Nakupující občany to má motivovat, aby vystavení účtenky při každém nákupu důsledně požadovali. Jen tohle a nic jiného je smyslem Účtenkovky. Loterie se tak stává nadstavbou EET - nástroje buzerace drobných živnostníků a podnikatelů, který před časem prosadil Andrej Babiš.
Na první pohled to vypadá chvályhodně. Obchodníci musejí EET účtenky podle zákona tak jako tak vystavovat, a díky Účtenkovce z téhle povinnosti budou něco mít i nakupující. Získají šanci vyhrát milion korun nebo auto. Tohle je základní legenda, kterou se nám ministerstvo financí (stát) snaží namluvit. Pomalejí myslící lidí to spolknou i s navijákem, aniž by si uvědomili několik zásadních faktů.
Účtěnkovka má totiž občany přimět k udavačství, bonzáctví, práskačství... Sami si doplňte výraz, kterým to nejlépe označit. “Nevystavil vám prodavač účtenku? Nejen, že se pokouší okrást stát na daních, ale ještě vás okradl o los zdarma, na který jste mohli vyhrát. Jděte a udejte ho!”, říkají vlastně organizítoři Účtenkovky. Tohle je prostě šílené.
Účtenkovka se z nás snaží vychovat národ deseti milionů kontrolorů EET, respektive “oznamovatelů”. Probudit v nás ty nejhorší a nejnižší pudy: zištnost, závist a udavačství. V pozadí se navíc krčí třídní nenávist jako z 50. let minulého století. Účtenkovka totiž vychází ze zvrhlé premisy, že všichni drobní podnikatelé kradou. Podle logiky autorů jsou malí živnostníci paraziti. A konkurencí velkých firem, kterou je třeba zničit s pomocí EET a “uvědomělých občanů”. Každý z nás by se měl podle téhle logiky stát podobným práskačem, jako býval agent Bureš.
Účtenkovka se přitom potýká se skoro až neuvěřitelnými problémy. Musíte do ní třeba zadat DIČ firmy, u které jste si něco nakoupili. Pokud ale nakupujete u živnostníka a ne firmy, tak je DIČ jeho rodné číslo, takže podle zákona vlastně neoprávněně nakládáte s cizími osobními daty.
Účtenkovka se navíc pokouší šmírovat své uživatele – příslušná aplikace ve vašem mobilu totiž požaduje přístup k číslům, na které voláte. Sbírá data o tom, co nakupujete, za co utrácíte.
V médiích se objevil i případ majitelky knihkupectví, která se kvůli cizí chybě při zadávání čísla účtenky do slosování ocitla v podezření, že neeviduje účty. Neoprávněně, EET měla. Ale Účtenkovka z ní prostě vyrobila porušovatelku zákona a automaticky na ni poslala kontrolu z finančáku. “Ani nechci pomýšlet, co bude Účtenkovka chtít po příštím updatu - rodné jméno matky, chorobopis či vzorek stolice?“ citoval Seznam jednoho z rozhořčených uživatelů na Twitteru.
A že můžete něco vyhrát? Ano, ale organizátoři Účtenkovky vám už neřeknou, že to zaplatíte z vlastní kapsy. Ceny se totiž hradí z daní. Je to tedy asi stejná demogogie, jako kdyby vám před Vánocemi rodiče řekli: “Za své peníze si kup dárek a hezky si ho zabal. Pak si kup stromeček, dárek si pod něj sám dej a až ho rozbalíš, hraj překvapeného!” Zrůdné uvažování! Copak to nikomu nedochází?
Stát se v Účtenkovce chová jako legendární večerníčkový Trautenberk. Křičí, rozkazuje a šikanuje. Trestá a nesmyslně štve své poddané proti sobě.
Já si ale myslím, že to má být obráceně. Stát nemá být pán, ale sluha. Politici nejsou vrchnost, ale poddaní občanů. Jsme tu proto, abychom lidem pomáhali, ne abychom na ně poštvávali sousedy.
Takže bonzovat přes Účtekovku? Ani náhodou!
