Tak si nám občané zvolili nové poslance. Nepopiratelným vítězem voleb se stal Andrej Babiš a jeho ANO. Vítězství se sice očekávalo, ale že bude tak drtivé nepředpokládal asi nikdo. Stejně tak se překvapením těchto voleb stal výrazný úspěch ODS, Pirátů a SPD. Tradiční strany výrazně neuspěly. Výrazné ztráty z utržila ČSSD, která spadla z 50 na 15 mandátů. Vzpomíná si ještě vedení ČSSD na volební výsledek z roku 2006? Tehdy získala ČSSD 74 mandátů, od té doby to pak šlo již s touto stranou z kopce. Připomeňme si, jak se vyvíjely volební výsledky této strany. 2006 – 32,32 %, 2010 – 22,08 %, 2013 – 20,45 %, 2017 – 7,27 %. Co je příčinou tohoto propadu, že tato strana od roku 2006, kdy obdržela 1.728.827 hlasů, se dopracovala až na letošní 368.347 hlasů?
Důvodů je vícero, zkusme si je shrnout:
1) odklon strany od svých původních voličů, strana se místo řešení problémů, které občany opravdu trápí jako je problematika sociálního bydlení, lichvy, či obavy ze zhoršující se bezpečnostní situace v Evropě a ve světě, začala zabývat „problémy“ jako jsou adopce dětí homosexuály, inkluze či podpora politických neziskovek, které řeší uměle vyráběné problémy.
2) Strana se zaměřila na fenomén Babiš, víc než bylo zdrávo a místo toho, aby prodala co pozitivního v koalici s ANO a KDU dokázala, tak se nechala vmanipulovat do boje proti A. Babišovi, včetně vytlačení Babiše z vlády. Výsledek? Udělala z Babiše mučedníka a pomohla mu tak k výraznému úspěchu.
3) Současné vedení ČSSD se zbavilo pod záminkou boje proti údajným „pučistům z Lán“, všech výrazných osobností, které dokázali oslovit veřejnost, a to počínaje Haškem přes Škromacha, Rozbořila, Tejce až po Zimolu. Posledně jmenovanému dokonce vedení znemožnilo kandidovat na posledním místě v těchto volbách. Vnitrostranická opozice byla zlikvidována, výsledek je viditelný v čísle 7,27 % hlasů!
4) ČSSD uškodila např. u živnostníků podpora EET, daňových hlášení, zákaz kouření v restauracích a další nepopulární opatření.
5) Vedení strany se nedokázalo postavit za své členy, kteří byli nespravedlivě nařčeni a raději jim radilo, ať se nebrání proti napadáním jako v případě exprimátora Pišťáka v Prostějově.
6) Jedním z dalších důvodů je skutečnost, že si vedení po volbách 2013, kdy strana tzv. utrpěla vítězství, nedokázala zanalyzovat důvody tehdejšího neúspěchu, nevyvodila z této situace žádné závěry a dál jela v zajetých kolejích, a to i poté co dostala jasný signál, že je něco špatně, když propadla v krajských volbách 2016.
7) Volební témata zvolilo vedení dosti nešťastně, neboť nelze např. „bojovat“ proti levné práci, když vládnu 4 roky. Navíc kampaň byla téměř neviditelná a zaměřená pouze na lídry kandidátek, bez jakéhokoliv prostoru pro ostatní kandidáty. Kauza Lithium už byla pouze poslední kapka.
Touto úvahou si nekladu za cíl vytvářet nějaké rozsáhlé analýzy, ty bude třeba teprve zpracovat (pokud tedy vedení ČSSD nebude chtít vydávat volební výsledek za nějaký „ úspěch“ jako po volbách 2013 a 2016). Smyslem tohoto textu je začít debatu o tom, jak dále v ČSSD a na levici vůbec. Čas kvapí a pokud v nejbližší době nevyvodí vedení ze situace jasné závěry a bude se snažit odsouvat rozhodnutí až na případný mimořádný sjezd někdy v dubnu 2018, pak se může ČSSD dočkat dalšího výprasku od voličů v komunálních volbách 2018. Tento by pak byl výpraskem posledním, neboť radnice jsou nyní posledními baštami, kdysi silné a významné strany se 140 letou historií.
Pavel Smetana