Stav pandemické pohotovosti měl být v ústavním zákoně, jako je nouzový stav. Ministerstvo zdravotnictví užívalo pandemického zákona k zavedení obdobných omezení jako za nouzového stavu, který má však ústavní oporu. Dnes vládne pětikoalice se 108 poslanci, jež volilo 43 % voličů účastnících se voleb, při volební účasti 65 % jen 28 % oprávněných voličů. Mohou vydávat zákony, neopírají se však o většinu občanů. To se v demokracii stává, proto vznikly ústavní zákony s větší legitimitou, přijímané třípětinovou většinou poslanců a senátorů.
Volby byly v říjnu 2021 a koalice věděla, že pandemický zákon končí v únoru 2022. Mohla předložit návrh tak, aby se řádně projednal, ne v legislativní nouzi. Novelu zákona předložila až 20. 1. 2022. Ministr zdravotnictví Válek ji prý potřebuje pro opatření v nemocnicích. Přitom Ministerstvo zdravotnictví a kraje mohou opatření zajistit jako zřizovatelé. I kdyby chtěl mít zákon, stačil mu jeden paragraf prodlužující účinnost stávajícího pandemického zákona. Místo toho navrhuje řadu nových zákazů a omezení. V novele není o opatření v nemocnicích ani slovo.
Ministr zdravotnictví tvrdí, že zákon potřebuje, aby mohl nařizovat testy zaměstnanců v nemocnicích a domech sociální péče. Přitom Ministerstvo zdravotnictví v létě 2021 doporučovalo zaměstnavatelům, že mohou nařídit testování zaměstnanců na základě zákoníku práce i bez pandemického zákona – činila tak Česká spořitelna či Auto Škoda. Tedy dvě rozdílná stanoviska – buď Ministerstvo zdravotnictví lhalo v létě, když tvrdilo, že lze testovat zaměstnance jen na základě zákoníku práce rozhodnutím zaměstnavatele, nebo lže nyní, když říká, že k tomu potřebuje pandemický zákon.
Prezident Miloš Zeman v Partii Terezie Tománkové 6. 2. 2022 uvedl, že zákon podepíše, protože z něj vypadlo nařízení karantén přes SMS zprávy. To byl uveden v omyl. V zákoně to je. Karanténu lze nařídit ústně a i dálkovým způsobem, což je telefonní hovor, SMS, mail. Takto postupuje hygiena i dnes, ale ví, že jde o nezákonně nařízené karantény.
Občanská neposlušnost je nástrojem odporu. Občané mohou nebrat neznámá čísla, vezmou-li jej, odmítnou sdělit své jméno či budou tvrdit, že mobil užívá někdo z rodiny a odmítnou sdělit kdo. Proti zákonu vystupuje SPD, která tak činí trvale a srozumitelně. Ale vláda nedokázala přesvědčit pro pandemický zákon ani senátory-ministry. Senátor ministr Bek nebyl při hlasování v Senátu přítomen a ministryně životního prostředí Hubáčková se zdržela. Stojí takový zákon vůbec vládě za to?