Novela zákona urychlujícího pomalou výstavbu dálnic a i dalších staveb by mohla začít platit ještě v tomto roce. „V minulých letech byla zastavena příprava a zahajování nových staveb dálnic, a proto jsme v posledních čtyřech letech nemohli mnoho nových dálnic otevřít. Soustředili jsme se hlavně na rozhýbání přípravy a zahajování nových staveb. Neúnosná je dnes zejména délka přípravy staveb, která dosahuje až neuvěřitelných 13 let, po kterých je možné vůbec začít stavět,“ uvádí ministr Dan Ťok.
Předložený návrh novely zákona obsahuje nové instituty, jejichž cílem je umožnit co nejrychlejší zahájení přípravných prací. Hlavním nástrojem pro zrychlení výstavby je institut předběžné držby.
„U vybraných prioritních staveb to umožní začít stavět ještě před samotným vyvlastněním všech pozemků v trase budoucí dálnice nebo železnice. Odpadne tak možnost odvolání proti vyvlastnění, které o měsíce až roky zdržuje výstavbu,“ vysvětluje ministr dopravy.
Pokud poslanci novelu schválí, bude možné vstupovat na pozemky při přípravě staveb, zjednoduší se výplata náhrad za věcná břemena. V každém kraji se určí úřad, který povede k vyjmenovaným dopravním stavbám územní řízení. U většiny krajů se bude jednat o obecní úřad obce s rozšířenou působností v sídle kraje, což umožní vyšší odbornou specializaci příslušných úředníků.
V případě schválení stát také bude moct od vlastníka potřebných pozemků vykoupit i hospodářsky nevyužitelné zbytkové části pozemku, které by jinak stát musel stejně zpřístupnit např. polní cestou. Přílohou novely je také výčet staveb, který obsahuje páteřní dálniční síť, hlavní železniční koridory nebo vysokorychlostní tratě.
Aktuálně se staví více než 145 kilometrů nových dálnic a silnic I. tříd a připraveno je k zahájení přes 200 kilometrů dalších projektů. Mezi lety 2010 až 2013 došlo k radikálnímu útlumu výstavby, roční průměr nově zahajovaných staveb spadl na pouhé čtyři kilometry z původních 30 kilometrů. V celkových počtech se zahájilo za tyto „hubené“ čtyři roky pouhých 16,4 kilometrů nových dálnic a 34,4 kilometrů na modernizované dálnici D1. Oproti tomu mezi lety 2014 až 2017 byl zahájeno o 60 procent víc staveb, konkrétně 75,1 kilometrů nových dálnic a 54,3 kilometrů modernizované D1, což je v průměru skoro 19 kilometrů nových dálničních staveb a 14 kilometrů modernizované D1.
Příloha k novele zákona č. 416/2009 Sb.
1. Dálnice a silnice I. třídy
1.1 Dálnice
D0 (Pražský okruh), D1, D2, D3, D4, D5, D6, D7, D8, D10, D11, D35, D48, D49, D52, D55
1.2 Silnice I. třídy přímo navazující na dálniční tahy
I/35 Turnov – Hrádek nad Nisou, státní hranice
I/49 Vizovice – státní hranice
2. Dráhy
2.1 Dráhy
konvenční železniční trať Praha – České Budějovice - Horní Dvořiště – státní hranice
železniční trať Praha – Plzeň – Domažlice – státní hranice
železniční trať Praha – Česká Třebová – Brno
železniční trať Cheb – Karlovy Vary – Teplice – Ústí nad Labem
železniční trať Prostřední Žleb – Děčín – Mělník – Kolín – Havlíčkův Brod – Brno
železniční trať Hranice na Moravě – Horní Lideč
stavby v rámci železničního uzlu Praha (ohraničeno železničními
stanicemi Praha-Ruzyně, Praha-Zličín, Praha-Řeporyje, Praha-Radotín,
Praha-Zbraslav, Praha-Uhříněves, Praha-Běchovice, Praha-Horní Počernice,
Praha-Čakovice, Roztoky u Prahy)
stavby v rámci železničního uzlu Brno (ohraničeného železničními
stanicemi Brno-Maloměřice, Starý Lískovec, Modřice, Chrlice, Ponětovice)
stavby v rámci železničního uzlu Ostrava (ohraničeného železničními
stanicemi Polanka nad Odrou, Vratimov, Český Těšín, Petrovice u Karviné,
hraniční přechod Bohumín/Chalupki, Ostrava-Třebovice)
železniční spojení Praha – Kladno vč. napojení letiště Václava Havla Praha
železniční trať Plzeň – České Budějovice
železniční trať Velký Osek – Hradec Králové – Choceň
železniční trať Praha Vysočany – Lysá nad Labem
železniční trať Otrokovice – Vizovice
železniční trať Olomouc – Šumperk
železniční trať Týniště nad Orlicí – Častolovice – Solnice
železniční trať Hradec Králové – Pardubice – Chrudim
železniční trať Brno – Zastávka u Brna - Okříšky
2.2 Dráhy vysokorychlostní
RS 1 Praha – Brno – Přerov – Ostrava – hranice PL
RS 2 Brno – Břeclav – státní hranice SK/AT
RS 3 Praha – Beroun/Hořovice
RS 4 Drážďany – Ústí nad Labem – Praha včetně odbočky Kralupy (Nová Ves) – Louny – Most
