Na všem ve svém životě hledej něco pozitivního, takže mnohokrát děkuji presidentovi republiky za ocenění a udělení k výročí 28.řijna. Za Řád Bílého Lva pro Tomáše Procházku zvlášť děkuji. Zasloužil si ho. Škoda, že už ho nikdy nepotkám v hrádecké Sokolovně.
Jan Antonín Baťa in memoriam, Armádní generál František Boček, generál Bohuslav Ečer, Generálmajor Evžen Ocelka, Generálporučík Jaroslav Selner, Podplukovník Jan Jelínek, plukovnice Jarmila Halbrštátová, štábní praporčík Tomáš Procházka, Kurt Tausig, Ing. Petr Hrdlička, Eliška Junková, Kamil Lhoták, Michal Lukeš, Hana Moučková...
A na závěr. Nebudu kritizovat ostatní oceněné, jde o výlučnou pravomoc presidenta republiky a plně to respektuji. Pan president měl jistě pro všechny ocenění dostatek důvodů.
Ale když vidím v televizi pana Mynáře, jak mluví o soudržnosti společnosti, tak musím zmínit slova mistra Jana Husa: “Pravda je mocná, neporazitelná; je živá a věčná. Může být na čas poražena, ale nakonec vítězí.” Pravda nepochybně zvítězí také tentokrát, všem vekslákům a kseftařům s presidentskou funkcí navzdory.