Péčí předsedy nové a moderní levicové politické strany LEV 21 – Národní socialisté - Ing. Jiřího Paroubka, jsem se dostal ke třetí verzi “Koaliční smlouvy“ subjektů, které mají vytvořit novou českou vládu, a musím s nejvyšší odpovědností konstatovat, že jsem, alespoň co do problematiky vnitřní bezpečnosti, velice zklamán.
Celá tato koaliční smlouva čítá celkem 50 stran testu a obsahuje celkem 5 částí. První část tvoří stručnou „Preambuli“, část druhá velmi stručné „Priority vlády“, část třetí „Program vlády“, část čtvrtá „Principy koaliční spolupráce“ a část pátá „Závěrečná ustanovení“. Vlastní „Program vlády“ je pak rozčleněn do celkem dvanácti kapitol, či statí, které působí dojmem „spíchnutí horkou jehlou“, neboť např. u kapitoly druhé je na jedné jediné stránce (str. 13) stať nazvaná „Racionální státní rozpočet a efektivní výběr daní“, dále stať 2.1. „Změny od roku 2014“, stať 2.2. „Dopady nového občanského práva“, stať 2.3. „Postupy při schvalování daňových předpisů“ a ještě stať 2.4. „Změny v daňovém zatížení od roku 2015 do konce volebního období“, což již samo o sobě vypovídá o tom, jaká kvalita textu se na této jedné straně celého dokumentu nachází.
Přesto, že zajištění vnitřní bezpečnosti je jedním ze základních úkolů každého státu a měla by být již detailně propracována právě v tak významném dokumentu, kterým by koaliční smlouva měla být, pokud by však byla opravdu kvalitní, jsou tam této problematice věnovány pouhé necelé dvě a půl stránky, navíc psané nestandardně velkým písmem snad, aby to vypadalo „obsáhleji“, s honosným nadpisem „Posílení vnitřní bezpečnosti země“, viz. kapitola 11.
V prvé řadě je třeba konstatovat, že obsah této stati, či kapitoly, naprosto neodpovídá jejímu nadpisu, neboť z textu žádné posílení vnitřní bezpečnosti země nevyplývá, text je naprosto formální, neuspořádaný až zmatečný.
Mimo vstupní formulku, že smluvní strany považují ochranu života, zdraví občanů a jejich majetku za klíčovou prioritu své politiky a že budou klást důraz na další zvyšování připravenosti a akceschopnosti všech bezpečnostních složek státu, se v bodě 11.1. konstatuje „Zachováme základní organizační strukturu PČR - policejní prezidium, celorepublikové útvary a 14 krajských policejních ředitelství. V případě neefektivního fungování navrhneme zřízení jedné organizační složky státu (1 OSS) či úpravu současného systému v rámci PČR“. I když dost nechápu, proč se v této koaliční smlouvě zcela zbytečně uvádí, že bude zachována dosavadní organizační struktura, když je to naprosto samozřejmé, protože tato organizační struktura se po zrušení letitých okresních ředitelství již osvědčila a nebylo by dobré ji opět měnit, nechává si uskupení zadní vrátka nejen v tom, že může případně zřídit i jednu organizační složku státu a nebo dokonce úpravu současného systému v rámci Policie České republiky. Co tedy bude čekat Policii České republiky za reorganizace podle nově jmenovaného ministra dnes nikdo neví a celou policii a její vedení to nechává v dost velké nejistotě, neboť tzv. reorganizací již bylo tolik, že v určitých obdobích způsobily její totální kolaps. Z odborného hlediska je třeba říci, že současná struktura Policie České republiky je již plně funkční, žádné další zásadní reorganizace nepotřebuje a pokud je bude někdo prosazovat, způsobí v Policii ČR další kolaps.
Další odstavec konstatuje „Nastartujeme nábor policistů s cílem získat kvalitní lidi a překonat generační a odbornou diskontinuitu v policejních sborech. Provedeme analýzu, která by se zabývala tzv. „policejní hustotou“, zejména obsazením či typizací základních organizačních článků služby pořádkové policie. Smyslem policejní práce a náboru nových policistů není utlumení důsledků neřešených sociálních či etnických konfliktů v exponovaných regionech, ale boj s kriminalitou a její prevence“. Pominu-li fakt, že nábor nových policistů byl již zahájen za současného ministra vnitra, který také zajistil potřebné finanční prostředky a není již tedy co „nastartovat“, neboť tento nábor probíhá a šlo zde opravdu jen o peníze na výplaty nově přijatých policistů, je třeba podotknout, že opravdu kvalitní lidi (policisty) nezískáme klasickým náborem, který je nyní prováděn, ale pouze pečlivým výběrem nových uchazečů, který bude prováděn opravdu s největší pečlivostí a objektivitou a kdy nebudou přijímáni žádní pochybní „příbuzní“ ani „známí“ různých funkcionářů a politiků, jako za ministrování Ivana Langera, kdy byla policie zaplevelena lidmi naprosto nevhodnými. Cílem by zde tedy mělo být zkvalitnění „výběru“ nových uchazečů do řad policistů Policie České republiky s důrazem na vhodnost uchazeče pro tuto službu. Analýzu, která by se zabývala „policejní hustotou“ není třeba provádět, neboť je vrcholným funkcionářům policie známá již celá léta a doplnění tabulkových míst pro pořádkovou policii vždy záleželo pouze na penězích uvolněných na platy nových policistů. Smysl policejní práce je dlouhodobě dán lokalitou působení konkrétního policejního útvaru a vyplývá z analýzy bezpečnostní situace, která je denně prováděna na všech policejních útvarech. Jen pro pořádek uvádím, že nemáme „policejní sbory“, ale od vzniku České republiky pouze jediný státem zřizovaný policejní sbor a tím je Policie České republiky.
Třetí odstavec stati 11.1. prohlašuje „Provedeme komplexní novelu zákona o obecní a městské policii. Obecní a městská policie by fakticky neměla nahrazovat funkci Policie ČR a měla by se více zaměřovat na bezpečnostní specifika měst a obcí“. Zde je potřeba konstatovat, že nejde o zákon „o obecní a městské policii“ jak se v textu uvádí, ale o zákon o obecní policii, za kterou se ve smyslu tohoto zákona považuje i městská policie ve městech, což je podstatný rozdíl. Obecní policie byla původně zřízena právě proto, aby řešila otázky veřejného pořádku v obci a aby v případě potřeby pomáhala Policii České republiky, nikoliv, aby nahrazovala její funkci, což ani podle zákona nemůže. Částečná novela některých ustanovení zákona o obecní policii je tedy na místě, ale komplexní novela nikoliv.
V bodě 11.2. se pouze konstatuje, že nebude připuštěna „privatizace“ bezpečnosti, což ani v intencích současně platných zákonů není možné a dále se již píše pouze o zpravodajských službách a jejich kontrole s tím, že „koalice“ prozkoumá zahraniční zkušenosti……atd.
Dále se uvádí, že „Primárním úkolem bude stabilizace bezpečnostních sborů, výchova nových odborníků a zastavení odchodů zkušených profesionálů. Mzdové prostředky, které škrtla předchozí vláda, nalezneme v úsporách v rezortu vnitra“. Zde je třeba uvést, že tyto úkoly lze splnit pouze za předpokladu, že bude podstatně povýšena role Policejní akademie České republiky v Praze, která jako jediná vysoká policejní škola univerzitního typu je schopná kvalitně vyškolit špičkové odborníky, neboť se tam v nejširším možném rozsahu vyučuje kriminalistika, trestní právo a další bezpečnostní a policejní disciplíny a aby mohla plnit svoje úkoly, je třeba ji podstatně navýšit rozpočet k tomu, aby zde mohli vyučovat pouze nejzkušenější a špičkoví specialisté. Je chvály hodné, že nová koalice chce peníze na tyto činnosti hledat v samotném rezortu ministerstva vnitra, kde je – zejména na samotném ministerstvu – řada funkcí zcela nadbytečných a „uměle“ vytvořených pro různé „kamarádíčky“ minulých šéfů.
Pokud jde o stať 11.3. nazvanou „Boj s korupcí a organizovaným zločinem“ zde stojí za zmínku pouze fakt, že koalice chce prosadit ……“razantnější boj proti organizovanému zločinu……“, což lze jen pochválit, ale zároveň je třeba konstatovat, že v tomto směru není třeba vymýšlet „obrácené důkazní břemeno“ s cílem prokazování majetku, neboť to je věcí policejního orgánu, státního zastupitelství a soudu, ale zásadně posílit a to nejen tabulkově, ale zejména finančně Útvar boje s organizovaným zločinem, který v současné době pracuje na vysoké úrovni, jako nikdy před tím, má špičkové a nebojácné vedení a výbornou organizační strukturu, ale chybí mu zhruba 100 vysoce kvalitních a špičkově vyškolených policistů, které je tam třeba pečlivě vybrat a doplnit.
K požadavku zřízení specializovaného útvaru policie, který by identifikoval výnosy z kriminální činnosti, popř. tyto výnosy zabavoval, je třeba uvést, že takový útvar již dnes existuje, je podřízen ministerstvu financí (Finančně analytický útvar Ministerstva financí ČR) a jeho převedení do struktury Policie České republiky by bylo nanejvýš žádoucí, neboť jsou tam špičkoví odborníci a jeho současné začlenění vzájemnou součinnost pouze komplikuje. Znovuzřízení útvaru Finanční policie Policie České republiky, který nechal zrušit bývalý ministr vnitra Ivan Langer, je rovněž nejvýše žádoucí a osobně to doporučuji.
Osobně jsem však od tak zásadního dokumentu očekával víc, a pokud autoři „koaliční smlouvy“ nemají v tomto směru potřebné znalosti, mohou nahlédnout do dokumentu „Bezpečnostní politika České republiky na úseku vnitřní bezpečnosti“, který jsem osobně zpracoval pro novou levicovou politickou stranu LEV 21 – Národní socialisté, vedenou bývalým úspěšným předsedou vlády - Ing. Jiřím Paroubkem, popřípadě mne požádat o spolupráci, kterou jim velmi rád poskytnu. Rád bych se totiž dožil toho, že i v České republice bude fungovat standardní demokracie evropského typu, nikoliv jen „demokracie po česku“, jak tomu v současné době je.
Doc. JUDr. Miroslav Němec, Ph.D.
Stínový ministr vnitra za LEV 21
