Navázal tak na slova dřívějšího slovenského premiéra Jána Čarnogurského (1991-92), který již na počátku 90. let 20. st. ke zděšení tehdejší pražské kavárny prohlásil, že po porážce komunismu křesťanství čeká zápas s liberalismem, a obdobně v rozhovoru pro Parlamentní listy.cz 18. 10. 2019 uvedl: „Liberalismus je horší než komunismus v tom, že míří na základní instituty společnosti jako rodina, bioetické vztahy, morální a kulturní hodnoty pocházející z Bible.“.

Oba významní slovenští státnici mají pravdu. Bohužel, protože liberalismus v původním slova smyslu si to nezaslouží. Liberalismus pochází z latiny, kde liber znamená svobodný a liberalis svobody. Původně liberalismus v 18. století až do poslední třetiny 20. století znamenal politicky totéž, co svobodomyslný. V politice a státovědě byl spojen s parlamentem jako hlavním orgánem demokratické moci, s dělbou moci, svobodami člověka proti státu a v ekonomice s minimem regulací a státních intervencí.

Dnes toto slovo je pravým opakem všeho, co znamenalo dříve. Politické síly, které se označují za liberální (Macron ve Francii, STAN u nás) jsou extrémními zastánci státních intervenci a dotací všeho druhu – od zákazu spalovacích motorů, manipulativním zdražováním energií v rámci politiky zeleného údělu, oslabení volených orgánů ve prospěch různých lobbistických nátlakových skupin. Liberálové jsou i pachatelé cenzurních zásahů ve jménu jakési korektnosti a ze snahy po likvidaci pluralitních názorů, jako bylo například vypnutí vládě nepohodlných webů iniciované vládou Petra Fialy v únoru 2022.

Nejvíc ničící jsou však jejich plány v oblasti společenské, kde skrze uchopení moci ve státě chtějí oslabit tradiční rodinu, přirozené otcovství mužů a mateřství žen. Politický liberalismus se dnes stal pokračovatelem dřívějších totalitních režimů s plány sociálního inženýrství a snahu vytvořit „nového, lepšího“ člověka. Po člověku sovětském má přijít člověk bruselský. Staré snahy v novém ideologickém hávu.

Tak se změnil obsah slova liberalismus v latině, jeho původní význam v českém/moravském jazyce svobodomyslný zůstal nezměněn. Proto strany hájící původní svobody liberalismu dnes u nás nadále užívají slovo svoboda ve svém názvu – Svoboda a přímá demokracie, Svobodní. Stejně je tomu v němčině Svobodná strana Rakouska (Freiheitliche Partei Österreichs). Jsem smutný, jak se slovo liberalismus zprofanovalo a znamená pravý opak toho, co původně. Kdyby to viděli otcové liberalismu od Adama Smithe po Friedricha Augusta von Hayeka, zaplakali by.