

Já vám píšu průběžně o tom, jak u nás investujeme do pedagogů lékařských fakult, aby měl kdo studenty učit, zvedáme platy zdravotníkům, odstraňujeme zbytečnou administrativu, aby se lékaři a sestřičky mohli víc věnovat pacientům než papírům, ministerstvo zdravotnictví taky jede kampaň Studuj zdrávku. K tomu nemocnice připravují stipendijní programy pro studenty, pokud se zavážou u nich určitou dobu pracovat. Do projektu se zapojili Na Homolce i v Motole.

S Adamem Vojtěchem řešíme neustále, jak dostat do systému víc sestřiček a dalších nelékařských profesí. Víme, že zvyšování platů nestačí. Ministerstvo zdravotnictví proto přichází s dalšími opatřeními. Zkracuje studium zdravotnickým asistentům, praktickým sestrám, porodním asistentkám, zdravotnickým záchranářům a dětským sestrám. Ti získají odbornou způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry ve zkráceném nejméně jednoletém studiu.

Dál se ruší povinná zkouška z matematiky u maturity ze zdravotnických oborů, umožníme kombinovanou formu studia na všeobecnou sestru, takže už v tomto akademickém roce můžou sestry studovat při práci. Těch opatření je plno a nebudu je všechny rozepisovat, ale myslím, že studenty může zajímat i odměňování za praxi v nemocnicích.

Praha má svoje specifické problémy. Na setkání s děkany nelékařských fakult padl návrh, že situaci se sestrami v Praze by vyřešilo, kdybychom jim poskytli ubytování. Překvapilo mě, že ředitel Motola Miloslav Ludvík má už připravený projekt pro 800 sester za 600 milionů. Hlavně pražské nemocnice to považují za dobrou motivaci. Nabízí se i další způsoby. Třeba předčasné odchody sester a dalších nelékařských profesí do důchodu, protože, co si budeme povídat, je to velice těžké zaměstnání. Taky uvažujeme o výsluhách. Když jsem se na Homolce sestřiček ptal, jestli chtějí víc předčasný odchod do důchodu nebo výsluhy, tak byly jednoznačně pro výsluhy.

U sester je stejný problém s kapacitami zdravotnických škol, jako jsme měli s lékařskými fakultami u studentů medicíny. Ten jsme vyřešili a nárůst počtu studentů je 25 procent. Na sestřičky se prý loni přihlásilo 3500 a vzali jen 1200. To se mi nezdá. Je možné, že se uchazečky o studium hlásí na několik škol, a to pak ovlivňuje tuhle statistiku. Vím, že kapacita střední zdravotní školy v Benešově je využitá na 90 procent, zatímco kapacita škol v Jižních Čechách naopak nestačí. Tak jsem požádal ministra Vojtěcha, aby to do 13.3. prověřil.

Zpátky k výjezdům do krajů, nebyly totiž jen o zdravotnictví, ale taky dálnicích, železnicích a debatách se starosty. S kolegy jsme vyjeli ráno z Prahy do Benešova vlakem. Koupili jsme si na Hlaváku lístek za 81 korun, ale jsem rád, že ostatní důchodci a studenti to mají za dvacku. V médiích se objevila zpráva, že kvůli nám vypravili nějaký speciální vlak, než kterým jezdí lidi normálně, ale jak samy České dráhy napsaly na Twitter, byl to prostě jeden velkoprostorový vagón, abychom měli prostor na jednání a který zůstal na lince i v následujících dnech.

S ministrem dopravy Karlem Havlíčkem jsme řešili příměstskou dopravu, protože každý den jezdí ve Středočeském kraji do práce 130 tisíc lidí. Hlavně z Kolína, Benešova, Berouna… Náš cíl je přizpůsobit kapacitu poptávce a taky motivovat lidi, ať co nejvíc přesedají z aut do vlaku. Bylo by dobré investovat do patrových vlaků, ale mají delší dodací lhůtu, tak nasadíme delší vlaky. K tomu bychom samozřejmě potřebovali prodloužit nástupiště, která musí mít aspoň 200-220 metrů. Kraj teď připravuje návrh, kde všude by měly být a obratem to budeme řešit se Správou železnic.

V Benešově jsme se podívali ještě do Integrované střední školy technické, kde byla přítomná i ředitelka střední zdravotní školy, a v Sedlčanech, kde mají modelový dům seniorů, jsme dostali k obědu výtečné dukátové buchtičky. A mluvili jsme s místními o spoustě věcí, hlavně o tom, že ošetřovatelky, i když se jim platy dost zlepšily, by si zasloužily víc. V Příbrami jsem se kromě nemocnice, o které jsem vám před chvíli psal, podíval i za místními profesionálními hasiči.

Druhý den jsme se vydali vlakem z Jaroměře do Náchoda. Schválně jsem si to chtěl vyzkoušet, protože dostat se do Náchoda vlakem je komplikované a musí se přestupovat ve Starkoči. Chceme proto investovat do Vysokovské spojky, díky které budou jezdit vlaky z Prahy do Hradce a Náchoda přímo a zkrátí cestování na polovinu. Navíc se tím vytvoří základ pro novou trasu Praha-Wroclaw, kterou ministr Havlíček už připravuje.

Zároveň jsme si mohli prohlídnout, jak pokračuje rekonstrukce nádraží v Jaroměři. Jak už jsem vám psal, do investic a oprav železniční infrastruktury jde po celé zemi 29,1 miliard, z toho do nádražních budov dáváme 2 miliardy ročně. Jen v Jaroměři Správa železnic investuje 904 milionů do komplexní přestavby železniční stanice, která má být hotová už letos v červenci. Tak jsme se na ní hned ráno přijeli podívat. Na peróně stálo asi 10 demonstrantů, kteří mi sprostě nadávali, ale to je něco, na co si prostě musím zvyknout. I ve Starkoči proti mně byla demonstrace. Zatímco jsme seděli ve vlaku, nám jeden pán ukazoval transparent.

Celkem ostré to bylo v Náchodě. Když jsem vystoupil z vlaku, čekalo tam na mě několik desítek pořvávajících, agresivních lidí. Dozvěděl jsem se pak, že tam byli i zastupitelé Náchoda za Zelené a Piráty. Fakt sranda, že lidi, kteří mají mandát, aby se podíleli na politice, místo toho demonstrují. Jeden člověk držel transparent s nápisem “Zlatý Slávek”, což je obrat, který pokud je mi známo, používají pouze straníci. Čili, jak vidíte, těžko se dalo mluvit o spontánní občanské akci. Byla to normální politická propaganda. Teda pokud jsou sprosté nadávky a agresivní hulákání normální… Šel jsem se podívat, jak pokračuje rekonstrukce nádražní budovy, stejně jako jsem to udělal předtím v Jaroměři.

Antibabišovské Seznam Zprávy, které od rána vymýšlely dezinformace a vyhledávaly lidi, kteří by mě pomluvili, lhaly, když napsaly, že jsem se šel schovat do kanceláře. Já jsem naopak skrz demonstranty prošel, protože mě zástupci Českých drah pozvali do kanceláře, abych se podíval na moderní řídicí systém. Na nádraží jsem strávil asi 20 minut a pak jsme jeli s ministryní Klárou Dostálovou a ministrem Havlíčkem na jednání se starosty.

Hlavní téma byl samozřejmě obchvat Náchoda, který se zdržel, protože 20 fyzických osob se odvolalo proti územnímu rozhodnutí a blokovalo stavbu víc než rok. Další téma D11 a taky financování silnic 2. a 3. tříd. Řešili jsme i školky, průmyslovou zónu Kvasiny a podporu výstavby bytů. Naše vláda taky podpořila v Náchodě investici v řádu stovek milionů na rekonstrukci vodovodu, díky kterému nemusí mít lidi v kraji strach o pitnou vodu.

Téma D11 samozřejmě zajímá i lidi z Hradce. Komplet trasa z Hradce přes Jaroměř, Trutnov až po státní hranici s Polskem bude v roce 2026. Poláci budou na hranicích 2024, nesmíme se nechat moc zahanbit. Taky jsem se šel podívat na kritickou křižovatku Mileta. Je to nejvytíženější místo v Hradci Králové, kterému musíme ulevit. Bude to stát 300 milionů a podílet se bude stát, kraj i město. Podařilo se nám přípravu urychlit o rok, práce začnou už 2021.

V Hradci jsme se v Hospodářské komoře setkali i s místními podnikateli, Karel Havlíček představil naši podporu živnostníků a středních rodinných firem. Přišla spousta lidí a jejich odezva byla skvělá.

Celkem jsme v Královéhradeckém kraji už investovali 2,3 miliardy do 118 kilometrů rekonstruovaných nebo modernizovaných silnic 2. a 3. třídy, z toho je už 73 kilometrů za 1,2 miliardy hotových. To je informace hlavně pro hejtmana Libereckého kraje Martina Půtu, který si v televizi stěžoval, že kraje mají málo peněz na silnice. Když jsem to slyšel, málem jsem spadl ze židle. MÁLO? Na opravy a rekonstrukce silnic 2. a 3. třídy připadá 30 procent celkového objemu rozpočtového určení daní. To je v současnosti asi 22,4 miliardy korun ročně.

Krajům stát dává na silnice od roku 2015 navíc zhruba 3 až 4 miliardy korun ročně. Během let 2015 až 2019 jsme jim tak přidali navíc 16,8 miliardy! Plus z evropských fondů zhruba 26 miliard!

Státní podpora pro krajské silnice je mimořádné opatření, jak pomoct našim regionům. Péči o silnice nižších tříd mají podle zákona na starosti kraje. Stát se pak stará o dálnice a silnice prvních tříd. V roce 2016 došlo k navýšení podílu krajů ze 7,86 procenta DPH na 8,92 procenta. Díky tomu kraje získaly do svých příjmů navíc 3,7 miliardy.

Příjmy krajů se jednoznačně navyšují. Celkové daňové příjmy krajů za rok 2019 oproti roku 2012 stouply o víc než 60 procent. Ze 45 miliard na 75 miliard. A není to jen proto, že se změnilo rozpočtové určení daní, ale hlavně díky výkonné ekonomice a lepšímu výběru daní.

Ministerstvo financí má už výsledky hospodaření samospráv za rok 2019. Dobrá zpráva je, že jsou už 8 let po sobě v přebytku. Co je ale zajímavé, že kraje realizovaly jen asi 69 procent ze svým plánovaných investic. Takže neutratily ani to, co si samy naplánovaly. Tak je otázka, pane hejtmane Půto, na co by další peníze při navýšení příjmů použily.

Krajům samozřejmě nepomáháme jen se silnicemi. Na Královéhradecku jsme dali 116 milionů do 18,1 kilometru cyklostezek a cyklotras. Hradec díky investici 395,1 milionu má 40 elektrobusů a busů na plyn. Taky jsme v kraji investovali 143 milionů do 105 sociálních bytů. Z nich už je 27 zkolaudovaných. Přes půl miliardy šlo i do 15 pracovišť zdravotní péče, z kterých už je 10 hotových. Investujeme i do mateřských školek. Za 81 milionů stavíme a rekonstruujeme 32 mateřských školek a dětských skupin. Dál investujeme do odborných učeben v základních a středních školách, do zateplení bytů, revitalizace památek. Jsou to stamilionové položky.

Velká událost pro všechny Hradečáky bude nový fotbalový stadion za 600 milionů. Už má stavební povolení. Město nás požádalo, abychom jako stát přispěli, ale je to hlavně jeho investice.

Když už jsem se před chvílí rozepsal o dopravě, tak musím ještě pár slov o D1. Psal jsem vám minule, že naše závěrečná 70kilometrová rekonstrukce D1 je největší stavba v novodobých dějinách. Sledujeme to s ministrem Havlíčkem do detailu, jednáme s dodavateli, jsme online s Ředitelstvím silnic a dálnic a jezdíme osobně na uzavírky. Tento víkend jsme byli u demolice dvou nadjezdů u Humpolce, což je ostře sledovaná stavba. Museli jsme úsek mezi Koberovicemi a Humpolcem na celou noc zavřít, a to v obou směrech. Ale musíme to udělat, nejenže budeme mít ve 2021 krásnou D1, ale bude i bezpečnější, na obou stranách rozšiřujeme odstavné pruhy o 75 centimetrů.

A aby toho nebylo s D1 málo, tenhle týden přišla chumelenice. Díky tomu, že ministr Havlíček nic nepodcenil a nechal Ředitelství silnic a dálnic připravit 180 sypačů a 600 pracovníků, se to ale zvládlo, i když hustě sněžilo celou noc.

Na D1 vyrazil rovnou z letiště po příletu z Bruselu, kde na radě hospodářských ministrů COMPET bojoval za zájmy našeho hospodářství. Tvrdě odmítl parametry takzvaného Green Dealu, podle kterého by státy měly do roku 2030 zredukovat emise na 50-55 procent. My se držíme už jednou dohodnutých 40 procent a na rozdíl od některých jiných zemí všechny závazky plníme. Během 10 let ale prostě nemáme šanci změnit celý průmysl a obměnit auta se spalovacími motory na elektromobily. To je prostě nemožné a zařízlo by to naši ekonomiku. I když je jasné, že uhlíkové neutralitě musíme postupně směřovat.

Tenhle týden jsem měl výjezd ještě do Ústeckého kraje. Pamatujete, jak jsem psal o problémech s šikanou a násilím mezi žáky, s kterým se potýkají v Janově? Tehdy jsem vám psal, že se určitě podívám do Bíliny, kde mají ještě větší problémy. Její starostka, paní Zuzana Schwarz Bařtipánová mi poslala dopis a já ji slíbil, že ještě v únoru dorazím. Jeli jsme s ministrem školství Robertem Plagou.

V Základní škole Za Chlumem mají řadu žáků z vyloučených lokalit. Paní ředitelka školy Barbora Schneiderová dokonce řekla: “Každé ráno si říkám, jaké mám štěstí, že moji kolegové, učitelé dorazili do práce.” Bavili jsme se o agresivitě žáků, dopadech inkluze, ale třeba taky možnosti snížení hranice trestní odpovědnosti.

Se zástupci města jsme mluvili o problémech, které je trápí nejvíc. Mluvilo se třeba o návrhu, podle kterého by rodiče, jejichž děti nechodí do školy, nedostávali dávky na bydlení. Odborníci a škola s tím nesouhlasí, lepší by bylo mít možnost krátit přídavek na děti a příspěvek na živobytí, což jsou druhy dávek v hmotné nouzi, a přesměrovat je z rodičů na školu, která by z těchto peněz platila dítěti pomůcky nebo kroužky. Rodiče by to mělo motivovat, aby děti do školy posílali a stát tak zajistí, aby byly dávky používané opravdu jen pro potřeby dětí. Stávající systém totiž rodiče nemotivuje, aby svoje děti posílali do školy.

Další bod byla možnost prodloužení povinné školní docházky. Problém totiž je, že některé děti ukončí základní školu už třeba v sedmé třídě a jdou se rovnou přihlásit na Úřad práce. Tím pádem nemají ani základní vzdělání. Takže je tady návrh, aby ten, kdo nedochodí základní školu, měl povinnost se aspoň vyučit ve dvouletém učebním oboru. Taky bychom měli přehodnotit, že dávka u těch, kteří už se vzdělávat nechtějí, je vyšší než u těch, kteří ve studiu pokračují.

Zástupci školy taky ocenili návrh ministerstva školství, aby se zlepšila komunikace mezi školou a Orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Nově by měl OSPOD povinnost školu informovat, co se v rodinách dětí děje, aby mohla škola líp zacílit svou podporu konkrétnímu žákovi. Ministerstvu práce a sociálních věcí se tento návrh nelíbí a já nechápu proč. Pokud resort deklaruje, že chce systém zlepšit, tak toto je návrh, který by situaci zlepšil rychle a efektivně. Předpokládám, že pan ministr Plaga to s paní ministryní Maláčovou projedná.

Mluvilo se taky o metodicích prevence, kteří mají ve škole na starosti řešit nežádoucí chování školáků. Kouření, alkohol, drogy. Ministerstvo školství navrhuje, aby byla u těchto metodiků snížená povinnost vyučovat a mohli se víc věnovat samotným žákům. Dokonce mezi samotnými pracovníky tato varianta vyhrála před možností, že by se jim přidaly peníze. Bylo to velmi příjemné, strávili jsme 2 hodiny intenzivní debatou, a já byl s návštěvou velmi spokojený, protože jsem se dozvěděl spoustu věcí o problematice, kterou se dlouhodobě zajímám. Pracovníci školy, navzdory tomu, kolik musí řešit problémů, častokrát lidsky hrozně nepříjemných, jsou pro svou práci zapálení. Musíme je podpořit.

Pojďme na obranu. Sešel jsem se s ministrem Lubomírem Metnarem a s lidmi z firmy ERA. To je ta, co vyrábí mobilní radary Věra NG, kterým vojáci odborně říkají pasivní systémy elektronického boje. Dopodrobna jsem vám vysvětlil v nedávném hlášení, jak to bylo s původním odhadem ceny, který vůbec nekorespondoval s reálnou cenou.

I tak jsem ale uspořádal schůzku, abychom si to definitivně vyjasnili. Důrazně jsem pana ministra požádal, aby si udělal na ministerstvu pořádek a už teď pracují na změnách postupů, aby příště už k žádným omylům v komunikaci a plánování nedošlo. Stále platí, že jde o techniku, kterou naše armáda životně potřebuje a ještě k tomu je to náš český výrobek. O tom, že není předražený, jsem vám už psal v hlášení.

Musíme nutně reagovat na to, jak se změnily metody boje. Musíme být připravení na hybridní válčení a kyberútoky.

A právě v elektronickém boji je Česko na světové špičce, v rámci cvičení NATO mají naši vojáci nejlepší výsledky. To jsem vám psal už v hlášení z Estonska. Dokonce na to vedeme projekt v rámci EU a učíme ostatní státy. Jsou vlastně dvě oblasti, ve kterých jsou naši vojáci uznávaní jako naprosté špičky v NATO i EU. Jsou to chemici a specialisti na elektronický boj. O chemicích třeba napíšu jindy. Teď mi jde ale o specialisty na elektronický boj. Jejich úkolem je mít přehled o tom, co se děje na bojišti, jak na zemi, tak ve vzduchu. Další jejich úkol je narušení nepřátelského spojení. To by ale těžko zvládli bez schopné techniky. Ještě dnes používají radary a rušičky na starých „vejtřaskách" které jsou starší než Česká republika. S těmi fakt nemůžou splnit žádné standardy NATO a než by je dostali do Pobaltí, kde teď jedna z jednotek elektronického boje působí v misi eFP, nejspíš by se náklaďáky rozpadly.

Takže my konečně přezbrojujeme. Ministr Metnar jen za minulý rok nakoupil potřebné vybavení za 43 miliard.

Odhlasovali jsme vládní návrh zákona o společných řízeních neboli HROMADNÉ ŽALOBY. To je jeden z hlavních bodů programového prohlášení vlády. Díky němu budou mít spotřebitelé větší šanci se domoci svých práv. Možná jste se s tím setkali, řada firem sází na to, že když se dostanou se zákazníkem do sporu, nebude stát jednotlivcům za to se soudit a jim se nic nestane. V době rozšíření typizovaných služeb, internetu, globalizace, je takových případů čím dál víc a jak píše náš hlavní odborník na práva spotřebitelů Patrik Nacher, je nemyslitelné, že v 21. století ještě nástroj hromadných žalob nemáme. Zákon má spoustu pozitiv. Mimo jiné odbřemenění soudů, předvídatelnost rozhodnutí a finanční úsporu jak na straně státu, tak na straně obou účastníků sporu.

Už zase překračuju lidskou délku koukám, tak už jen rychlé zprávy.

S Karlem Havlíčkem jsme se potkali s Asociací výzkumných univerzit, která je složená z 5 vysokých škol s tradicí a výzkumným potenciálem, a bavili se o financování vědy. Máme společný cíl. Mezinárodní excelence ve výzkumu a vzdělávání. Což pomůže i české vzdělanosti a ekonomickému rozvoji.

Na Radě pro výzkum, vývoj a inovace nám Karel Havlíček představil plánovaný rozpočet vědy a výzkumu pro rok 2021. Celkem 37,5 miliardy, což je o 1,3 miliardy více než letos. K tomu skvělá zpráva, že se mu daří snižovat nespotřebované výdaje. Čili zvyšujeme peníze na výzkum a vědu a zároveň ji efektivněji řídíme.

Sešel jsem se s ministrem Robertem Plagou, předsedou Národní sportovní agentury Milanem Hniličkou a předsedou Českého olympijského výboru Jiřím Kejvalem a řešili jsme rozpočet Olympijských her v Tokiu. Pan Kejval požádal, aby stát zaplatil ještě část přepravy olympioniků. Jsem rád, že už v tuto chvíli mají naši čeští olympionici zajištěny peníze na přípravu a reprezentaci. Ministerstvo školství tyto peníze poslalo v nejrychlejším možném termínu, aby měli naši reprezentanti čas a klid na přípravu. Mluvili jsme taky o projektu Česká stopa, který má propagovat úspěchy našich sportovců v zahraničí. Protože to byl projekt, který byl vždy řešen mimo rozpočet ministerstva školství, dohodli jsme se, že to budeme řešit s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem jako součást našeho společného projektu Czech Republic The Country For The Future.

Velmi důležitý byl oběd vlády s prezidentem. Potkali jsme se už podruhé takže se z toho stala milá tradice. Je důležité, že má naše vláda s panem prezidentem dobré vztahy.

Další schůzky už velice rychle.

Pan Robert Plicka a jeho iniciativa Jsme hlasem zvířat mi přinesli svou petici s 37 000 podpisy, abychom prosadili jejich návrh proti týrání zvířat. Jsem pro a pana Plicku jsem pozval na náš klub, jak jsem opakovaně slíbil v Blesku. Jeho návrh, který nebyl přijat kvůli nedorozumění ve Sněmovně, samozřejmě podpořím.

Tak a Obránci zvířat. Klecové chovy slepic. Byla to první příležitost, kdy mi vysvětlili svůj náhled, protože jsem se tím do hloubky zatím nezabýval, protože jsem samozřejmě proti týrání, zvířata mám rád. Jenže ono jde i o to, že chovatelé na základě rozhodnutí Evropské komise 2012 investovali 2 miliardy do takzvaných obohacených klecí. Podle informací ministra zemědělství Miroslava Tomana budou v případě, že Sněmovna o zákazu klecových chovů rozhodne, požadovat náhradu. Jako to bylo v případě kožešinových farem, kde ale šlo o podstatně nižší částky. Zároveň budou chovatelé chtít dotace na podlahové chovy a voliéry ve výši až 5 miliard korun. Je škoda, že zákaz klecových chovů neřeší Evropská komise jednotně. Tuhle problematiku budeme řešit příští týden na klubu, kde budu naše poslance informovat.

A nakonec, co mě zaujalo v médiích. Odkazy dávám do komentářů. Se svým životem je spokojených 85 procent Čechů. Naprostý rekord od chvíle, co se výzkum v roce 1994 začal dělat.

Třetí a čtvrtá vlna elektronické evidence tržeb přinese letos do státní kasy 2,4 miliardy korun. Příští rok 6,4 miliardy Kč a v roce 2022 pak 7,7 miliardy.

Alena Schillerová udělala k třetí a čtvrté vlně konferenci v tržnici Sapa.

Stačí?

Mějte se fajn.