Cílem je nastavit takové parametry, které berou v potaz národní podmínky a odpovídají fondu budov v Česku. Pracují na tom expertní skupiny složené z odborníků z MPO a dalších resortů, specialistů z praxe, včetně hospodářských a sociálních partnerů a energetických specialistů. V tuto chvíli na MPO také probíhá analýza, jejímž cílem je zajistit detailní informace o stavu fondu budov v Česku.
„Implementace bude provedena s ohledem naše podmínky a stávající fond budov. A to tak, aby se nejednalo o nesmyslná a nesplnitelná opatření, která by zatěžovala domácnosti a firmy,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček a dodává: „Snižování energetické náročnosti budov snižuje domácnostem a firmám výdaje za energie a zvyšuje komfort bydlení. Proto se zaměříme zejména na podporu prostřednictvím podpůrných programů a kvalitního poradenství.“
Skupiny jsou pod vedením MPO v tuto chvíli dvě – jedna se zabývá dobíjecí infrastrukturou pro elektromobilitu v budovách a jedna řeší bezemisní standard budovy. S ohledem na rozsáhlost témat, které EPBD pokrývá, budou skupiny postupně přibývat. Další skupiny, které budou ustaveny, budou řešit témata jako příprava Strategie renovací budov nebo příprava nové databáze „DEN“. Tato databáze bude zásadním krokem k přehlednému a centralizovanému získávání a práci s daty o energetické náročnosti budov. Skupina by měla sloužit ke koordinaci jednotlivých potřeb státní správy a sektoru. Na implementaci směrnice má MPO od vstupu platnosti směrnice dva roky, tedy do května 2026.
Na snižování energetické náročnosti budov je v programech podpory do roku 2030 alokováno historicky nejvíce prostředků – zhruba 200 miliard korun. Po roce 2030 lze předpokládat, že bude podpora těchto aktivit pokračovat.
Směrnice stanovuje, že od roku 2030 se budou moci stavět pouze budovy, které dosáhnou bezemisního standardu, pro veřejné budovy to bude platit o dva roky dříve. Tento standard je zhruba o 10 % přísnější než aktuální standard budovy s téměř nulovou spotřebou energie a je stanoveno, z jakých zdrojů má energie dodávaná do budovy pocházet. Tento standard budou muset naplnit všechny nové budovy. Co to bude znamenat v praxi, je v současné době předmětem diskuzí v pracovní skupině.
„Některé budovy tento standard již splňují nebo ho jednoduše splnit
mohou, jde například o výstavbu ve třídě A, pokud je do budovy dodávaná
energie ze zdrojů popsaných směrnicí. Nelze tedy říci, že tento standard
by byl standardem, který půjde obtížně naplnit,“ říká vrchní ředitel
sekce energetiky René Neděla. Obdobný standard se bude připravovat i pro
renovace, který bude méně přísný s ohledem na možnosti renovace a jeho
dosažení nebude povinné.
Momentálně se pracuje na analýze stavu fondu budov v Česku. Dokončení analýzy se očekává v polovině letošního roku. Součástí příprav je také vývoj standardů pro renovace budov (ZEBRA) a novou výstavbu (ZEB), které chce resort dokončit do konce prázdnin.
MPO v pondělí ve spolupráci s aliancí Šance pro budovy (ZDE) uspořádalo kulatý stůl, kde se diskutovalo o klíčových aspektech a vyvracely některé nepravdivé informace o směrnici. „Například tvrzení, že směrnice povede k omezení prodeje či pronájmu budov pro bydlení, je zcela nepravdivé. Naopak klademe důraz na rozšíření podpůrných mechanismů a zajištění kvalifikované pracovní síly pro stavební sektor,“ zdůrazňuje Neděla.
„Ze směrnice o energetické náročnosti budov neplynou majitelům rezidenčních nemovitostí žádné přímé povinnosti – směrnice pouze zpřesňuje cíle, kam mají dojít jednotlivé členské státy. Na jednotlivých státech je, aby dokázaly usnadnit co největšímu množství vlastníků nemovitostí, aby svůj dům či byt mohli během následujících 25 let kvalitně a energeticky úsporně zrenovovat,“ říká ředitelka aliance Šance pro budovy Marta Gellová s tím, že jen za poslední období lze zmínit hned několik příkladů státní podpory, která je alokovaná na renovaci budov.
Například redesign programu Nová zelená úsporám přišel se zjednodušením, přesnějším zacílením a větším akcentem na komplexní renovace. „Velmi vítáme, že stát zvolil cestu pozitivní motivace, nikoliv cestu omezování práv vlastníků rezidenčních nemovitostí. Komplexní renovace, které mají přímý dopad na energetické úspory, zdravé vnitřní prostředí, kvalitu bydlení, ale samozřejmě i na zhodnocení renovovaných nemovitostí, se stát snaží podpořit souběžně hned z několika stran, a to informační kampaní, reformou poradenské sítě a také finanční stimulací,“ dodává Marta Gellová.
„Finanční podpora přichází nejen v podobě dotací, ale také v podobě dalších finančních nástrojů, jako jsou například zvýhodněné úvěry stavebních spořitelen či bezúročné půjčky Národní rozvojové banky. Motivem k renovacím však nemusí být jen přímá podpora státu – výrazným ekonomickým benefitem je z dlouhodobého hlediska právě samotná úspora energie. Menší zatížení rodinného rozpočtu a snížení nákladů na život souvisejících s bydlením může představovat především v postproduktivním věku výraznou pomoc,“ uzavírá Marta Gellová.
Finanční pobídky, které se objevily v uplynulých týdnech, ukazují na komplexnost státní podpory, která souběžně usiluje o renovace napříč celým fondem budov. Z Národního plánu obnovy je aktuálně vyčleněno 300 milionů korun na renovace veřejných budov. Další prostředky byly uvolněny na budování zdravého vnitřního prostředí ve školách a školkách, a to v podobě dotace směřované na instalace systémů řízeného větrání s rekuperací v těchto budovách. Další příklad podpory představuje i ve zvýšení alokace finančních prostředků, které mohou být využity pro bezúročné financování instalace fotovoltaických elektráren na podnikatelských budovách, skladech, garážích i přístřešcích pro automobily.
EPBD řeší pouze budovy, jejichž vnitřní prostředí je upravováno formou vytápění nebo chlazení. Pokud má například zemědělec stodolu, která není vytápěna ani chlazena, a ve které skladuje seno, nejedná se o „budovu“ podle EPBD, a tedy se na něj, jakožto vlastníka budovy, žádná povinnost spojená s energetickou náročností vztahovat nebude.
