Praha se dotáže Úřadu vlády ČR, zda již s ohledem na vysoce chráněné objekty státního významu provedl v součinnosti s Policií ČR vyhodnocení případných bezpečnostních rizik. Jako možné řešení do budoucna pak přichází v úvahu změna poměrně široce pojatého zákona, na čemž se jednomyslně shodli všichni zúčastnění. Petiční zákon například oproti zákonu o právu shromažďovacím neobsahuje povinnosti svolavatele, nestanovuje působnost úřadu a neřeší situace, kdy dochází k jeho porušování, a nestanovuje žádné sankce.

„Situaci průběžně monitorujeme a hledáme vhodné řešení, ale není to jednoduché. Není to ani tak otázka názoru či snad politického vkusu, ale především zákonů, které ctíme a zároveň odmítáme jejich zneužívání. Takto jsme postupovali doposud a budeme postupovat i dál,” uvedl primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda.

Podle informací magistrátu stánek splňuje náležitosti podle petičního zákona (petice, petiční arch a podobně), což explicitně potvrdil také ministr vnitra Vít Rakušan. Petiční stánek je od samého začátku provozován pod bezprostředním dohledem Policie ČR u několika chráněných objektů nejvyššího státního významu, které jsou ve zvláštním režimu ostrahy uniformovanými příslušníky ze strany Policie ČR v režimu 24/7.

Starostka městské části Praha 1 Terezie Radoměřská, k situaci dodala: „Petiční právo je výsostným právem občana a nesmí být omezeno. To, co se ale u Úřadu vlády děje, již není sběr podpisů pod politické stanovisko, jako spíš ukázka impotence státu vůči aroganci protisystémových uskupení. I demokracie musí mít, dle mého názoru, své obranné mechanismy. Vítám společnou snahu najít řešení a věřím, že nalezeno bude.”

Zástupci pražského magistrátu, městské části Praha 1, Policie ČR (PČR), městské policie a další se na začátku týdne sešli, aby se pokusili najít možné řešení petičního stánku u Úřadu vlády ČR. Situaci ohledně „petičního stánku“ u Úřadu vlády ČR všichni zúčastnění sledují a zabývají se jí. Po intenzivních diskusích se účastníci schůzky shodli, že možné řešení by mohlo přinést vyjádření Úřadu vlády ČR s ohledem na tři chráněné objekty v blízkosti, tedy Kramářovu vilu, Strakovu akademii a vládní kryt.

Obecně se jedná o složitý problém, který nemá jednoduché řešení. Primárním cílem hlavního města je udržení pořádku a bezpečnosti v pražských ulicích, metropole však musí respektovat i platné zákony. Konkrétně jde mimo jiné o petiční zákon (zákon č. 85/1990 Sb.), který připouští až příliš široký výklad.

Na místě opakovaně zasahovala Policie ČR i městští strážníci. PČR jednání vyhodnotila jako přestupek proti občanskému soužití a neoprávněný zábor a oznámila věc správním orgánům. PČR nadále místo dokumentuje a je součinnostní orgán, případně řeší události příkazem na místě.

Městská část Praha 1 si od Ministerstva vnitra vyžádala stanovisko k „petičnímu stánku“ u Úřadu vlády ČR. Stanovisko ministerstva shodně konstatuje, že podle znění petičního zákona pro umístění petičního stánku není třeba povolení státního orgánu. To výrazně limituje možnosti řešení. Stanovisko ministerstva dále uvádí, že řešení náleží silničnímu správnímu úřadu Prahy 1 a částečně magistrátu ve věci nesprávného parkování na chodníku. Magistrát již toto parkování vyřešil na základě oznámení městské policie v rámci objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla, a to zasláním dvou výzev k úhradě určené částky v polovině července. První oznámení provozovatele – fyzické osoby – kvůli stání na chodníku bylo již uhrazeno, druhé oznámení provozovatele – právnické osoby – ještě neskončila lhůta k úhradě. S ohledem na pokračující přestupek, tak magistrát již své možnosti vyčerpal, a to v polovině července. Jedno oznámení magistrátu zaslala i Policie ČR, ale jedná se o stejný pokračující přestupek. Praha také na místě eviduje dílčí oznámení o shromážděních, ovšem toto jednání a nocování pod "záštitou" petice již pod oznámení nelze podřazovat.