Ale je také možné, že nepředstavování těchto návrhů má svůj důvod a tím je právě výsledek ve volbách. Vždyť který politik a politická strana má tolik odvahy říkat veřejnosti pravdu.
Dnes je všem jasné, že společenská, politická a ekonomická situace po covidu bude jiná než před ním. Nicméně existují politici, kteří si tohle nepřipouštějí a hodlají dál propagovat kapitalismus „levné práce“ a malé efektivity státní a veřejné správy. Proto se spíše zaměřují na „svá“ řešení obrovského zadlužení, které vzniklo nejen z covidu, ale i z populismu současné politické reprezentace, ať již vládní či opoziční.
Takže na co by se měla zaměřit budoucí vláda a které kroky by pomohly ke zvýšení konkurenceschopnosti České republiky. Předně to chce racionalizovat státní agendu, provést procesní audity a zjednodušit legislativu. Velký tlak musí být na funkční digitalizaci státní správy. A nedílnou součástí bude muset být tvorba nového rozpočtu na rok 2023, nově postaveného na výsledcích auditů, analýze dat, reformě daňového systému a na reálných finančních požadavcích jednotlivých resortů.
Druhým úkolem nové vládní garnitury je podpora přeměny hospodářství, postavené na nízkých mzdách a na výrobě s nízkou přidanou hodnotou, na moderní ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou a s využitím potenciálu rozvoje. Jako jsou IT technologie, zelená ekonomika, nanotechnologie, robotizace, podpora výzkumu, vývoje a inovací, podpora startupů subvencemi a snížení administrativní zátěže podnikatelů a firem. K tmu je třeba, aby aplikace výzkumu byly prováděny českými firmami a v naší zemi.
Třetím úkolem, spíše zahraničně politickým, musí být jasná strategie hájení českých národních zájmů, strategie země v rámci Evropské unie a větší zakotvení České republiky v Evropě. A rozhodně podporovat diplomatická řešení bezpečnostních problémů a podporovat široce pojatou azimutovou ekonomickou diplomacii. Nejen s našimi sousedními státy či partnery v EU a v NATO, ale i s ostatními státy světa.