Transformace rezortu MO ČR z roku 2007 tyto počty ještě navýšila. Dnes je personální stav tristní, protože na rok 2015 plánujeme celkem 29290 osob bez příspěvkových organizací, z toho 21 994 vojáků z povolání a 7296 občanských zaměstnanců. Pokud tyto čísla upřesníme pouze pro armádu, pak současný stav vojáků z povolání je 16590. K tomu můžeme připočítat aktivní zálohy v počtu 1257. Podle schváleného výhledu AČR do roku 2025 by měl být cílový stav v počtu 22500 vojáků a do 5000 příslušníků aktivních záloh. K tomu ovšem je nutno zajistit armádou požadovaný přísun peněz. Zároveň je nutno podotknout, že tento cílový stav stále nebude zajišťovat 100% naplněnost útvarů naší armády.
A pokud jsme u financí je nutno připomenout dlouhodobé pod financování rezortu. To způsobilo nejen nedoplněnost personálu, ale i zastarávání techniky a materiálu, zanedbatelnost nemovité infrastruktury a poněkud zastaralé systémy velení a řízení. Bílá kniha o obraně z roku 2011 odhadovala investiční hrb ve výši 80 až 90 miliard korun. Podle platné Koncepce výstavby Armády ČR (dále KVAČR), která plánuje modernizační programy zajišťující požadované schopnosti armády, se uvažuje o dosažení výdajů v roce 2025 ve výši 2% HDP. Vzhledem k dlouhodobému deficitu finančních prostředků již dnes armáda deklaruje své požadavky výše než jsou zdrojové možnosti země. Proto za období let 2015 až 2025 se odhaduje deficit 65,5 miliardy korun. A je zřejmé, že cíle dané KVAČR nebudou splněny, a to buď personálně nebo investičně.
A jak na vzniklou situace reaguje současná politická reprezentace. Přes silové a nerealistické návrhy „jestřábů“ vláda se nakonec logicky dohodla postupně navyšovat kapitolu 307 z plánovaných 1,04% HDP v roce 2015 na 1,4% HDP v roce 2020. Toto rozhodnutí sice neodpovídá požadavkům KVAČR či představám velení AČR, ale představuje dlouhodobou finanční stabilitu rezortu a umožní konečně dlouhodobé plánování rozvoje naší armády. Je také nutno připomenout, že armáda by nebyla ani schopna realizovat skokové navýšení rozpočtu MO, protože z důvodu problémů v akvizičním procesu, MO nespotřebovává každoročně 1,5 až 2 miliardy korun. Proto nutnou podmínkou pro splnění cílů AČR bude nutnost zlepšení systému plánování a nákupu.
Pokud tedy spočítáme celkový deficit finančních prostředků k tolik diskutovanému závazku 2% HDP, a to od roku 2003 do konce roku 2014, pak se tento deficit vyšplhal na 140,5 miliardy Kč. Jestliže zahrneme návrhy rozpočtů kapitoly 307 do roku 2019, pak se tento deficit zvýší o dalších 36,5 miliardy korun. Pokud tedy srovnáme cíle KVAČR s předpokládaným růstem obranných výdajů, pak opět dojdeme k rozporu mezi politickou realitou s požadavky české armády. Prostě opět se roztočí kolečko vzájemného obviňování, kdo že za to může. Nicméně přes všechna uvedená suchá čísla je nutno připomenout i nutnost efektivního vynakládání finančních prostředků či rozložení modernizací v čase. Z tohoto pohledu je důležitý parlamentní dohled nad významnými vojenskými akvizicemi.
