Frakce už hledají kandidáty.
BRUSEL/PRAHA Články o volbách do Evropského parlamentu mnohdy vyvolají otrávené zívnutí a okamžité otočení stránky na zajímavější zprávu. Volební účast bývá mizerná a řada občanů evropské osmadvacítky je považuje za druhořadé hlasování, v němž stejně hlavní roli hrají národní témata.
Nadcházející volby takové být nemají. Evropané za půl roku, koncem května, půjdou k urnám poprvé od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. A ta leccos změnila.
Kupříkladu uvádí, že výsledek ovlivní i volbu příštího předsedy Evropské komise, šéfa unijní exekutivy. Obsazení tohoto důležitého postu dosud leželo na bedrech šéfů vlád a států, byť jej pak europoslanci museli schválit.
Jasno mají zatím jen socialisté Rozhodování, kdo ve funkci šéfa komise nahradí někdejšího portugalského premiéra Josého Manuela Barrosa, který odmítl potřetí kandidovat, do jisté míry ovládlo volební kampaň, jež nedávno odstartovala. Spekuluje se o mnoha jménech, prvního jasného kandidáta si však zatím zvolila jen druhá nejsilnější frakce europarlamentu, sociální demokraté. Tento týden svou kandidaturu oficiálně oznámil současný předseda Martin Schulz, jehož jméno se v bruselských kuloárech skloňovalo od začátku kampaně.
„S kandidaturou naprosto souhlasím, podporuji jej od začátku,“ řekl LN člen frakce, europoslanec Libor Rouček (ČSSD). „Je to dobrá zpráva nejen pro sociální demokracii, ale i pro Evropu a Českou republiku. Přece jenom Německo je náš soused, Martin Schulz zná dobře střední a středovýchodní Evropu a problémy, které zde byly v dobách rozdělení kontinentu,“ dodal Rouček, podle kterého je správné, že kandidáty na post šéfa Komise nominují politické frakce, nikoli jen členské státy.
S tím však nesouhlasí zástupkyně nejsilnější frakce, Evropské lidové strany, Zuzana Roithová (KDU-ČSL), podle níž se tím Komise politizuje. „Komise by neměla být politickým orgánem. Měla by sloužit k naplňování zakládacích smluv, a to nestranně, nikoli ideově. Právě od toho jsou politici a frakce v evropském parlamentu a vlády členských zemí, které na konci musejí dojít ke konsenzu. Nikoli Komise,“ uvedla.
„Osobně jsem tuto myšlenku nepodporovala,“ uvedla a dodala, že kandidáta nakonec její frakce – coby nejsilnější v europarlamentu – bude muset jmenovat. Neučiní tak ale dříve než v únoru příštího roku.
A nejdříve v této době svého kandidáta jmenují konzervativci, pokud vůbec. „My zatím nerozhodli, zda někoho vůbec kandidujeme,“ uvedl europoslanec Jan Zahradil (ODS).
„Tohle je taková vějička na voliče, jež nebude mít odezvu v tom, co se bude odehrávat,“ dodal s tím, že v současném dění vidí možný budoucí konflikt mezi členskými státy, tedy Radou EU, a Evropským parlamentem.
Zahradil by raději nikoho ani nenominoval, protože mu stejně jako Roithové vadí politizace Komise. Pokud však nakonec bude muset někoho vybrat, svůj zrak stočí ke kandidátům z britských ostrovů.
Želízkem v ohni přitom mohl být někdejší český prezident Václav Klaus, kterého zjara navrhoval Zahradilův kolega a místopředseda EP Oldřich Vlasák (ODS). „Situace se změnila, ale na jaře jsem považoval za velmi vhodné, kdyby naším kandidátem byl třeba Václav Klaus. Vývoj však ukázal, že tímto směrem nejde, což je podlemě škoda, protože i jako nečlen ODS mohl být v evropské debatě platným hráčem.“
***
Volby do Evropského parlamentu
* Volby do Evropského parlamentu se v evropské osmadvacítce uskuteční ve dnech 22. až 25. května 2014.
* Evropští občané zamíří k hlasovacím urnám poosmé od chvíle, kdy se v roce 1979 uskutečnily historicky první přímé volby do Evropského parlamentu. V posledním hlasování v červnu 2009 zvítězilo středopravé uskupení Evropská lidová strana před druhými socialisty a tyto dvě strany si podle průzkumů dýchají na krk tentokrát.
* Zatímco sociální demokraté tento týden oznámili svého společného kandidáta Martina Schulze, kterého odsouhlasilo 19 sociálně-demokratických stran v zemích EU, zástupci Evropské lidové strany si dají se zveřejněním svého kandidáta na čas. Nejsilnější frakce hodlá svého favorita zveřejnit nejdříve v únoru příštího roku.
* Dlouho se spekulovalo, že by lidoveckým kandidátem mohl být charismatický polský premiér Donald Tusk. Ten však začátkem týdne spekulace definitivně popřel, když uvedl, že až do polských parlamentních voleb v roce 2015 se nehodlá angažovat jinde než na domácí půdě.
* Ani další frakce nemají rozhodnuto. Zjara se chvílemi skloňovalo jméno Václava Klause v souvislosti s konzervativci, to však brzy vyšumělo. Krajní levice zřejmě nominuje hvězdu loňských předčasných parlamentních voleb v Řecku Alexise Tsiprase, šéfa levicového hnutí Syriza.
Zdroj: Lidové noviny, 9.11.2013
_
