Člověk by očekával sebereflexi především od členů nejužšího vedení strany tzv. grémia. Očekával by, že na nejvyšší orgán mezi sjezdy dorazí dosluhující premiér Bohuslav Sobotka či místopředsedkyně a ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, aby vysvětlili některé své kroky z uplynulého roku. Nic z toho se však nestalo. Premiér Sobotka bez udání důvodu nedorazil, ač mnozí členové ÚVV měli jistě řadu dotazů právě na něj. Úřadující statutární místopředseda Milan Chovanec pouze vysvětloval členům stranického orgánu, jak je nutné řádně připravit mimořádný sjezd a opět žádný náznak sebereflexe natož nabídnutí funkce k dispozici aspoň k termínu sjezdu, ani ta nezazněla. Třetí z triumvirátu Lubomír Zaorálek byl poněkud zkroušený, asi pochopil, že sehrál roli obětního beránka a marně bojoval za ideály, které již míjí voliče. O ostatních členech grémia ani nemluvě. Mlčení, mlčení, mlčení. Vedení strany jako by najednou ztratilo řeč.
Vystoupení členů ÚVV se neslo v duch hledání dalších cest, jak správně vysvětlit občanům dosavadní politiku, jak jim takzvaně vysvětlit nevysvětlitelné, proč strana zapomněla důvody svého vzniku, pro koho tu je a kam směřuje. Výraznějšími vystoupeními, které se vymykala z běžného unylého průměru, snad byla pouze vystoupení již tradičních buřičů Foldyny a Onderky.
Na dotazy zástupkyň okresní organizace Havlíčkův Brod, nebo Česká Lípa, které připomněly výzvy jejich organizací, nikdo nereagoval, stejně jako na návrh městské organizace v Prostějově, aby odstoupilo celé grémium spolu s ústředním tajemníkem, členové grémia se vzdali svých poslaneckých mandátů a šla strana do opozice. Tento návrh usnesení dostal pouze 8 ze 120 hlasů členů ÚVV ČSSD. Kdo tedy očekával sebereflexi vedení strany, či nějakou bouřlivou diskusi o důvodech volebního debaklu či dalším směrování strany, musel být značně zklamán. Nic takového se nestalo, a tak jediným úspěchem ÚVV ČSSD je svolání mimořádného sjezdu strany na 18. února 2018 opět do Hradce Králové.
Doufejme, že aspoň sjezd bude mít tu odvahu, přiznat v čem strana v minulosti chybovala, kdo za tyto přehmaty nese odpovědnost a s jakými vizemi předstoupí před voliče v senátních a komunálních volbách 2018. Tyto volby budou zásadní, neboť strana je jako dům, základy tvoří komunální politika, stěny krajská politika a střecha to je poslanecká sněmovna, Senát případně vláda. Ztratí-li strana své základy, nemají stěny na čem stát a střecha se zhroutí. Snad to pochopí i končící vedení ČSSD, a hlavně členská základna.
Občané si budou tedy muset počkat až do mimořádného sjezdu strany. Dočkají se konečně odpovědí na své otázky, stejně jako členská základna? Nebo se pouze odehraje hra Škatulata, škatulata hýbejte se bez výraznější změny? Chci věřit, že členové strany najdou odvahu ke změně politiky a nenahradí tak do budoucna známé rčení: „dopadli jak sedláci u Chlumce“ rčením novým: „dopadli jak socani v Hradci“. Co bude, to dnes bohužel nikdo nedokáže říci a budoucnost významné části české levice, tak zůstává nevyjasněná. Bohužel.
