Německo podepsalo kapitulaci v Remeši 7. května 1945 a opakovaný kapitulační akt datovaný 8. května v Berlíně. Ale válka nekončí podpisem kapitulace. V právu se odděluje platnost právního aktu a jeho účinnosti, kdy teprve jsou všichni povinni se jím řídit. To se týká i kapitulace. Kapitulace musí být vtělena do rozkazů bojovým jednotkám, na což je třeba čas. Proto remešská i berlínská kapitulace byly platné okamžikem podpisu, ale shodně určovaly účinnost ukončení bojových operací na minutu přesně 8. května 1945 ve 23:01 hodin středoevropského času.
Na první pohled vypadá, že válka skončila 8. května. Ovšem není to tak jednoduché. Zarazí již výběr hodiny, těsně před koncem dne. Přirozené je ukončit boje o půlnoci. Ve skutečnosti to tak bylo. Boje se totiž vedly především na území Německa a Protektorátu Čechy a Morava. V nich platil letní čas, který byl vůči středoevropskému o hodinu napřed. Válka v Čechách a na Moravě dle tehdy i dnes platného místního času skončila jednu minutu po půlnoci 9. května. Proto se roku 1946 u nás slavilo první výročí 9. května, když si událost tehdejší účastníci oslav živě pamatovali. I dnes, když se dítě narodí nebo člověk zemře minutu po půlnoci 9. května za letního času, je tento den zapsán v matrice, byť dle středoevropského času je 8. května.
Hlavní vítězové války slaví konec války dle svého času. Středoevropský čas 23:01 h 8. května byl 22:01 h západoevropského (londýnského) času, 17:01 h východoamerického (washingtonského) času, ale již 1:01 h 9. května moskevského času. Přitom se různě uplatňoval letní čas. Na území Čech a Moravy akt německé kapitulace a ukončení války nabyl účinnosti 9. května, minutu po půlnoci tehdejšího i dnešního místního letního času. Že některé jednotky neuposlechly kapitulační rozkaz, nic nemění na účinnosti kapitulace k tomuto okamžiku.