Jedním z prvků svobodných voleb je tajnost hlasování, což je ústavní princip. Tajnost má být zajištěna vůči všem. Hlasování za plentou chrání lidi před nátlakem. Je-li člověk ve volební místnosti za plentou sám, může rozhodnout svobodně. Avšak bude-li vybírat volební lístek doma, hrozí výrazné ovlivnění z okolí.

Muž pod pantoflem se bude pod dohledem manželky bát volit jinou stranu, než manželka. Z roku 2010 je znám případ videa Přemluv bábu! Marthy Issové a Jiřího Mádla vyzývající k tlaku mladých na prarodiče kvůli jejich volebnímu rozhodnutí. Při zavedení korespondenčního hlasování část občanů bude vystavena tlaku. Jejich volební rozhodnutí nebude svobodné. A svoboda odlišuje skutečné volby od pseudovoleb v totalitních státech. 

Dojde i k volební korupci. Někteří lidí by volili tak, jak by chtěl někdo, kdo jim ve skrytu domova dá pár stovek. Při volbách senátorů, kde je malá účast, by zaplacení 500 voličů mnohdy změnilo výsledek. Ústavní soud prohlásil podplácení voličů za odevzdání jejich hlasu za nepřípustné pojetí volební kampaně obchodně-tržním způsobem a zrušil v lednu 2011 kvůli tomu komunální volby v Krupce. Na podezřelé organizované hlasování voličů ve spojení s úplatkem mohou upozornit volební komise. Pokud by se hlasovalo korespondenčně, volební korupce bude prakticky neodhalitelná.

Za propagací korespondenčního hlasování je i snaha zvýšit volební účast občanů žijících v zahraničí. To je však sporné. Dnes lze volit v prezidentských a poslaneckých volbách v zahraničí na našich zastupitelských úřadech, lidé však kvůli tomu necestují a o volby je malý zájem. Hlasy ze zahraničí nemění volební výsledek.

Pokud korespondenční volba zjednoduší volby zahraničním voličům, jejich počet vzroste. Ale je správné, aby volby rozhodli lidé, kteří na území Čech, Moravy a Slezska nežijí a nebudou podléhat vládě stran, jež volí? Volit mají lidé, kteří ponesou odpovědnost za volební akt tím, že žijí ve státě a tak může vítěz voleb jejich život významně ovlivnit.