Softwarové pirátství jako daňový únik?

Ministerstvo financí České Republiky zcela neočekávaným způsobem vstoupilo do předvolební kampaně se svou zprávou o tom, že softwarové pirátství bude stále častěji postihováno jako daňový únik .
TZ MF CŘ - www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_55412.html

V celém textu není jediná zmínka o existenci svobodného software - a samozřejmě se tedy ani nedozvíme, zda hardware, na kterém je provozován např. operační systém Linux, je daňově uznatelným nákladem.

Ve společné tiskové zprávě Ministerstva financí a BSA (Business Software Organizace ) ze dne 24.5.2010 jsou zmíněny hypotetické daňové úniky, související údajně s tím, že v ČR je nadále velké množství počítačového hardware užíváno bez zakoupeného software.

Odhlédněme nyní od toho, zda opravdu všichni, kteří dnes teoreticky používají počítač bez legálně zakoupeného software, by si skutečně mohli dovolit tento počítač zakoupit i v případě, kdyby někdo kontroloval legálnost nabytí daného software - a zda tedy takovýto "výpočet škody" má jakýkoliv, alespoň trochu reálný základ. Odhlédněme od toho, že počítačů by se logicky prodalo o něco méně - a tedy o kolik více by stát vybral na DPH za software, o to méně by ho vybral za prodaný hardware.

Podivná je především samotná existence této tiskové zprávy: BSA je soukromá nátlaková organizace (která není u nás ani formálně založená), chránící zájmy převážně zahraničních podnikatelských subjektů - a vzhledem k tomu, že Ministerstvo financí toho času spravuje pouze nepolitická, úřednická vláda, jejíž mandát navíc během několika málo dnů končí, tak se jeví jako navýsost podivné, že takto klíčová státní organizace vydává společnou tiskovou zprávu s určitou konkrétní nátlakovou organizací, která zastupuje pouze jeden velice specifický a velice zvláštní druh obchodního zájmu. Takovýmto navýsost politickým krokem úřednická vláda zcela zjevně překročila svůj omezený mandát - a kromě toho projevila i hlubokou neznalost současných poměrů panujících v celém odvětví IT.

V celé tiskové zprávě naprosto chybí jakákoliv zmínka o tom, že samozřejmě lze legálně používat počítačový hardware pro podnikání i bez jakéhokoliv legálně zakoupeného software - bez nutnosti pořizovat si takový software ilegálně. Toto je v souladu s mediální politikou BSA, která pochopitelně nemá zájem existenci takové alternativy vzít na vědomí. Příslušné řešení se v češtině označuje jako tzv. „Svobodný software" (anglicky „Free software") a nejčastějším případem jeho využití je dnes instalace a následné využití operačního systému GNU/Linux. V celé České Republice dnes již běží desítky tisíc instalací operačního systému Linux - ať už na webhostingových serverech stovek malých firem zabývajících se webhostingem, webdesignem, provozem elektronických obchodů. apod. - a nebo na routerech stovek poskytovatelů internetového připojení - a to zdaleka ne jenom bezdrátových a komunitních. Hardware, na kterém je provozován operační systém Linux, si dnes odečítají z daní určitě již desetitísíce podnikatelských subjektů - převážně malých a středních firem - pro které by zmiňované opatření představovalo velice citelné zvýšení nákladů a znevýhodnění na již tak velice konkurenčním trhu.

Ministerstvo financí ve své tiskové zprávě naprosto opomenulo zmínit, že komerční využití svobodného software na legálně zakoupeném hardware je zcela v souladu jak s tuzemskou, tak i s mezinárodně respektovanou legislativou (licence hnutí GNU). Nejde o nic podobného konceptu „shareware" (zkušebnímu využití software po omezenou zkušební lhůtu) ani konceptu „free for non-commercial use" (zdarma pro nekomerční využití). Ne: svobodný software je přímo od začátku nabízen i pro komerční využití (bez jakékoliv záruky ze strany autora, samozřejmě). Něco takového by bylo pochopitelné možná před deseti lety - ale v roce 2010, kdy velká část státních institucí v zemích po celém světě - včetně zemí Evropské Unie - zvažuje právě využití open source software ve státní správě za účelem snížení nákladů na nákup software.

Ministerstvo financí dále naprosto nepochopitelně a účelově opomenulo zmínit, že DPH ze služeb poskytovaných na bázi svobodného software na území České Republiky je poskytovateli těchto služeb beztak odváděno - ovšem pokud nedochází k nákupu software od zahraničních dodavatelů, které zastupuje BSA, tak naopak dochází ke vzniku značných úspor na úrovni zahraničních obchodních vztahů. A přebytek zahraničního obchodu je pro zemi, která má v době globální ekonomické a finanční krize deficite státního rozpočtu, kterou dnes Česká Republika je, zcela zásadní. Nasazení svobodného software je cestou k vytváření služeb s vysokou přidanou hodnotou i nových pracovních míst - a tedy i cestou z ekonomické krize.

Zatímco použití svobodného software přímo na osobních počítačích koncových uživatelů je dnes stále ještě relativně vzácné - v České republice může jít o jednotky procent instalovaných operačních systémů, a přinejmenším část z uváděných 37% počítačů bez zakoupeného operačního systému tedy spadá na vrub operačním systémům používaným nelegálně - tak naopak využití svobodného software v odvětví internetových serverů i firemních místních počítačových sítí je daleko větší. Zejména v případě segmentu internetových serverů se pak už léta mluví o naprosté dominanci svobodného software na úkor toho komerčně nabízeného. Potíž ovšem spočívá v tom, že z naprosto stejných komponent lze sestavit jak osobní počítač pro desktopové aplikace, tak i internetový server: rozhodnutí o uznání každého konkrétního výdaje by tedy muselo být individuální a muselo by se odvíjet od konkrétního využití každého jednotlivého komponentu ve firmě.

Zatímco vyspělé země v uplynulých letech hledaly způsoby, jak omezit reálně hrozící monopol hlavního dodavatele operačních systémů pro osobní počítače, tak české ministerstvo financí předvedlo pravý opak: pomocí neobratně a nešťastně formulované tiskové zprávy se mu podařilo monopol tohoto dodavatele naopak posílit a potvrdit.

Nezasvěcené a neinformované tiskové zprávy státních úředníků mohou kromě toho ovlivnit rozhodování firem, které nasazení svobodného software jakožto alternativy ke komerčním produktům zahraničních dodavatelů teprve zvažují. Něco takového ovšem už hraničí s nedovolenou státní podporou konkrétním hráčům na trhu. Je více než zřejmé, že případné neuznání hardware, na kterém běží svobodný software místo proprietárního a komerčně dodávaného, jakožto daňově uznatelného nákladu, by mohlo mít dohru před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže - a za určitých podmínek i před Ústavním soudem (pokud by se ukázalo, že Ministerstvo Financí si např. pod vlivem soukromých nátlakových skupin svévolně vyložilo znění některého zákona, které vymezují kompetence státu při vybírání daní).