Trest za uctění státního svátku a projev

Postih je za politický akt, nikoliv z epidemiologických důvodů. Prezident Václav Klaus přijel autem k Obecnímu domu v Praze na státní svátek 28. října. Uctil československý stát položením kytice a pronesl krátký projev. Je povinností státních představitelů, kam patří i bývalí prezidenti, veřejně si připomenout a uctít stát, který vznikl v těžké době na konci první světové války.

Hygienická stanice postihla několika minutové položení kytice a natáčený projev venku, přestože samo Ministerstvo zdravotnictví umožňuje přítomnost řečníků v televizních studiích bez roušky. Jde o zřejmou nerovnost a nedůvodně odlišný přístup.

Václav Klaus uctěním státního svátku, ústním projevem i položením kytice realizoval ústavně zaručenou svobodu projevu. Projev není jen ústní projev, ale zahrnuje i neverbální aktivity. Patří do něj položení kytice a účast na oslavách státního svátku. Svoboda projevu může být omezena jen zákonem a dokonce ani krizová opatření vlády svobodu projevu neomezila. Totalitní režim do roku 1989 též postihoval veřejné uctění vládě nepohodlných osob a událostí i položením kytice. Vláda a hygienická stanice na tento přístup navazují. Přestupkový příkaz je neústavní, protože jeho cílem je postih za ústní i neverbální projev.

Pokuta za soudem zrušené opatření obecné povahy

Hygiena ukládá neústavně pokuty za porušení opatření Ministerstva zdravotnictví z 19. 10. 2020, které bylo pro nezákonnost zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze z 13. 11. 2020. Tuto skutečnost zamlčuje, přitom má závažný vliv, jelikož z hlediska ústavního nelze ukládat a vymáhat pokuty na základě nezákonných a neústavních právních aktů.

Nezákonnost a neústavnost stanovení povinnosti nošení roušek

Jedním z přínosů polistopadových změn v oblasti práva bylo, že povinnosti může ukládat jen zákon. Polistopadový ústavní řád tak reagoval na totalitní praxi, kdy řadu povinností stanovily podzákonné předpisy či dokonce různá opatření státních orgánů, která neměla ani charakter právního předpisu. Ústava nepřipouští, aby státní represivní orgány jednaly jako za totality a určovaly povinnosti, které zákon výslovně nezná.

Zastrašovací výše pokuty

Zákon o veřejném zdraví, který umožňuje uložení pokuty až 3 000 000 Kč, dává správnímu orgánu možnost velké libovůle. V přestupkovém právu jsou zpravidla rozlišovány správní tresty podle subjektů – fyzická osoba, podnikající fyzická osoba, právnická osoba. Toto ustanovení však trestá všechny osoby stejně, přitom je zřejmé, že pro naprostou většinu lidí v ČR by uložení maximální výše pokuty bylo likvidační.

Je v rozporu se zásadami právního státu, jestliže může správní úřad dávat tak vysoké pokuty za to, že někdo nemá několik minut roušku a jde o nepodnikající fyzickou osobu, která chtěla uctít hrdinství zakladatelů československého státu. To, že hygienická stanice nepřistoupila k uložení drakonické pokuty, nezhojuje neústavnost takové zákonné úpravy.