A přichází s řešením, které opozice v čele s Liberec otevřený lidem, LOL! navrhovala už od počátku roku 2019. Začít se zabývat jednotlivými havarijními stavy a nepřestavovat kvůli tomu celý bazén, na čož zadlužený Liberec nemá finance.
Na rozpor mezi sliby a realitou Zuzana Kocumová a Jaromír Baxa upozorňovali už několik let. A tak zatímco se věřejnost radovala nad krásnými obrázky z říše snů, kde se postupně cena vyšplhala až nad 800 milionů korun, samotné vedení na rekonstrukci nevyčlenilo do rozpočtu ani korunu. Byla jen otázka času, kdy tato mediální bublina musí splasknout.
„Smutné je, že díky jejich stavění vzdušných zámků uteklo 2,5 roku, kdy se nic reálného nestalo, a havarijní stavy se neposunuly ani o milimetr. A to ještě navíc v době, kdy byl bazén kvůli vládním opatřením stejně více než rok uzvřený. Tento rok se mohl využít pro řešení stavů, které provoz bazénu reálně ohrožují, a ne jen k mediání propagaci hezkých, ale nereálných snů,“ komentuje situaci Zuzana Kocumová.
„Bohužel, příprava bazénu je typickou ukázkou toho, jak současné vedení pracuje. Na papíře vše vypadá hezky, vzniká spousta pěkných „projektů“. Ale bohužel, v reálném světě jako by se čas zastavil. Díky bohu, že se podařilo alespoň dotáhnout projekt sociálního bydlení a některá dětská hřiště, připravená ještě za vedení Jana Korytáře a Karolíny Hrbkové. Nového nevzniká nic, naopak projekty jeden po druhém padají pod stůl,“ dodává Jaromír Baxa.
Před necelým měsícem vedení města tvrdilo, že k financování rekonstrukce bazénu využijí pomoci Libereckého kraje ve výši 100 milionů, 300 milionů z dotací a 400 z vlastního rozpočtu.
Realita? Kraj poskytne místo 100 milionů 1 milion (v době, kdy bude stavět parkovací dům za 240 milionů...), dotace je více než nejistá a samo město v rozpočtu nemá vyčleněnou ani korunu.
A co konkrétně jsme navrhovali již v dubnu 2019?
Oponentní posouzení současného technického stavu Bazénu, odhad nákladů a možnost etapizace řešení stávajících havarijních stavů.
(Ing. Karban dnes: „Jak dlouho ho bude možné udržet v chodu, by měl ukázat posudek Českého vysokého učení technického“)
2. Úpravu smlouvy se stávajícím provozovatelem a prověření hospodaření bazénu. Šlo by o první krok k posouzení ekonomiky celé rekonstrukce.
(město provoz přebírá na konci roku, data ovšem stále nemá)
3. Pokračovat v přípravě a realizovat v nejbližší době rekonstrukci bazénu na Františkově. (Když jsme propočítávali náklady, tak se v základní variantě nedostáváme přes 40 mil. Kč) tak, aby byl připravený v době, kdy budou na generální rekonstrukci velkého bazénu finance i připravený projekt.
Ještě by se vedení mělo začít reálně zabývat bodem číslo 3, opravou bazénu na Františkově. Jedná se o investici cca za dvacetinu ceny celkové rekonstrukce velkého bazénu a již nyní je jasné, že ednoho dne funkční rezervu pro školní i sportovní plavání budeme potřebovat.
