„Do Sněmovny jde původní návrh Pirátů přepracovaný poslanci ANO. Úprava snižuje odměnu zastupitelů, kteří jsou zároveň členy vlády nebo poslanci, na 40 %. Bohužel, návrh neřeší například kumalaci funkce krajského a obecního zastupitele a hromadění dozorčích rad, které náš původní návrh řešil. Politik a člen dozorčí rady se nyní může dostat na částky 200 až 300 tisíc korun měsíčně, jako v případě političky ANO Radmily Kleslové. Proto budeme navrhovat pozměňovací návrhy, které tyto chyby odstraní,“ uvedl Jakub Michálek ke kumulaci odměn politiků ve volených funkcích.
K implementaci směrnice GDPR se vyjádřil poslanec Ondřej Profant, který uvedl, že Piráti předloží řadu pozměňovacích návrhů: „Za stěžejní považujeme snížení tzv. internetové plnoletosti z 15 na 13 let, protože aktuální hranice znamená zbytečnou administrativu pro provozovatele i rodiče. Připravili jsme také návrh, který mění zákon 106 o svobodném přístupu k informacím tak, aby právo občanů na informace nebylo zavedením GDPR dotčeno. Třetí návrh se týká standardizování elektronického soudního spisu, který má sjednotit používaný software. Tím se zkvalitní práce s osobními údaji ve spisových službách i vzájemná spolupráce úřadů.“
Lukáš Černohorský poté informoval o návrhu Pirátů na rozšíření pravomocí NKÚ o kontroly hospodaření na úrovni statutárních měst, krajů, vysokých škol nebo veřejnoprávních médií. „Je vhodné, aby kontroly probíhaly i tam, kde se hospodaří s vysokými částkami pocházejících z veřejných prostředků. Pro efektivní fungování státu je třeba rozšířit pravomoci NKÚ právě tímto směrem,“ uvedl.
Mikuláš Ferjenčík v závěru uvedl stanovisko klubu k návrhu státního rozpočtu: „Poslanecký klub Pirátů se schodkem vlády ve výši 40 miliard Kč nesouhlasí. Deficit v prvním čtení nepodpoříme a budeme usilovat o snížení minimálně o 10 miliard. Zároveň vidíme velké rezervy v efektivitě a plánech na modernizaci a digitalizaci státní správy. Řada IT zakázek na ministerstvech je problematická a úředníci si stále přeposílají kvanta papírů. Z ČR dále ročně uniknou ve formě dividend a úrokových plateb miliardy korun. Bez řešení těchto problémů není možné udržet rozsah současného důchodového systému. Krom snížení schodku tak chceme jednat s vládou o plnění cílů v oblasti digitalizace a hledání úspor tam, kde se plýtvá.“
