Arenberger porušil ústavní slib člena vlády, který dal prezidentu Miloši Zemanovi. Slíbil, že bude dodržovat Ústavu a zákony. Ústavou a zákony pohrdá. Při stanovení zákazů se netajil, že počítá s tím, že budou pro nezákonnost zrušena, ale předpokládal, že soudu zrušení bude trvat déle. Zmýlil se.
Ministerstvo není vláda
Ministerstvo zdravotnictví podle pandemického zákona může vydat opatření jen s předchozím souhlasem vlády. Pakliže vydá ministerstvo opatření bez nutného souhlasu vlády jako ministerstvu nadřazeného orgánu, je toto opatření vadné a tuto vadu nemůže zhojit ani dodatečný souhlas vlády. Ministerstvo zdravotnictví vědělo více než dva týdny, kdy končí nouzový stav a mohlo si opatřit souhlas vlády předem. Pokud tak neučinilo, nemůže svou nečinnost nahrazovat protiprávním postupem.
Neústavní omezení práva shromážďovacího
Nejvyšší správní soud zrušil omezení shromažďování a setkávání lidí včetně mší, protože pandemický zákon zakazuje ministrovi právo shromažďovací omezit. Ministr, který není protiprávně jednající gangster, tento příkaz zákona musí ctít. Jinak nemá být ministrem. Ministr se nemůže odvolávat ani na zákon o ochraně veřejného zdraví, protože ten umožňuje omezení kontaktů osob podezřelých z nákazy, ne plošně všech zdravých lidí.
Svévolná preference imunity z očkování před proděláním nemoci
Soud zjistil šokující skutečnost, že ve správním spise Ministerstva zdravotnictví nic není s výjimkou samotného opatření. Chybí odborné podklady. Platí to i ve vztahu k tomu, že ministr v opatření rozdělil imunitu získanou z prodělané nemoci, kterou omezil jen na 90 dnů, a neomezenou imunitu z očkování. Důsledkem je, že ministerstvo vyvolává tlak na lidi, aby se nechali očkovat v době, kdy vakcíny Astra Zaneca a Johnson and Johnson jsou v některých státech zkoumány pro podezření z následného úmrtí.
Pro preferenci imunity z očkování před imunitou z prodělaného onemocnění ministerstvo nemá ve spise nic. Pokud chce stát nařídit povinné očkování, musí to udělat právním předpisem a nést odpovědnost za následky, včetně náhrady škody. Preferuje-li ministr imunitu z očkování bez jakýchkoli podkladů, jde o postup protiprávní.
Způsobené škody ať zaplatí ministr
Ministr Arenberger zneužil moc. Právo může dohnat k odpovědnosti škůdce i po delší době. Někteří zločinci jsou souzeni až po desetiletích, ale nakonec spravedlnosti neuniknou. Zrušená omezení nařízená ministrem zdravotnictví byla zjevně protiprávní. Poškození mají právo na náhradu škody, materiální i psychické újmy například bráněním setkávání lidí či účasti na mši. Lidé mohou škodu žádat po státu. Ovšem stát může chtít náhradu škody po tom, kdo ji způsobil.
Ministři nejsou v pracovním poměru. Jejich odpovědnost za škodu tedy není omezena jen do výše čtyř a půl násobku měsíčního platu, jak stanoví zákoník práce pro zaměstnance. Ministr odpovídá za škodu plně, i sta miliony. Aby nedocházelo k tomu, že Arenberger bude zneužívat moc dál, lze žádat náhradu škody a její zaplacení pak stát má vymáhat po něm. Škodu lze uplatnit i po změně ministra a vlády. Ve volbách se rozhodne. Lidé si zvolí strany, které navrhují ministry porušující ústavu, nebo zvolí strany, které protiústavní postup odmítají a hlasovaly proti pandemickému zákonu jako Trikolóra.
