Dovolte, abych krátce shrnul tento sněmovní tisk 745. Je to další z norem, která je pouhou transpozicí na základě požadavku EU. Samotný návrh má velké množství variant řešení pro tuto transpozici. V dokumentu k tisku jsou tyto varianty vyhodnoceny, a na základě tohoto vyhodnocení je formulována konečná podoba návrhu zákona.
V rámci připomínkového řízení byla podána celá řada připomínek, především však od České národní banky, z nichž některé byly přijaty jako oprávněné. Na půdě Poslanecké sněmovny se tady pak můžeme bavit o těch variantách a případných pozměňovacích návrzích. Vzhledem k našim závazkům vůči EU bychom však tento návrh zákona měli přijmout.
Hlavní přínosy této úpravy pocítí opravdu spotřebitelé tak, jak bylo řečeno ve slovech pana ministra, kterým bude zlepšeno postavení na finančním trhu a zejména díky větší informovanosti. Naopak, dodatečné náklady bude tato úprava přinášet úvěrovým institucím, a to zejména s nutnou úpravou jejich informačních systémů, které bude nezbytně nutné adaptovat na změny. Náklady vzniknou kvůli povinnosti sjednotit označení služeb spojených s platebním účtem a zavedením změny platebního účtu. Úvěrové instituce budou rovněž muset vynaložit náklady na vedení základních platebních účtů.
Zákon tedy přináší řadu opatření, která ovlivní finanční trh. A dovolte mi, abych vám připomněl alespoň ty nejdůležitější. Jednak bude nově zavedena povinnost úvěrových institucí nabízet takzvaný základní platební účet za přiměřenou cenu. Návrh stanoví, že přiměřenost ceny má být posuzována především vzhledem k ceně obvyklé na trhu. Podle předloženého návrhu zákona bude dohled nad plněním povinností poskytovatelů platebních služeb vykonávat Česká národní banka.
Za další. Zákon přináší povinnost sjednocení platebního styku, pravidla pro provozování srovnávacích internetových stránek a povinné umožnění změny platebního účtu. Tím by se měla zlepšit informovanost klientů. Dále je stanovena maximální přípustná výše takzvaných mezibankovních poplatků a některé další povinnosti poskytovatelů platebních služeb, karetní schéma, zpracovatelů karetních transakcí a obchodníků v souvislosti s prováděním karetních transakcí.
Návrh zákona také stanoví správní delikty za porušení povinností vyplývajících z nařízení a určuje příslušné orgány dohledu, kterými jsou Česká národní banka, Česká obchodní inspekce a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Je tedy zřejmé, že přijetím tohoto zákona dojde k dalšímu posílení regulací na finančních trzích, a každá regulace sebou, jak jistě víte, přináší i určitou míru neefektivity. Jelikož se však tyto regulace týkají především velkých subjektů, které působí často na oligopolních trzích, lze minimálně v oblasti posílení informovanosti říci, že tento zákon může mít i pozitivní dopady na spotřebitele. Problémem tedy tak zůstává zvýšení nákladů pro nabídkovou část finančního trhu, která by mohla své vyšší náklady skrytě přenést na spotřebitele, což by ve svém důsledku mohlo přinést mírné zdražení některých služeb.
Zákon též určuje nové povinnosti České národní bance a státním úřadům, což bude přinášet dodatečné nároky, a to zejména s personálním a finančním dopadem.
Tolik tedy moje zpravodajská zpráva. Děkuji za pozornost.
