já teď jenom zvažuji, jestli mám reagovat na ty pesticidy, protože z hlediska životního prostředí samozřejmě bych byla ráda, kdyby se snižovaly pesticidy. Má to přece jenom vliv na kvalitu vod, na kvalitu potravin, negativní. Takže tolik k pesticidům. Není to teď předmětem mého představení činnosti, kterou Ministerstvo životního prostředí a já na Ministerstvu životního prostředí jsme po dobu osmi měsíců vykonávali.
Já, když jsem přebírala ministerstvo, bylo to v sobotu, tak mě vlastně zaskočilo pozvání na Radu pro životní prostředí v Bruselu, takže můj oficiálně první pracovní den místo v Praze byl v Bruselu. Absolvovala jsem jednání Rady pro životní prostředí, ale především moje první setkání s paní polskou ministryní Annou Moskvou, která okamžitě tam se mnou chtěla probírat Turów. A to jsem jí vysvětlila, že v žádném případě neřeším takové věci bez konzultace s místními samosprávami, ať už lokálními, nebo regionálními, a bez projednání s nimi. Takže to bylo moje takové první setkání s polskou ministryní a následně vlastně nejenom s ní. Potkala jsem hodně těch zahraničních evropských kolegů, s kterými už jsem se od té doby setkávala a potkávala, protože příprava na předsednictví není jenom týden dopředu, ale samozřejmě celé to pololetí jsem se tomu věnovala. A jeden z mých prvních mezinárodních výjezdů bylo na Slovensko, kde jsem se potkala s panem ministrem ve Skalici a řešili jsme spolu problematiku, která souvisí s protipovodňovou ochranou na Moravě a společných chráněných krajinných oblastí. V Bruselu, jak jsem byla na tom jednání rady, jsem se vlastně potkala i s první kritikou přímo naší státní zemědělské politiky. Byla jsem upozorněna na to, že je nutné buď požádat o posun termínu k odevzdání přepracované státní politiky zemědělské, anebo tedy ji přepracovat do konce roku, takže při návratu velmi intenzivně jsme projednávali na vládě potom posun toho termínu. A tím vlastně začala dopředu deklarovaná spolupráce Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství. Jak pan kolega Zdeněk Nekula říkal, společně jsme ještě předložili do vlády projednání plánů pro zvládání povodňových rizik a národních plánů povodí na dalších šest let.
Následně jsem tedy jela na setkání se starosty regionu Hradecka a Frýdlantska a s hejtmanem Libereckého kraje, kde jsme probírali záležitosti kolem podmínek dohody o spolupráci k řešení vlivu těžby v dole Turów. Tu jsme velmi intenzivně projednávali. Jela jsem i do Polska původně k závěrečnému projednání podmínek. Jednání nebyla jednoduchá a neshodli jsme se na některých podmínkách. Nakonec bylo nutné, aby do jednání vstoupili i premiéři obou našich zemí. A dohoda byla podepsána 3. února. Dohoda, kterou jsme podepsali, z mého pohledu byl asi nejvyšší čas, protože vzápětí vyšlo stanovisko generálního advokáta Evropského soudního dvora, ze kterého vyplývalo, že náš úspěch u soudu by nebyl až tak jednoznačný, jak se potom snažily především některé nevládní organizace říkat, které tvrdily, že bychom získali pravděpodobně víc peněz a větší nějaké podmínky. Není tomu tak. Stanovisko generálního advokáta je samozřejmě zveřejněno, neustále říkalo, že vyhráli bychom soud, ale jenom na tom, že by Polsko bylo uznáno z porušení v zásadě zákona o podávání informací a pozdním zveřejnění a pozdním informování České republiky o rozhodnutí o prodloužení těžby, které vlastně v průběhu procesu, který se proti nim vedl, tato opatření administrativní napravila.
Smlouva jako taková ihned po podpisu konstatuji, že byla naplňována. Okamžitě druhý den jsme dostali dokumentací k dolu Turów, okamžitě jsme dostali výsledky měření, které prováděli. Do té doby Česká republika takovéto podklady neměla. A vzápětí nám byly, jak Ministerstvu životního prostředí, tak Libereckému kraji zaslány schválené finanční prostředky.
Smlouva Turów se plní i nadále v termínech, které smlouva říká. Uskutečnila se už dvě jednání zmocněnců. Prvního jednání jsme se zúčastnily obě ministryně a zúčastnili se jí i starostové Hrádecka. A byla dokončena už v termínu i hydraulická stěna a byl také v termínu předložen projekt zemního valu.
Drobně bych se zastavila u hydraulické stěny, o které v našich médiích, ač jsme to několikrát i představili, měli k tomu i prezentace - hydraulická stěna je v České republice pravděpodobně díky především nevládním organizacím představována jako ta, která chrání zdroje pitných vod v obci Uhelná. Nikdy tomu tak nebylo. Zdroje pitných vod, které na území České republiky jsou, jsou v mělkém kolektoru a ty hlubší studny, které tam byly, byly prolomeny těžbou izolační vrstvy, ke které došlo už někdy v devadesátých, možná už v osmdesátých letech, a tudíž tito obyvatelé byli zásobeni z mělkých zdrojů, které hydraulická stěna nemůže chránit. Byly poškozeny dávno předtím. A navíc hydraulickou stěnu si navrhovali Poláci, nebyla to podmínka naší strany a Poláci ji navrhovali především kvůli tomu, aby do důlních prostor neprotékala voda. Nám to v budoucnu pomůže tím, že se nám zastabilizuje hladina v terénu, ale nikoliv v našich zdrojích pitné vody, které musíme nahradit tím, že vybudujeme, zásobíme tady ty obyvatele z veřejného vodovodu. Jedná se de facto o obec Uhelná a Václavice. Projekty příslušné regiony připraveny měly, peníze na to tedy jsou. Vznikaly pochybnosti, zda ty peníze jsou nebo nejsou dostatečné. Projekty, které jsem opět jela do terénu, myslím, že to bylo v dubnu, si nechat představit od Severočeských vodárenských společností, tak ty projekty řeší nejenom zásobení Hradecka, ale i Frýdlantska. Řeší nejenom zlepšení zásobení obyvatel stávajících napojených, ale napojují se a dopojují se i další lokality, které mezitím došly o vodu i díky suchu. Takže představením toho projektu je i rozšíření prameniště rozšíření kapacit úpraven vody, vodojemů, přívodních řadů a tudíž jsme museli probrat na tom jednání, které projekty budou financovány z polských zdrojů a které už vlastně jsou jinou investicí a budeme se na realizaci podílet i dotačními programy Ministerstva životního prostředí.
Několikrát, můj styl práce je, že tedy vyjíždím do toho regionu, jednám s těmi obcemi, a proto i jsem vyjela na Křivoklátsko v době, kdy jsem si nechala předložit podklady pro vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, o který se taky usiluje velmi dlouho a který byl s obcemi v té době již projednáván Středočeským krajem a naší Agenturou ochrany přírody a krajiny. Byla jsem připravena představit záměr s dostatečnými podklady, nicméně starostové vyjádřili mnoho obav z vyhlášení toho Národního parku především kvůli turismu a kvůli omezení některých činností, které se domnívali, že by měly na ně dopad, a tak jsem se rozhodla připravit ještě jedno jednání, kde bychom jim ještě více ty obavy rozptýlili. A nakonec jsem přistoupila k tomu, že návrh na Národní park Křivoklátsko budeme vyhlašovat v letošním roce, ale přizveme k tomu už nová zastupitelstva.
V průběhu celého pololetí a i teď postupně vyhlašujeme různé dotační výzvy, ať už jsou to výzvy z modernizačního fondu, z Národního programu životního prostředí, z Operačního programu životního prostředí. Naše dotace míří do změny energetiky, do komunitní energetiky. Podporujeme dokonce obcím a veřejnému sektoru elektroauta. Posílali jsme peníze na potravinové banky. A jedním z velmi důležitých projektů a dotačních programů jsou kotlíkové dotace. Ty jsme vyjednávali s ohledem na už vlastně koncem loňského roku už byla jasná energetická krize a drahé a rostly ceny energií, takže jsme se zamýšleli, jak kotlíkové dotace směřovat. A program, který byl, jsme ještě pak upravili po únorové agresi Ruska na Ukrajinu, kdy ještě více se rozkolísaly ceny energií a hlavně začal být problém s plynem. Nejenom z hlediska jeho ceny, ale i z hlediska jeho dodávky a vlastně bezpečnosti naší republiky, a tak jsme z kotlíkových dotací pro letošní rok vyřadili podporu plynových kotlů. Za to jsme navýšili podporu tepelných čerpadel i kotlů na biomasu. A obávali jsme se reakcí části žadatelů, protože žadatelé byli připraveni zhruba ve víc jak jedné třetině požádat o podporu na plynový kotel.
To se vlastně vyloučilo z dotačního programu, tím jsme přehltili trh zase požadavky na tepelná čerpadla, kotle na biomasu, na fotovoltaiku a najednou jsme museli řešit, jak pomoci lidem, abychom tím, že jsme nepodpořili jejich původní záměr, oni své záměry musí předělávat a přitom současně 31. 8. neboli včera skončil z hlediska zákona o ovzduší provoz starých kotlů, kotlů na tuhá paliva, tak jsme předložili vládě a bylo schváleno prodloužení této lhůty zákazu kotlů na tuhá paliva o dva roky. Takže budeme, umožníme občanům prodloužení lhůty a ti, kteří objednali, ale nemají firmu nebo nedošel ještě výrobek, nemusí mít obavy, že by byli postižení nějakým penále nebo pokutou.
Včera skončilo podávání žádostí na kotlíkové dotace. A pokud máme zpětnou vazbu od krajů, tak není to asi úplně přesné číslo, ale není alokovaná částka vyčerpaná, možná víc než dvě miliardy nebo aspoň dvě miliardy zůstávají nedočerpány, takže my tu výzvu vlastně zopakujeme a v nejbližší době vyhlásíme druhé kolo. A obě kola, jak to první, tak to druhé, které avizuji teď a zatím vyhlášené není, jenom signalizuji, že přijímáme, dáváme, vlastně umožňujeme předložit i příslušné doklady zpětně, takže je dobré si to instalovat do zimy, aby potom mohly být, ty peníze budou proplaceny. Často se na nás obrací, jak to bude s plynovými kotli do budoucna. Tady bohužel z kraje roku byla situace ještě jiná a Evropa prohlásila plyn za zelený přechodný zdroj, takže my jsme neměli podporu plynu vyjednánu, ale již jednáme, vyjednáváme a doufám, že budeme moct připravit na příští rok minimálně v kotlíkových dotacích i změnu plynových kotlů za obnovitelné zdroje.
Dále kromě návštěvy, které souvisely s Turówem a s vyhlašováním Národního parku Křivoklátsko, jsem právě po zkušenostech z obou těchto návštěv již se vydala i do Lanžhota, kde máme v úmyslu a v prioritách vyhlásit také chráněné území. Takže jsem se setkala s celým zastupitelstvem. Měla jsem i jednání s některými přírodovědci a s předsedou ramsarského výboru už k této lokalitě. V současné době nepřipravujeme ještě konkrétní návrhy, nicméně zdá se, že původní prohlášení Národní park nebude úplně pro toto území to nejvhodnější.
My jsme taky tady v Poslanecké sněmovně projednávali tisky, které nebyly projednány v minulém volebním období, zůstaly nám jako transpozice evropského práva a jedním z nich byly i jednorázové plasty a v rámci tohoto projednávání tu byla velká debata. A ta debata hodně nebo mimo jiné se týkala i zálohování. Pojala jsem to jako velký zájem a výzvu, kterou je potřeba řádně vydebatovat, tudíž jsme od myslím března už jednali a třetí kolo jednání bude teď v říjnu a posouvá se velmi významně se posouvá spolupráce mezi nápojovými společnostmi, společnostmi, které jsou zřízeny městy a obcemi, anebo přímo samo s městy a obcemi.
V červnu jsme pak představili předsednictví priority našeho resortu pro předsednictví. Směřují samozřejmě především k ochraně klimatu a energetické bezpečnosti, tedy k naplnění balíku Fit for 55 k obnově a zachování přírody, oběhovému hospodářství a snižování znečištění. Chceme se také věnovat světelnému znečištění. A pro mě bylo velmi náročné, když jsme obdrželi seznam mezinárodních konferencí, které pořádá OSN. Je jich 24 a jsou to nejenom ty, které byly původně na tento rok, na tu druhou polovinu roku naplánované, ale je to především a velká část těch, které byly díky covidu zrušeny. Patří k nim velmi významné COPy, COP 27 Klima, ten bude v Egyptě, COP 15 o biodiverzitě v Kanadě, COP Cites v Panamě, konference Životní prostředí pro Evropu na Kypru. Tyto konference nejsou jednodenní, musíme se jim hodně věnovat, taky je bude Česká republika platit a finanční prostředky byly jeden z velkých problémů, personální záležitosti velký problém, který budeme řešit. A proto jsme museli pečlivě si rozplánovat vytížení všech nás na Ministerstvu životního prostředí.
V červnu se konala poslední Rada pro životní prostředí, kterou vedlo francouzské předsednictví. Přebírala jsem předsednictví už tedy 28. června a projednával se hodně balíček Fit for 55 i problémové věci i věci, které, jela jsem tam s pozicí vlády, a to vyjednávání nebylo jednoduché. Neočekávalo se od České republiky, že budeme takto tvrdě jednat, protože už jsme byli vnímání jako nastupující země, která už by se měla vložit do role toho koordinátora, vyjednávače.
Přesto se nám podařilo. Chovali jsme se trošku nestandardně. Objednala jsem se i u pana Timmermanse, abych mu vysvětlila, že balíček Fit for 55 má pro nás velké dopady. Naše země a její hospodaření stojí na automobilovém průmyslu, musíme ty sociální dopady, které jsme tím, že rozšiřujeme obchodování s emisními povolenkami, že je musíme nějak vykrýt, takže stáli jsme na pozicích a projednalo se zřízení sociálního a klimatického fondu, ze kterého Česká republika bude mít minimálně 35 miliard korun na řešení sociálních dopadů díky energetice. Pak jsme také vyjednali mechanismus, který umožní regulovat cenu povolenek, nemohou tak raketově růst. A nečekaně je tam určitý mechanismus, který při tom nárůstu cen umožní pustit na trh povolenky dodatečné. A myslím, že jsme i úspěšně zasáhli do projednávání aut, takzvaně tady se to překládá jako zákaz prodeje spalovacích motorů od roku 2035. Není to tak - jde o zákaz prodeje aut, které budou produkovat CO2. Takže navíc jsme do této legislativy vložili revizní klauzuli, kde v roce 2026 dojde k jakési revizi toho, zda cíl je pro evropské poměry splnitelný.
V červenci jsme pak byli postiženi takovou katastrofou, a to požárem v Českém Švýcarsku. Byla jsem u požáru v podstatě, v neděli byl lokalizován, v pondělí už jsem se účastnila krizového štábu. Velmi intenzivně jsme spolupracovali s krizovým štábem, velmi intenzivně s celým záchranným systémem.
Požár díky podmínkám, které byly a bylo velké sucho, velké horko, vítr do toho, takže se požár šířil velmi rychle korunami stromů, které nám hodně zahořívaly právě proto, že ještě byly plné pryskyřice. A požár nakonec se rozšířil až na velikost 1 100 hektarů, takže stal se z něho největší požár v České republice. Hodně se samozřejmě soustředilo vše na to, že vznikl v Národním parku, ale ono díky klimatickým změnám se dá očekávat, že takovéto katastrofy nás mohou potkávat. Pro mě jako pro ministryni životního prostředí je z toho velké poučení v tom, že nejenom, že pečujeme o národní parky z pohledu přírodovědného, to je zcela správně, ale my musíme lépe komunikovat s obcemi v národních parcích, být s nimi v úzké spolupráci a sledovat jejich návrhy především ohledně jejich bezpečnosti. A proto již nyní projednáváme z hlediska preventivních opatření umístění do národních parků takových hlásičů, které by nám signalizovaly, že nastal určitý stupeň nebezpečí vzniku požárů a my tam musíme lépe potom provádět kontrolu.
V národním parku stále ještě požár není definitivně uhašen. Stále se drony zjišťují ještě místa, kde zahořívá, takže postupně méně nebezpečná nebo už bezpečná místa uvolňujeme i pro pohyb turistů. Ale část ještě minimálně do konce září zůstane uzavřená. Pak teprve přistoupíme k vyhodnocení požáru. A musíme samozřejmě pokračovat v dalších opatřeních. A podívat se především díky klimatickým změnám, které jsou, nejenom na nápravy v Národním parku české Švýcarsko, ale podíváme se, jak máme tyto povinnosti naše a toto nebezpečí ošetřeno i v jiných parcích.
Předpokládám, že jste zaregistrovali, nebo řeknu vám ještě problémy, které jsou s energetikou, ty jste zaregistrovali, ale my jsme připraveni pomoci teplárnám, elektrárnám a provozům, které mají zdroje, které jsou na plyn nebo které jim ukončí provoz, zákonem by měl ukončit provoz koncem letošního roku, tak jsme připraveni a vydáme ještě tento týden novelu emisní vyhlášky, která umožní během vyhlášení mimořádných stavů v energetice provoz těchto zdrojů a vyhlašujeme to na dvě topná období.
Možná bych ještě zmínila tornádo a náš podíl. Jezdím i do těchto oblastí. Komunikujeme se starosty, protože termíny, které byly určeny pro čerpání některých dotací díky úklidovým pracím po tornádu taky nemohly být úplně všechny splněny. Proto i tady komunikujeme a připravujeme nebo připravili jsme určité prodloužení lhůt. Co v současné době ještě chystáme, je podpora občanům, aby mohli nejenom tedy nahradit topení, ale snížit i spotřebu svých domácností. A chystáme se vyhlásit dotační program, kterému říkáme Nová zelená úsporám light, který by měl být administrativně pro občany velmi jednoduchý. Nebudou nám muset předkládat ani nějaké energetické audity, ani dělat smlouvy s dodavatelskými firmami. Budou moci udělat jenom částečné opatření, například jenom zateplit stropy nebo jenom vyměnit okna. A tento program v současné době připravujeme na projednání investiční komisi. Pokud nám projde, bude ještě letos vyhlášen.
Děkuji vám za pozornost a hezký dnešní den, ještě zbytek.
