Rozpočet letos dosáhne příjmů 1428 miliardy korun. To je do zákona již zanesený odhad snížený o dopady koronakrize, původně to mělo být o 150 miliard více. Výdaje již byly naopak zvýšeny na 1728 miliard korun (což je plus 110 oproti plánu). Když připočteme v původním rozpočtu kalkulovaný schodek 40 miliard, máme dohromady záporný výsledek vládního hospodaření ve výši 300 miliard korun. To je číslo, o kterém se mluvilo a které se po projednání v Poslanecké sněmovně stalo zákonem.
Netvrdím, že jsem byl tak úplně spokojený se všemi zákruty vysvětlení tohoto čísla. Ale když na jedné straně příjmů vezmu propady plateb a k tomu dopady řady „odpouštěcích“ opatření a na straně druhé výdaje na již spuštěné nebo běžící programy, tak mi ta čísla zhruba sedí. Když říkám zhruba, není to žádná ironie či sarkasmus. Prostě beru, že odhadovat příjmy je složité i v klidných dobách, natož v takto turbulentních časech.
Ale když jsme na konci dubna v legislativní nouzi schválili v Poslanecké sněmovně rozpočtové změny, asi málokoho z nás napadlo, že vláda pošle ani ne za dva měsíce do PSP další změnu s odhadovaným schodkem rovnou 500 miliard. Čili půl bilionu.
Jak říkám. Já bych i uvažoval o tom, že bych takový návrh mohl podpořit, ale nejsem k tomu ochotný dokud nedostanu na stůl také plán, na co bude těch nových 200 miliard utraceno.
Odmítám rovnou nějaké „soft“ vysvětlení, že to budou „dálnice, dálnice, dálnice“ nebo třeba železniční koridory. Tím neříkám, že dálnice a moderní železniční tratě nepotřebujeme. Potřebujeme a to jako sůl. Jenže byl jsem celkem dlouho brněnským primátorem a k tomu se dopravou zabývám spoustu let. V této zemi není síla, která by dokázala utratit letos 200 miliard korun. Popravdě – není ani síla, která by dokázala i jen zahájit projekty za tyto peníze. A co, že to nedokážeme letos. Ani příští rok! Problém toho, že stavíme málo dálnic a koridorů není v penězích. Ten problém je v přípravě projektů a v tom, že je nedokážeme dostat do situace, kdy se začne konečně kopat a stavět.
Umím si představit plány na nějaké „vrtulníkové peníze“ pro malé a střední firmy, pro drobné podnikatele a živnostníky. S tím bych souhlasil – třeba formou vratky již zaplacených daní z příjmu. Ale pokud vím, tak nic podobného není na stole, navíc jsme již přijali možnost víceletého započtení ztráty.
Nechci se „stavět na zadní“ a dělat ze sebe potížistu, navíc si skutečně myslím, že toto je přesně ta krize, ze které je třeba se proinvestovat. Ale #sorryjako – mám svoje zkušenosti a odmítám podepsat premiérovi a ministryni financí bianco šek na dvě stě miliard korun.
