Srbsko jedná podle mezinárodního práva. Přesto je tlačeno, aby zavedlo sankce proti Rusku, například omezení leteckého spojení s Ruskem. Jde o projev imperiální politiky. Podstatou imperiální politiky je nucení slabšího státu, k převzetí politiky silnějších států bez ohledu na vlastní zájmy. Letecké spojení s Ruskem má totiž i Turecko, Čína, Indie, ale ty nejsou nuceni jej omezit, prostě si to jiní vůči nim nedovolí. Naopak rusko-turecká letecká doprava vzroste, až v létě Rusové zamíří na dovolenou v Turecku.
Srbsko si pamatuje, že USA, Británie, Německo, Francie a některé další státy NATO jej v roce 1999 letecky napadly, aniž by na ně Srbsko zaútočilo a aniž by k tomu útočící státy měly svolení Rady bezpečnosti OSN, s cílem oddělit Kosovo od Srbska. Srbsko odmítá, že když dopadaly bomby na Bělehrad, šlo o bomby humanitární, zatímco, když je bombardován Kyjev, jde o bomby nehumanitární. Bomby jsou vždy nehumanitární a válka je válka. Pakliže se prezident Miloš Zeman za bombardování Srbska a Černé Hory omluvil, plyne z toho, že máme respektovat právo Srbska všechny útoky v rozporu s mezinárodním právem hodnotit stejně a ne, jak se to v daném případě komu hodí. Srbský prezident Aleksandr Vučić to vystihl slovy, že odsoudí postup Ruska při uznání samostatnosti Doněcka a Luhanska, až ukrajinský prezident Zelenskyj odsoudí válečný útok na Jugoslávii 1999 vedoucí k odtržení Kosova od Srbska. Je právem Srbska, aby se k jiným chovalo tak, jak oni se chovají k němu.