v režimu § 90 jednacího řádu Sněmovny jsme vám předložili vládní návrh na valorizaci částek přídavku na dítě a také na rozšíření okruhu pro rodiny s nárokem na přídavek. Konkrétně tedy po dlouhých 12 letech valorizaci částek o 26 %, a co se týká rozšíření okruhu, na 3,4 násobku životního minima.
Pokud to mám převést do řeči konkrétní příjmové situace rodin s dětmi, tak dnes například, a přijde mi to velmi zásadní, dnes například samoživitelka s pětiletým dítětem dosáhne na přídavek, pokud má příjem nižší - nižší než 14 900 Kč. Samoživitelka s pětiletým dítětem! My navrhujeme, aby se limit zvýšil na 18 700 čistého. U dvou dospělých s pětiletým dítětem dnes má rodina, to znamená dva dospělí, pětileté dítě, nárok na přídavek, pokud mají příjem do 23 500 Kč a dle našeho návrhu by to bylo nově 29 600. Asi se shodneme, že ty částky jsou obecně velmi nízké a demotivační pro pracující rodiny s dětmi. Skutečně velmi nízké a demotivační pro pracující rodiny s dětmi.
K tomuto návrhu zákona existují tři hlavní důvody, proč je nutné k úpravě přistoupit, a to - to bych chtěla zdůraznit - od 1. dubna tohoto roku. To můžeme docílit jen v případě, že vyslovíte s návrhem souhlas již v prvním čtení.
Ten první důvod je, pandemie, koronakrize dopadla nejvíce na rodiny s dětmi, na tom se shodneme. Bavíme se tady již o tom deset měsíců - deset měsíců, a skutečně jsou to rodiny s dětmi, pracující rodiny s dětmi, které přišly kvůli pandemii o práci nebo přišly o příjmy, protože například musí zůstat na ošetřovném. Jedná se i - vlastně to navýšení a valorizace přídavku na dítě - o jedno ze základních doporučení Národní ekonomické rady vlády, která nám doporučuje dlouhodobě minimalizovat dopady koronakrize a navýšit právě přídavek na dítě. To znamená, je to na základě doporučení odborníků, zejména ekonomů, a připomínám, že to byla i jedna z prvních věcí, kterou udělalo Německo v rámci reakce na koronakrizi nebo koronapandemii. Kromě nejrychlejší a přímé finanční podpory rodinám s nízkými příjmy se totiž jedná i o velmi efektivní podporu ekonomiky, asi nemusím zmiňovat, že u nízkopříjmových rodin je to vlastně nejlepší cesta, jak dostat tyto peníze do oběhu, protože okamžitě jdou opět do spotřeby. Každý, kdo má malé děti, tak ví, jaká ta situace je, co děti všechno stojí, a to i v době, kdy jsou školy zavřené, myslím si, že o to více je to potřeba.
Připomínám také, že když jsem v srpnu navrhovala rouškovné, to znamená jednorázový příspěvek pro seniory, nebo nejenom starobní důchodce, ale také invalidní důchodce či pozůstalostní důchodce, tak všichni argumentovali tím, že musíme podpořit rodiny s dětmi. To teď děláme a je nejlepší příležitost pro to ukázat, že to myslíme s podporou těch nejzranitelnějších vážně.
Druhým důvodem, proč přistupujeme k této novele zákona, je to, že za posledních deset let tím, jak rostly mzdy, tak nám vypadlo z přídavku na dítě 300 tisíc dětí, jedná se zejména o pracující rodiny s dětmi. To znamená, děti, jejichž rodiče pracují, i když mají nízký příjem, i když jsou chudí, tak bohužel za posledních deset let z přídavku na dítě vypadli a i když se snaží, dělají všechno správně, tak na podporu státu nedosáhnou. Ještě jednou opakuji - 300 tisíc dětí, a v podstatě tento efekt způsobil, že z přídavku na dítě se stala chudinská dávka. Já si myslím, že to je extrémně nespravedlivé a že rodiny s dětmi, které - ještě jednou zdůrazňuji - dělají všechno správně, pracují, pečují o své blízké, tak na přídavek na dítě nedosáhnou. Znamená to v praxi, že na přídavek v tuto chvíli, což byla dříve velmi stabilní podpora rodin s dětmi, dosáhne pouze jedno dítě z deseti v České republice, je to strašně málo, a my vlastně tímto opatřením se dostáváme zpět na rok 2014, kdy chceme dosáhnout toho, aby na přídavek na dítě dosáhlo nově 20 % všech dětí, to znamená každé páté dítě v České republice, protože - ještě jednou - je to nejefektivnější každoměsíční, to je skutečně důležité zmínit, podpora rodin s dětmi. (Hluk v sále.)
Děkuji, pane předsedající. Tím třetím důvodem pro novelu tohoto zákona je zrušení superhrubé mzdy a to je i ten hlavní důvod, kromě krize, a to, že se z přídavku na dítě stala chudinská dávka, proč usiluji o to, aby novela byla účinná od 1. dubna. Protože zrušení superhrubé mzdy bez paralelního zvýšení koeficientu přídavku nemá žádný pozitivní příjmový efekt na část pracujících rodin s dětmi. Některým pracujícím rodinám s dětmi se dokonce celkový příjem sníží. Pokud nepřistoupíme k rozšíření okruhu rodin u přídavku na dítě k 1. 4., k 1. dubnu, tak každá desátá rodina, která se snaží a pracuje, to znamená, že alespoň jeden rodič má příjmy ze závislé činnosti, přijde o přídavek na dítě. Celkem se bude jednat o 12 tisíc dětí.
Pokud se účinnost posune až na 1. 7. 2021, což by odpovídalo tomu zavetování § 90, který zde navrhuji, tak 12 tisíc dětí vypadne - a jedná se o děti pracujících rodičů s dětmi - vypadne z přídavku na dítě pro období duben až červen. Myslím si, že by to bylo fatální v době, kdy čelíme bezpříkladné pandemii a koronakrizi.
Pokud se úprava schválí, budou moci žádat o přídavek na dítě znovu tyto rodiny až v létě. Pokud se koeficient nezvýší, vypadnou z nároku trvale. Při současné průměrné výši přídavku na dítě, což je 790 korun na dítě měsíčně, a průměrném počtu dětí v rodinách s přídavkem na dítě, což je 1,98, tak to v průměru bude znamenat ztrátu přídavku na dítě ve výši 1 564 korun.
Asi si dokážeme představit - a já ještě jednou ocituji ty částky, do kterých mají rodiny s dětmi na přídavek na dítě nárok - že se jedná o fatální ztrátu příjmu. Ještě jednou opakuji, nyní má samoživitelka s pětiletým dítětem nárok na přídavek na dítě, pokud její příjem nepřesáhne 14 900 korun. Podle našeho návrhu to bude 18 700. U dvou dospělých s pětiletým dítětem má nyní nárok rodina s příjmem do 23 500, podle našeho návrhu by to bylo 29 600 korun.
K zajištění pozitivních dopadů zrušení superhrubé mzdy i na pracující rodiny s nízkými příjmy je tedy - a prosím opakuji to ještě jednou - bezpodmínečně nutná úprava s účinností od 1. dubna - protože příjem se testuje za období leden až březen - ale již při uplatnění zvýšeného koeficientu na 3,4násobku životního minima rodiny.
Ještě jednou bych zopakovala, jestli to bylo skutečně zamýšleno a jestli chceme skutečně způsobit to, když prošlo zrušení superhrubé mzdy a neprojde v tom navrhovaném § 90 rozšíření koeficientu, jestli skutečně chceme podpořit 12 tisíc dětí, které jsou z pracujících rodin, jestli je takto chceme finančně poškodit. Myslím si, že je to obrovská nespravedlnost, kdy lidé tvrdě pracují, snaží se v této velmi složité době, přesto jsou chudí a nedosáhnou na pomoc od státu. Důsledky takovýchto jevů pak všichni známe. Lidé jsou frustrovaní, nemají důvěru ve stát a odmítají vůbec fungování sociálního státu jako takového.
Takže pokud to myslíme s podporou pracujících rodin s dětmi vážně, teď je příležitost to dokázat. Myslím si, že debaty o systémových změnách přídavku na dítě můžeme odložit na neakutní dobu, na dobu po pandemii, a teď je tak, jak nám to doporučuje vládní NERV, příležitost podpořit co nejrychleji ty nejzranitelnější.
Co se týče nákladů pro státní rozpočet, tak tento návrh bude stát státní pokladnu ročně dodatečných 3,6 miliardy korun. Když to srovnám například s tím, co nás stála sleva na dani za naftu, tak ty dopady byly pět miliard korun. Za těch dodatečných 3,6 miliardy korun podpoříme celkově půl milionu dětí a pomůžeme těm nejzranitelnějším.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím vás o podporu tohoto návrhu, který - ještě jednou to zdůrazním - zajistí podporu celkově půl milionu dětí. Přídavek na dítě se od roku 2008 nevalorizoval, proto k tomu přistupujeme v této kritické době a celkově si dalších 250 tisíc dětí a jejich rodin oproti současnému stavu finančně polepší.
Velmi děkuji.
