Celý ten projekt, a to je evidentní, považuji jako mí kolegové z Občanské demokratické strany za nepotřebný, zbytečný a protože pořizovací a provozní náklady budou v řádech miliard, tak i drahý. Stát a Finanční správa konkrétně má všechny velmi dobré prostředky pro efektivní výběr daní. Záměr je rovněž diskriminující, protože postihuje zejména malé a střední podniky a ještě výběrově. Z těchto důvodů to vnímám jako škodlivou věc. Ovšem co cítím, že tahle věc, EET, má určitou logiku v tom, jak levicová vláda, levicová koalice soustavně tlačí na drobné a střední podnikatele, jak se je snaží zlikvidovat jako třídu.
Stále více věcí je evidováno, jsou shromažďována data a plíživě, nenápadně se Česká republika mění, ztrácí svoji svobodu, stává se z ní socialistický stát s typickými oligarchistickými prvky. Předkladatelé zákona zejména mediálně burcují, že bojují proti šedé ekonomice, ale šedá ekonomika není největším problémem České republiky. Já bych tady zopakoval a čerpám ze stejného materiálu od pana Lukáše Kovandy, což je vynikající finanční analytik, pár čísel. Podíl šedé ekonomiky na hrubém domácím produktu tuzemského hospodářství činil v roce 2014 pouze, a to je v uvozovkách, 15,3 %, což je hodnota nižší, než je průměr Evropské unie, který činí 18,6 %.
Co je velmi pozitivní, je i ten trend, který v posledních dvanácti letech nastal, protože podíl šedé ekonomiky v České republice trvala klesá. Například v roce 2003 jsme měli podíl zhruba 20 %. Dneska jsme na tom o 5 % lépe. Samozřejmě to není důvod k jásání, ale je to potěšující. Nejenom to, že jsme i lepší, než je průměr Evropské unie, ještě se můžeme srovnávat se zeměmi, které nám byly a jsou vydávány jako vzor, například Německo loni vykázalo podíl šedé ekonomiky 12,2 %, Švédsko 13,6. Soustředění pana ministra financí při svém vysvětlení je pořád směr Chorvatsko. Připomínám, že podíl šedé ekonomiky v Chorvatsku na hrubém domácím produktu je 28 % a tempo poklesu po zavedení EET v Chorvatsku je pořád ještě pomalejší než snižování podílu šedé ekonomiky v České republice. Opravdu si tedy nemyslím, že Chorvatsko by mohlo být naším vzorem.
Co na druhé straně? Pokud bychom se podívali na faktické věci, které by nás měly zajímat a které bychom měli řešit, tak je to například daňové zatížení, odvody. To jsou věci, které českou ekonomiku posouvají právě na zadní místa v rámci zemí Evropské unie. Co je z hlediska časových výzkumů a empiricky dokázáno, co způsobuje úniky do šedé ekonomiky? Za prvé. Kvalita institucí. Čím větší byrokratický aparát, tím větší podíl šedé ekonomiky. My jsme přijali tři tisíce nových úředníků, máme asi padesát nových náměstků na ministerstvech. Za druhé. Regulace. Čím tužší regulace, a pořád se snažíme nějaké regulace zavádět, tím větší ambice firem, podniků, obchodníků unikat do šedé zóny. Za třetí. Kvalita veřejných služeb. Čím lepší kvalita veřejného sektoru, tím menší úniky do šedé ekonomiky. To jsou ty podstatné věci. A ze statistik vyplývá, že teprve na čtvrtém místě přichází represe a my jsme s represí teď začínali. Místo abychom dělali systémová opatření, nasazujeme to, co má účinnost až jako čtvrté v pořadí.
Já tomu rozumím a všichni se shodneme, že daně se mají platit. Mají se platit v plné výši, ale pokud by se vláda opravdu soustředila na to, aby se řádně vybíraly a platily daně, tak se nesmí zaměřit na jeden jediný segment a ve své důležitosti i segment nejméně důležitý. Takže, dámy a pánové, pokud bychom se zaměřili na opravdu podstatné věci, a to bohužel tato vláda zatím nedělá, neviděl jsem tady zatím žádnou hlubokou strukturální změnu kromě přerozdělování peněz a podporu určitých voličských skupin, tak bychom možná nemuseli společně tak dlouho diskutovat o tom, zda je zavedení EET účinné, či nikoliv. Mně těch 300, možná 400 tisíc podnikatelů, kteří mohou být jejím zavedením ohroženi, za to stojí. A já budu proti zavedení elektronické evidence tržeb bojovat.
