Ve svém článku (Právo 10. 1.) jsem zcela jasně uvedl, že úspory za 70 mld. Kč, které se z 80 % provedly na výdajové straně, musela schválit vláda velmi rychle po několika týdnech fungování v létě roku 2010, aby se projevily již v roce 2011. Tato rychle schválená stabilizační opatření dostala nálepku „tupých škrtů“.

Dále jsem psal, že „nyní po roce a půl“, tj. v roce 2012, již převažují „chytré úspory“, o kterých především můj komentář pojednával. Právě kvůli tomuto nepochopení se Jan Keller diví, že „jako příklad provedených úspor uvádím opatření, která začínají platit až od prvního ledna roku letošního“. To ale činím zcela záměrně, abych osvětlil rozdíl mezi úsporami rychle schválenými (2010/2011) a nyní připravovanými a realizovanými (2012).

Za „chytrou úsporu“ jsem označil i výsledky povinnosti nezaměstnaných hlásit se na czech pointech. Ty se sice podařilo zavést na konci roku 2011, nicméně plně se projeví v roce 2012.

Protože Jan Keller postrádá příklady oněch „rychlých“ úspor z roku 2011, o kterých můj článek konkrétně nepojednával, rád je uvedu: snížení objemu mezd ve státní správě, snížení platů ústavních činitelů, snížení úroků ze státního dluhu, omezení porodného, úspory při vyplácení podpor v nezaměstnanosti, snížení provozních výdajů jednotlivých kapitol, snížení dotace SFDI atd.

Na příjmové straně to bylo zdanění dosud nedaněných náhrad ústavních činitelů, zrušení osvobození výsluhových příspěvků bývalých příslušníků ozbrojených sil nebo odklad snížení sazby pojistného na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele a jiné.

Jsem rád, že po tomto vysvětlení již nebude mít Jan Keller nejasnosti v načasování různých vládních úsporných opatření a odliší jejich charakter v roce 2011 a v roce 2012.