Netolický zřejmě nezná texty ústavního soudce a brněnského profesora ústavního práva Jana Filipa, který akceptování demise premiéra jako demise vlády označil za exces a k chápání demise Václava Klause 1997 jako demise celé vlády uvedl:„Pro tento postup není v textu Ústavy ČR jednoznačná opora, neboť ta počítá s demisí předsedy vlády, i demisí vlády jako celku. Demise vlády je proto zásadním rozhodnutím celé vlády, které spadá pod čl. 76 Ústavy ČR a vláda se na něm musí usnést ve sboru… Názor, že vláda stojí a padá s osobou předsedy vlády, neodpovídá ani textu Ústavy ČR, ani naší parlamentní tradici. Proto též ve státech, kde tomu tak má být, je to výslovně zakotveno v ústavě… Předseda vlády v našich podmínkách na rozdíl od německého kancléře nestanoví základní směry politiky a nenese za to sám před Poslaneckou sněmovou odpovědnost. Tu nese vláda jako celek zpravidla založený na koaliční smlouvě…“ (JAN FILIP. Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva. 2. vydání, 1. dotisk s doplňky Brno 2004, s. 324-325).
Václav Klaus při prezentaci své demise jako demise vlády 1997 vyšel z názoru Václava Pavlíčka z pražské právnické fakulty. Ovšem docent Vladimír Mikule, taktéž z pražské právnické fakulty, tento postup považoval za sporný. (Vladimír Sládeček, Vladimír Mikule, Jindřiška Syllová. Ústava České republiky. Komentář. Praha 2007). Rozdílné názory na účinky demise předsedy vlády ve vztahu k vládě uvádí soudce Nejvyššího správního soudu Pavel Molek. (Lenka BAHÝĽOVÁ, Jan FILIP, Pavel MOLEK, Milan PODHRÁZKÝ, Radovan SUCHÁNEK Vojtěch ŠIMÍČEK, Ladislav VYHNÁNEK. Ústava České republiky - Komentář. Praha 2010). O nějaké jednotnosti akademické obce nemůže být řeč.
