Autoři analýzy se domnívají, že v případě, že nedojde ke změně výsadbových technologií a správy stromořadí, klimatická změna může způsobit, že stromy bez pozitivního přispění správců budou podléhat většímu stresu. V krajním případě to může vést až kolapsu větší části stromořadí v Praze.
Analýza pražských stromořadí je součástí Implementačního plánu adaptační strategie pro období let 2020 až 2024. Vypracovala ji firma Treewalker pod vedením Davida Hory a Josefa Součka, kteří ji odprezentovali odborné veřejnosti v úterý 28. července v centru CAMP. V prezentacích hlavně zazněly informace o funkcích stromů v pražských ulicích, kde bylo mimo jiné uvedeno, že z nejdůležitějších funkcí stromů v městském prostředí jsou mikroklimatická funkce a zastínění, protože město ochlazují.
Samotné hodnocení uličních stromořadí probíhalo i v nejvytíženějších ulicích jako jsou Chodská, Václavské náměstí, Vinohradská a Smetanovo nábřeží. Na těchto konkrétních místech jsou dle arboristy Hory stromy v nejhorším stavu. V hodnocení stromů byly sledovány kritéria jako velikost koruny, průměr kmene, výška nasazení koruny, věk či zdravotní stav. Následně také zanedbaná péče, která zahrnuje informace o zhutnění půdy, nedostatečné zapěstování koruny, nedostatečná zálivka nebo poškození stromu nevhodným úvazem či ochrannou mříží.
“V dnešní době se u stromů jako jediné kritérium většinou hodnotí jen provozní bezpečnost, ale už se nekladou nároky na jeho klimatické funkce. I proto v Praze pracujeme na jejich obnově a dodržení zásad pro jejich správné pěstování jako jsou dostatečně velký prokořenitelný prostor, správný řez nebo dostatečná závlaha. Tohle vše by měla pak řešit nová metodika, která vyjde na konci letošního roku a bude návodem pro městské firmy a městské části, jak o nově vysazené stromy pečovat, aby nedocházelo k jejich zbytečnému úhynu, a aby stromy plnily svou funkci v rámci modrozelené infrastruktury,” vysvětluje Tomáš Murňák, zastupitel hlavního města Prahy (Piráti).
Vedlejším produktem této analýzy je metodika hodnocení očekávaných funkcí modrozelené infrastruktury. Cílem metodiky je definování kvalitativních parametrů očekávaných funkcí modrozelené infrastruktury a stanovení nástroje pro hodnocení plnění těchto funkcí v rámci uličních stromořadí. Metodika vychází z optimálních (a dosažitelných) parametrů stromů uličního stromořadí a jejich porovnání se zjištěným stavem. Z hlediska metodiky je klíčové sledování plnění funkcí – a tím naplňování cílů adaptační strategie – u stromů ve věkové kategorii od 20 do 50 let. To je z hlediska adaptačních opatření nejdůležitější.
I přes zásadní nedostatky či stres, které stromy v městském prostředí mají, není situace v plošném měřítku neuspokojivá či kritická. Nedostatky se spíše než na schopnosti stromů přežívat v rámci uličních stromořadí, projevují na snížené míře plnění jejich funkcí. Co se zdá být kritické je dosažení hraniční míry stresu, která je pozorována na řadě lokalit vlivem nastalé klimatické změny.
“Pokud se půjdete podívat na Smetanovo nábřeží, tak už zdaleka nemusíte být odborníkem, abyste jako laik viděli, že celému lipovému stromořadí se nevede příliš dobře. Několik stromů je tam již plně bez listů,” popisuje asistentka gesčního zastupitele pro životní prostředí Michaela Beránková.
