První zmínka o Moravanech je z roku 822 v latinsky psané kronice Letopisy království Franků, kdy se Moravané účastnili ve Frankfurtu nad Mohanem sněmu Francké říše svolaného císařem Ludvíkem I. Pobožným: „Po skončení podzimního lovu se císař vydal přes Rýn, aby přezimoval v místě, které se nazývá Frankfurt. A tam shromáždil obecný sněm a postaral se, aby s velmoži, které k tomu rozkázal povolat, důstojně projednal vše nutné, co se týká prospěchu všech východních částí království. Na tom sněmu vyslechl vyslance všech východních Slovanů, to jest Obodritů, Srbů, Veletů, Čechů, Moravanů, Praedenecentů a v Panonii sídlících Avarů, kteří byli k němu posláni s dary…“. Existenci Moravanů potvrzuje i jejich uvedení ve stejném období v Bavorském geografu, což je neznámý autor latinsky psaného Popisu měst a míst na severní straně Dunaje, kde je uvedeno, že Moravané mají 11 měst a hovoří se zde i o dalších Moravanech s 30 městy.
Pokud císař jednal se zástupci Moravanů, nešlo o nahodilé osoby, ale reprezentanty určitého územního uspořádání lidí s vlastní mocenskou reprezentací. Tedy se dá hovořit o moravském politickém národu, jako skupině slovansky mluvících osob trvale usedlých na Moravě, tedy v okolí řeky Moravy, s vlastní elitou, v jejímž čele byl panovník. Ovšem rozsah panovnické moci a bližší strukturu tohoto zárodečného státního útvaru neznáme. Přesto je však výročí 1200 let politického národa významnou událostí a ne všechny evropské národy mají takové trvání. Je to výročí hodné připomenutí.
Jihomoravský kraj
Jihomoravský kraj si toto významné výročí připomněl umístěním velkého nápisu s moravskou orlicí na modrém poli na svém úřadě v Brně, Žerotínovo náměstí. Tato budova byla původně postavena jako Zemský dům pro potřeby zemských úřadů, když naproti ní je sídlo Moravského zemského sněmu, dnes Ústavního soudu. Tento čin Jihomoravského kraje vedeného lidoveckým hejtmanem a dále ODS, piráty a Starosty pro Jihomoravský kraj oceňuji jako výraz vědomí historie a přihlášení se k dějinám země, na jejímž území Jihomoravský kraj leží. Jihomoravský kraj podpořil i oslavy Dne Moravy 17. 9. 2022.
Brněnská radnice
Brno je město, které své výsadní postavení druhého města ve státě získalo jako hlavní město Moravy. Bez Moravské země by bylo Brno jen obyčejným malým krajským městem. Díky tomu, že bylo administrativním centrem Moravy, se v něm usadily zemské úřady, byla k němu dovedena železnice z Vídně již roku 1839. Díky postavení moravské metropole, v něm bylo zřízeno 1899 Vysoké učení technické a roku 1919 i Masarykova univerzita, Vysoká škola zemědělská (Mendlova univerzita) a veterinární univerzita. Kdyby Brno nebylo zemským městem Moravy, nebylo by střediskem vysokého školství, ani justice.
Je tedy povinností především města Brna projevit vděčnost za to, co Brno je, připomenutím si výročí země, bez které by nebylo ničím významným. Stal se však ostudný opak. Když lidé vyvěsili moravský znak vedle státní vlajky na soše markraběte Jošta 10. 7. 2022 místo vlajky cizího státu, nechali zpupní brněnští radní vlajku Moravy i státní vlajku odstranit již za dva dny 12. 7. 2022. Zatímco barvy cizího státu na soše markraběte Jošta mohly být z milosti brněnské radnice několik měsíců, znak Moravy jen několik dnů.
Je s podivem, že brněnskou koalici tvoří téměř stejné politické strany jako krajskou. Brněnskou radu ovládají ODS, piráti a lidovci. Brněnští konšelé však projevili sundáním moravského znaku pohrdání vlastní zemí, jejími obyvateli i dějinami města Brna, jako hlavního města Moravy. Je to vzkaz voličům pro komunální volby v září 2022, zda dají ve volbách v Brně hlas stranám, které sundávají moravský znak, anebo jej dají koalici SPD, Trikoloře a Moravanů, jež uznává moravskou národnost i moravské symboly a chce moravský znak na soše markraběte Jošta.