Po seškrcení rozpočtu kapitoly 307 v tomto roce, po dalším vázání 1,6 miliard korun a zejména rozpočtový výhled na roky 2013 a 2014 ukazují na přinejmenším oslabování obranyschopnosti České republiky.
Určitě je pravdou, že nejen USA, ale i další evropští partneři v NATO (kromě Polska) snižují své obranné výdaje. V Severoatlantické alianci se v rámci nutných úspor hovoří o smart army, což v překladu znamená flexibilnější, nasaditelnější a efektivnější vojenské schopnosti. Na posledním zasedání Výboru pro obranu nám vedení MO a Armády ČR předložilo možné dopady neustále se snižujícího rozpočtu. Situace v české armádě je o to komplikovanější, že stále probíhá její reforma a díky snižování rozpočtového rámce je její dokončení v nedohlednu. Již dnes totiž nejsou plněny politicko vojenské ambice dané Vojenskou strategií ČR z roku 2008, jsou obrovské problémy v naplněnosti profesionálních vojáků a ve vlastním zajištění provozu naší armády.
Dá se říci, že se proškrtáváme k době, kdy nebudeme schopni zajistit přiměřenou obranyschopnost země a kdy budeme omezit i své závazky vůči svým zahraničním partnerům. Pro rok 2012 se počítá se zpracováním nové Obranné strategie ČR a s novou organizační strukturou AČR i MO, a to po předchozím projednání v Bezpečnostní radě státu. Nicméně si nemohu pomoci, ale stále přetrvává stejný postup velení i řízení resortu, kdy na základě snížení zdrojového rámce se provádí reorganizace a redislokace. Naproti tomu, aby politická reprezentace jasně rozhodla, jaké ambice a zejména jaké schopnosti má česká armáda mít.
Podle vedení MO existují pouze dvě řešení. Buď nedojde k černému rozpočtovému scénáři v letech 2013 a 2014 nebo musí dojít ke snížení politicko vojenských ambicí. Osobně jsem přesvědčen, že není pravdou, že již byly vyčerpány všechny úspory v resortu a že existuje pouze černo bílé řešení stávající situace. Dle mého názoru je nutno začít šetřit na všech stupních AČR, je potřeba dále zeštíhlit velitelské struktury zejména GŠ, je nutno reformovat ministerstvo obrany s ohledem na potřeby a velikost armády a úkolů obrany země. Všem těmto změnám musí předcházet nezávislá analýza fungování úřadu a analýza efektivnosti vynaložených peněz. Protože není pravdou, že peněz v resortu bylo málo.
Situace v naší armádě je špatná a očekává se investiční dluh, který po dalších škrtech dosáhne 100 miliard korun. Nicméně jsem toho názoru, že se nemá šetřit na lidech a na jejich výcviku, ale je nutno rozložit modernizaci do výše let. Nemohu také souhlasit s posunem dokončení reformy AČR hodně za horizont roku 2018. Snad nejdůležitější věc, kterou mnoho let na MO postrádám je reálný a udržitelný střednědobý plán rozvoje AČR. Právě plánování je Achilovou patou resortu, který za posledních pět let hospodařil s více jak 500 miliardami Kč.
Tak jako v případě vnitřní bezpečnosti, tak v případě obrany země je nejdůležitější politické rozhodnutí, které musí dát dlouhodobé mantinely pro zajištění bezpečnosti České republiky.
