Liberecký kraj na nové pracoviště přispěl částkou zhruba 25 milionů korun. 15 milionů investoval do angiolinky a deset milionů vydal na protizánětlivý rentgen.
„Bez těchto investic zachovat lékařskou péči v takovém rozsahu, na jakou jsme v kraji zvyklí, nemůžeme. Věřím ale, že ministrovi zdravotnictví a budoucím ministrům zdravotnictví nalezení fungujícího a spravedlivého systému nebude trvat dlouho,“ konstatoval hejtman Libereckého kraje Martin Půta. Stejného názoru je i náměstek hejtmana pro rezort zdravotnictví, Přemysl Sobotka: „Naším cílem je, aby celá nemocnice vypadala podobně jako otevírané Centrum zobrazovacích metod. Jsme ve vedení kraje ve shodě, že pokud se najde objem peněz, půjde do nemocnice na investice. Ale ne na provoz.“
Původní angiografická linka byla v provozu od roku 2008 a Krajská nemocnice Liberec (KNL) jako jediné pracoviště v Libereckém kraji zajišťovala každodenní 24 hodinovou dostupnost péče v plném rozsahu. Po této době používání však byla linka morálně i technicky zastaralá. „Nová angiografická linka je od výrobce GE Healthcare. Oproti původní lince disponuje řadou nových a modernějších funkcionalit, především se snížila radiační zátěž pacientů i obsluhy. Systém disponuje nejmodernějšími technologiemi tzv. real-time navigace na základě 3D obrazů déle se zpřesnil a zkvalitnil celý intervenční proces,“ doplnil mluvčí KNL Václav Řičář.
Původní terapeutický rentgen byl v provozu od roku 1997. Přístroj je součástí Komplexního onkologického centra a KNL a.s. je jediným pracovištěm v Libereckém kraji, které poskytuje léčbu zářením v nenádorových indikacích. Přístroj bylo nutné vyměnit z důvodu ukončené technické podpory a vzrůstajících technických závad. „Nový rentgen je od výrobce Xstrahl Medical. V porovnání se starým přístrojem není z pohledu nové technologie jako samotné žádná výrazná inovace. Podstatné změny jsou na straně ovládání systému. Změnila se filosofie ovládání z pohledu kontroly výstupní dozimetrické dávky, kontroly správnosti ozáření a evidence dávky,“ uvedl Řičář.
RTG kilovoltážní ozařovač se využívá v malé části provozu u onkologických pacientů, zejména u nemocných s kostními metastázami a kožními nádory. Jeho hlavní využití je však v nenádorové radioterapii, nejčastěji jsou zde ošetřování pacienti s bolestivými ostruhami patních kostí, kteří přicházejí s doporučením od svých praktických lékařů či specialistů na pohybový aparát. „Je však třeba zdůraznit, že léčba zářením v případech neonkologických chorob má své limitované indikace. Zde platí, že ionizující záření může být dobrý sluha, ale zlý pán. Před indikací léčby zářením je v těchto případech vhodné zkusit jiné léčebné alternativy, zejména u mladších věkových skupin,“ upozornila MUDr. Magda Macháňová, primářka radiační onkologie.
