Jde o velmi širokou oblast problematiky. Je nutné provést reformu celého systému invalidních důchodů, které jsou obecně nastaveny velmi nízko a mnohdy absolutně nedostačují k důstojnému životu.
To předpokládá i významné změny v podobě a fungování tzv. lékařské posudkové péče, která o přiznání (a výši) invalidních důchodů rozhoduje.
V loňském roce jsem podala novelu zákona o sociálních službách, kde navrhuji razantně zvýšit tzv. příspěvek na péči pro osoby, které jsou závislé na pomoci jiných osob. Jejich současná výše je absolutně nedostatečná, je nemožné, aby si z ní naši zdravotně handicapovaní spoluobčané mohli hradit kvalitní a nezbytné pečovatelské a asistentské služby.
Příspěvek na mobilitu je nepřijatelně nízký!
Nyní se snažím invalidům a zdravotně postiženým pomoci návrhem na změnu zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Konkrétně navrhuji, aby byl zvýšen tzv. příspěvek na mobilitu z 550 korun. na 750 korun měsíčně.
Příspěvek na mobilitu je sociální dávka, na kterou mají nárok ti občané se zdravotním postižením (konkrétně s postižením pohyblivosti či orientace), kteří jsou současně držiteli průkazů ZTP popř. ZTP/P přiznaných dle právních předpisů účinných od 1. ledna roku 2014.
Zároveň musí jít o osoby, které se pravidelně a opakovaně každý měsíc dopravují (anebo jsou dopravovány) individuální automobilovou dopravou resp. prostřednictvím veřejné dopravy.
Tento příspěvek byl zvyšován naposledy na začátku roku 2018, tedy před více než třemi lety. A i tak je jeho výše (550 korun měsíčně) z hlediska účelu. Ke kterému má sloužit, absolutně nedostatečná.
Od té doby navíc došlo jak k významnému nárůstu cen pohonných hmota dalších nákladů na individuální automobilovou dopravu a rovněž tak i k navýšení jízdného ve veřejné dopravě, městské, ale zejména té meziměstské, autobusové i vlakové. A to nad rámec průměrné standardní inflace - a také k výraznému růstu dalších životních nákladů (nejen) zdravotně postižených občanů, včetně nákladůna zajištění pro ně nepostradatelných sociálních služeb.
Zvýšení příspěvku na mobilitu je jednou z cest, jak tento růst nákladů našim zdravotně postiženým občanům alespoň částečně kompenzovat. I s ohledem na to, že doprava - ve smyslu životně nutné mobility - je pro tyto osoby naprostou (často každodenní) nezbytností, např. spojenou s cestou do zaměstnání, k lékaři,na úřady apod.
Příspěvek na mobilitu v současné podobě existuje od 1. 1. 2012, když nahradil příspěvek na provoz motorového vozidla a příspěvekna individuální dopravu, které byly do té doby vypláceny jednou ročně. Příspěvek na provoz motorového vozidla činil pro držitele průkazu ZTP 6 000 Kč ročně (500 Kč měsíčně) a pro držitele průkazu ZTP/P pak 9 900 Kč ročně (825 Kč měsíčně). Příspěvek na individuální dopravu pak dosahoval výše 6 500 Kč ročně (541,66 Kč měsíčně).
Zejména pro držitele průkazu ZTP/P byla tedy změna nastavení tohoto příspěvku velmi markantní a velmi negativní a jeho současné částka se ani zdaleka neblíží jeho tehdejší úrovni. Což je naprosto nedůstojné a je třeba to urychleně změnit!
