Vedení jižní Moravy lidoveckého hejtmana Grolicha se lokajsky sklonilo před pražským centrálním orgánem a rozhodlo, že těmto členům zastupitelstva umožní účast distančně, když budou na jednání Poslanecké sněmovny v Praze. Motivace vládnoucí většiny v Jihomoravském kraji pro přijetí tohoto privilegovaného zacházení s členy zastupitelstva – poslanci je zřejmá, neboť vládnoucí koalice SPOLU a Starostové má 35 mandátů z 65, nutná nadpoloviční většina je tedy 33. Přitom ve vládnoucí většině jsou lidé z koalice SPOLU kumulující funkci člena zastupitelstva a poslance: Marie Jílková (KDU-ČSL), Pavel Kašník (ODS). Pokud tito nebudou přítomni na zastupitelstvu a ještě někdo z vládní většiny nebude přítomen, pak držitelé moci v Jihomoravském kraji ztrácí většinu. Vedení kraje předpokládá, že při kolizi jednání zastupitelstva kraje a Poslanecké sněmovny členové zastupitelstva upřednostní zájmy vládnoucích stran v Poslanecké sněmovně a upozadí zájem na fungování zastupitelstva kraje, a prosadilo změnu jednacího řádu umožňující jejich neosobní, distanční účast videokonferencí, aby si uchovali moc v kraji.
Narušovat ústavní zásadu rovnosti obsahu mandátu člena zastupitelstva z důvodu uchování si moci určité politické skupiny v kraji, není a nemůže být legitimním důvodem pro nerovné zacházení. Přípustná by byla taková distanční účast, která by se týkala všech zastupitelů z důvodu kolize s jednáním jiného orgánu bez privilegování jen těch členů, kteří jsou poslanci a senátory, anebo ji neumožnit vůbec.Dle Listiny základních práv a svobod jsou lidé rovni v právech. Na základě této rovnosti je i rovnost ve výkonu veřejné funkce. Obsah mandátu, tedy práva a povinnosti, člena zastupitelstva je stejný bez ohledu na to, zda vykonává ještě jinou veřejnou funkci. Rovnost v právu není absolutní a právo pracuje s tím, že je v určitých případech připuštěna nerovnost. Tato nerovnost však musí mít legitimní důvod a cíl. Pokud se dotýká ústavních práv při výkonu veřejné funkce, musí mít zákonný základ.
Legitimní a nelegitimní nerovnost v přístupu k obsahu mandátu člena zastupitelstva
Před změnou jednacího řádu 4. 11. 2024 připouštěl jednací řád distanční účast členů zastupitelstva v karanténě. Takovýto přístup lze považovat za legitimní důvod odlišného zacházení, protože vychází z ochrany veřejného zdraví před možným šířením nakažlivé nemoci a zároveň ze snahy zabezpečit schopnost usnášení zastupitelstva v případě, že v rámci epidemie bude karanténa nařízena více členům zastupitelstva. Jde o reakci na dobu covidovou. Tato legitimnost důvodů a cílů zavedení odlišného zacházení obstojí, byť se mohou cítit v nerovném postavení zastupitelé, kterým není nařízena karanténa, ale z důvodu nenakažlivé nemoci či nemocničního pobytu se též nemohou účastnit zasedání zastupitelstva a možnost distanční nemají.
Zákon nestanoví neslučitelnost funkcí člena zastupitelstva kraje a poslance či senátora. Taková kumulace funkcí je přípustná. To, že je zákonem připuštěna, však neznamená, že by měla být podporována. Obecně lze kumulaci funkcí a moci označit v demokracii za nežádoucí jev od pradávna známého mnohoobročnictví. Chce-li být poslanec či senátor členem zastupitelstva, může, ale je jeho věcí, aby si uspořádal svou činnost tak, aby obě funkce řádně vykonával. Pokud zjistí, že to není možné, může se kterékoliv vzdát. Je nelegitimní nerovné zacházení s členy zastupitelstva při výkonu jejich mandátu v závislosti, jakou jinou veřejnou funkci zastávají. Člen zastupitelstva kraje může být starostou obce, poslancem Evropského parlamentu a držet i jiné veřejné funkce, ale žádnou preferenci v podobě umožnění distanční účasti na zastupitelstvu mít nebude. Tu bude mít jen, když bude poslanec či senátor.
Porušení úpravy střetu zájmu při schvalování změny jednacího řádu
Změna privilegující členy zastupitelstva-poslance je v zájmu těchto poslanců. Marie Jílková a Pavel Kašník však na zasedání zastupitelstva neoznámili střet zájmů, čímž porušili zákon o krajích. Opoziční zastupitelé tuto změnu odmítli, včetně jedné opoziční členky zastupitelstva – poslankyně. Opozice na jižní Moravě dodržuje ústavu a odmítá se podílet na jejím obcházení.
Ministerstvo vnitra
Dne 4. 12. 2024 jsem podal na Ministerstvo vnitra podnět, aby jako orgán dozoru nad výkonem samostatné působnosti kraje, posoudilo ústavnost a zákonnost privilegií pro poslance a senátory ze strany Grolichova vedení Jihomoravského kraje.